"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)

úterý 6. ledna 2009

Už jsou aji tadyyyyy!!!!

Kdo, no přece jedovatí pavouci.

A já jsem žila v domnění, že když jdu do lesa, tak se nemusím bát jedovatých hadů /zmijí kousnutí se dá přežít - jsem někde četla.../, ani jedovatých pavouků, ani divokých šelem, medvědů ani krokodýlů. Náš les je něco jako náš obývák. No a najednou zjistíte, že tu žijou hnusní jedovatí mrchožrouti, kteří patří mezi nejjedovatější pavoučáky v Evropě! A vyskytujou se na Květnici u Tišnova a tam jsem byla na procházce a hledala polodrahokamy a to můžu být ráda, že jsem toho Stepníka nepotkala.
Tak se z toho obýváčku stává obýváček s pavoučkem, kterej mě klidně v noci může vlézt do spacáku a kousnout mě a ráno už se možná taky neprobudím.
A ještě ke všemu je prý zajímavej tím, že první potravou mláďat se stává jejich vlastní matka. To už je teda na mě moc...
Ne není, ještě něco: "Snaží se vypadat jako nějaká odporná beruška, to znamená, že používá kontrastní červené zbarvení s černými tečkami." To je fakticky děsivej pavoučák!!!

Fuj pavoučáci jedni jedovatí!
J.

1 komentář:

*janina* řekl(a)...

wow. hezkej. [ale v noci ve spacaku bych ho taky mit nechtela.]