"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)

čtvrtek 30. října 2008

Oddělení šestinedělí

Minulý týden jsem byla 5 dní na oddělení šestinedělí. Vstávat v 5:30 ráno, takové štěstí už mě dlouho nepotkalo. V pátek mi upadlo po cestě do nemocnice šlapátko u kola.
Co mě tu nadchlo je celkový systém péče. Každá porodní asistentka na oddělení má na starosti zhruba 2-3 pokojíky, to je 4-6 maminek, někdy víc někdy míň a zároveň se stará i o miminka, což je naprosto báječný. Má přehled o každé mamince, jak jí jde kojení a s čím má problémy. Ráno kontroluje všem tlak, atd. a kontroluje taky zavinutí dělohy. Porodní asistentky tady pomáhají s přiložením miminka u každého kojení!!! Takže jsem si to konečně víckrát za sebou vyzkoušela. Jinak tu funguje taky rooming in, ale maminky jsou tu méně zapojované do péče o miminko. Plínky prostě vymění vždycky PA před každým kojením. Když ale maminka chce, tak jí to s klidem přenechají, ale mamky se většinou spíš dívají. Jinak tu všechno dezinfikují jako šílení, ke konci týdne mi z toho hrabalo a dezinfikovala jsem si ruce jako divá. Dezinfikují všechno a pořád dokola. Třeba manžetu od tonometru:) No nepřipadá v úvahu, že by se nedezinfikovaly sondy na bříško, jak je u nás zvykem to dávat jedné mamince za druhou a někdy to asistentky ani neutřou. No to připadá nechutný aji mně... PA na oddělení neberou krev ani nezavádí flexily, takže tohoto tréninku jsem byla bohužel ušetřena. Dělají to jen doktoři. Pracují na 3 směny - 8 hodin a padla, to je nádhera. Všichni na oddělení na mě byli moc milí, i když jsem jim donesla láhev místo dudlíku, nebo plínku místo ručníku... Byla to legrace. Přebalovala jsem, koupala a pomáhala s kojením.


PA Barbara, se kterou jsem celý týden byla, měla k dětem báječný přístup. Přebalovala je a vůbec s nima manipulovala s takovým klidem, že se to na ty děti jaksi přenášelo. Byla něžná a jemná a tak jsem se to od ní snažila odkoukat. Děti tu skoro nepláčou, hned je někdo zanese mamince, nebo je pochová. Mimčům tu dost často dávají sladký Fenyklovej čaj, no já nevím, jestli to občas nepřeháněj, každopádně je to uklidňuje třeba při vyšetření, když mají v puse dudlík s něčím sladkým. Taky skoro nepláčou u odběru krve z patičky (novorozenecký screening metabolických vad). Mají tu na to metodu, že strčí nožičku pod teplou vodu a krev pak líp teče. Celkově se k miminkům chovají jaksi něžněji, bez nervozních a rychlých pohybů, který jsme někdy viděly u dětských sester u nás v nemocnici.

V sobotu jdu na porodní sál, držte palce, ať nedonesu místo nůžek sekyrku...

J.

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Jani, cteme si tvuj prizpevek s mamkou a je to moc pekny, mamce s elibi, jak si vsimas takovych veci, ze jsou sestricky klidnejsi a miminka taky. Mamka je z tebe unesena:-)) Mej se krasne a zas neco napis, Linda a mamka

Anonymní řekl(a)...

Culdi, jak si to tak čtu, tak mám chuť rodit :-). U nás v ČR to ale asi není taková pohoda...

Anonymní řekl(a)...

ahoj Janule, ja jsem z tech tvejch pribehu fakt unesena, jak ty to pises a takovyma peknyma slovama, to cloveka uplne pohladi na dusi a krasne se zasmeje... fakt NADHERA... tak drzim palce at to tam celkove de, maj sa, papa Stana F.