"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)
V čajovně
Klaním se mladému měsíciShrnula jsem
oken clonu,
dívala se
na nov měsíce.
Klaním se,
mladý měsíci!
Seběhnu po stupních
do sadu dolů.
V sadě mém dole
neslyší nikdo
můj do šepotu
utajený hlas.
Jen severní vítr -
jak rozechvělá dlaň -
rozpíná šat můj a pás.
/Li Tuan, překlad Bohumil Mathesius/
Žádné komentáře:
Okomentovat