Navštívili jsme skautíky na tábořišti u Čáslavic. Bylo krásně, na nebi mráčci jako beránci, jenom ta jízda land-roverem mi nedělala na žaludek zrovna nejlíp... Od té doby, co jsem zahlásila bouři v gastrointestinálním traktu, se mě řidič - Libor každých pět minut ptal, jestli má zastavit a jestli už fakt budu zvracet. Měla jsem tak nadobro vyhrazené místo vepředu a ne vzadu - kde to hrozně hází a sedíte bokem ke směru jízdy. Já jako nic proti terénním vozům nemám, když zrovna nejedou terénem...:)
Tábořiště je parádní: za bukem je rybník, přímo na tábořišti studna, velká louka, na které táboří zároveň Pirátice a kluci z Divokýho západu. Jak jsme tak sledovali ten táborovej život: kluci, když se "mydlili" a sundávali tomu nejmladšímu boty, od kterých vzápětí ztratili tkaničky, holky, když zatápěly v kamnech a večer šly tajně ke klukům..., tak se nám to děsně líbilo. Seděli jsme u ohně do noci a koukali do uhlíků. Teepka oranžově zářily a na nich, jako na filmovým plátně, stíny postav a věcí hrály úplný stínový divadlo, a já v nich viděla vymalovaný býky, divoký koně a postavy indiánů s lukama, jak bývají vymalovaní na těch pravejch indiánskejch teepkách.
Přijeli jsme v neděli a já spala 15 hodin s jedinou pauzou chvíli před půlnocí, kdy jsem uznala za vhodné jít si vyčistit zuby.
J.
Žádné komentáře:
Okomentovat