24. 4. 2013
Richard Hořejší, advokát
c/o Wilson & Partners
Revoluční 655/1
110 00 Praha 1
Telefon +420 776 696 656
adela.horejsi@horejsilegal.cz
Vážený pan
Leoš Heger
ministr zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2
V Praze dne 23. 4. 2013
Otevřený dopis k porodnictví a pracovní skupině při MZČR
Vážený pane ministře Hegře,
tímto otevřeným dopisem se na Vás obracíme v souvislosti s Vaším rozhodnutím o zrušení, resp. přeobsazení pracovní skupiny pro porodnictví při MZČR. Dlouhodobě jsme usilovaly o vznik takové skupiny, neboť situaci v českém porodnictví považujeme za nezdravou a současně odporující jak vnitrostátnímu právu, tak mezinárodním závazkům. Velmi si tedy ceníme Vašeho rozhodnutí zřídit skupinu, která měla tento stav lidsky i právně narovnat. Jako první ministr zdravotnictví jste toto téma otevřel a veřejně pojmenoval, a za to Vám děkujeme. Váš současný krok, kterým jste z této skupiny odvolal zástupkyně žen-příjemkyň péče, porodních asistentek, lidskoprávní zmocněnkyni vlády, odbornici na medicínskou statistiku a rovněž předsedu skupiny, který jako jediný z lékařů byl ochoten vést dialog směřující k posunu ze stávající nepřípustné situace, považujeme za nebezpečný. Překvapil nás a rády bychom znaly důvody, které Vás k němu vedly. Formálně byla sice skupina zrušena a jmenována nová, fakticky jde ovšem o skupinu totožnou, pouze se selektivním vyloučením výše uvedených zástupkyň (viz příloha).
Současnou situaci v porodnictví považujeme za velmi vážnou. Jedné celé profesi, porodním asistentkám, je znemožněn výkon povolání v plném zákonném rozsahu jejich kompetencí a současně jsou vyloučeny ze systému veřejného zdravotního pojištění. Vedle porušování základních lidských práv a svobod garantovaných na ústavní úrovni, např. svobody povolání, tak dochází i k jejich diskriminaci na evropském trhu práce. V zemích západní Evropy k potírání tohoto povolání nedochází, naopak je vysoce ceněno a právem chráněno. V diskuzi nejde o porody ve vlastním sociálním prostředí, ač je na ně problém často lékaři účelově zužován a vulgarizován, jde o možnost poskytování kontinuální péče ženě – rodičce a dítěti od počátku těhotenství až po konec šestinedělí, a to včetně porodu, který probíhá v porodnici. Samostatné porodní asistentky dnes nemohou ženu, která si přeje jejich péči využít, ani doprovodit do porodnice a asistovat jí tam. S tím souvisí omezení práva žen na sebeurčení, neboť si nemohou svobodně zvolit poskytovatele péče, nemohou rozhodnout o okolnostech svého těhotenství a porodu a péči o narozené dítě. Navíc ženy, které si dnes přejí porodit doma, i jejich děti zůstávají při stávajícím legislativním nastavení samy, bez jakékoli péče.
Věřily jsme, že tyto problémy vyřeší pracovní skupina a dojde k narovnání situace tak, aby byla v souladu se standardy demokratických států. Bohužel, nejen, že se tak nestalo, ale naopak jste ze skupiny vyloučil právě zástupkyně, které odbornou diskuzi iniciovaly. Původní pracovní skupina byla složena ze zástupkyň příjemkyň péče, porodních asistentek, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, zástupců Ministerstva zdravotnictví, zástupkyň zdravotních pojišťoven a zástupců odborných lékařských společností. Její složení bylo od počátku nevyvážené, neboť z šestnáctičlenné skupiny bylo pouze pět členek, které si přály o věci jednat. Za dobu existence skupiny se konala čtyři setkání, přičemž z jednoho z nich lékaři odešli předčasně, na druhé se demonstrativně vůbec nedostavili a na čtvrtém paušálně odmítli kompromisní návrh předsedy skupiny pana Aleše Roztočila a místopředsedkyně skupiny paní Moniky Šimůnkové. Obsahem návrhu nebyla jen úprava postavení porodních asistentek a možnost realizace práv žen na svobodnou volbu, ale i humanizující prvky pro péči v porodnicích, především metodika podpory stálého, nepřerušovaného kontaktu dítěte a matky i otce po porodu, neboť v českém porodnictví je škodlivá separace novorozence od jeho rodiny smutnou normou. Na to zástupci lékařů představili své stanovisko, jehož obsahem bylo pouhé tvrzení, že situace v porodnictví v ČR je ideální a není důvod na ní cokoli měnit, bez poskytnutí jakýchkoliv podkladových materiálů, které by umožnily takové tvrzení alespoň ověřit. Následně, za dobu existence pracovní skupiny již podruhé, jednání demonstrativně opustili. V průběhu trvání skupiny se zástupci lékařů, ani ostatní členové ani jednou nevyjádřili k návrhům, analýzám a dalším obsáhlým podkladům, které jsme předložily, sami žádný svůj návrh, vyjma závěrečného stanoviska, nepřednesli. Odmítli i návrh předsedy skupiny, který jsme velmi vítaly, na pozvání mezinárodně uznávaného odborníka ze Švédska.
V souvislosti s výše uvedeným nás zaskočila Vaše reakce, tedy, že jste ze skupiny vyloučil subjekty, o jejichž práva a postavení jde především. Tedy ženy a porodní asistentky. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní právní problém, je s podivem, že jste rovněž z jednání odvolal jediné dvě právničky v celé skupině.
Znamená to, že považujete za účelné a korektní vyloučit porodní asistentky z diskuze a rozhodování o jejich vlastní profesi? Že o jejich kompetencích mají rozhodovat zástupci profese odlišné? Je to standardní postup i u jiných zdravotnických profesí? V ustálených demokraciích jsou lékaři a porodní asistentky rovnocenná a spolupracující povolání, není mezi nimi hierarchický vztah, vztah podřízenosti a nadřízenosti.
Je zarážející, že jste vyloučil rovněž ženy, o jejichž právech rozhodují nyní lékaři.
Odvolal jste všechny členky, které přicházely s návrhy na změnu směrem k dorovnání evropského standardu a s koncepcí péče.
Odvolal jste zmocněnkyni vlády pro lidská práva, jsou tedy lidská práva nyní podřízená vůli lékařů, resp. ministerstvu? Paní Šimůnková se svým odvoláním nesouhlasí a rovněž se na Vás dopisem obrátila. Dostala sice odpověď, ovšem pouze formálního charakteru, na položené otázky odpověď nepřišla.
Předsedou nové skupiny se stal pan Polák, který na posledním jednání původní skupiny prohlásil, že evropské právo a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva nejsou pro Ministerstvo zdravotnictví závazná. K dotazu reagovalo Ministerstvo zdravotnictví slovy, že skupinu nyní tvoří ti, kteří jsou schopni se dohodnout. V naší moderní historii jsme zažili již dvakrát, že nám byl vnucen jednotný autokratický postoj těch, kteří “se dohodli” a že pluralita názorů byla potlačena, stejně jako svoboda a lidská práva. Obdobné jednání vnímáme jako vysoce rizikové. Ministerstvo zdravotnictví zde v rozporu se svým posláním prokazatelně nezastupuje zájmy příjemců, resp. příjemkyň zdravotnické péče, ale pouze zájmy jedné skupiny poskytovatelů. Ve skupině zůstali lékaři, kteří systematicky podporují porušování práv rodiček, dětí, otců a porodních asistentek a kteří deklarovali, že žádnou změnu nechtějí. Jaký je tedy účel nové skupiny?
Lékaři, kteří se účastní obou skupin, svým postojem ukázali, že nejsou ochotni k věcné diskuzi, pouze se snaží petrifikovat vlastní mocenské postavení. Dialog zjevně vnímají jako pro sebe ohrožující formu spolupráce. Chování lékařů a ministerských úředníků ve skupině bohužel symbolizuje i jejich chování k těhotným a rodícím ženám, dětem a jejich otcům, tedy mocenský a paternalistický přístup.
Vážený pane ministře, žádáme Vás tedy o vyjádření k nastalé situaci i k tomu, jakým způsobem dojde k narovnání práv porodních asistentek a žen, dětí a jejich otců, součinnost při řešení poskytneme rády. I nadále chceme spolupracovat s Ministerstvem zdravotnictví a s lékaři na humanizaci porodnictví.
Vzhledem k závažnosti situace volíme formu otevřeného dopisu, s ohledem na to, aby příjemkyně péče a veřejnost byly informovány o postupech a postojích všech zúčastněných.
S pozdravem
Adéla Hořejší,
bývalá členka pracovní skupiny, právnička (zástupkyně Hnutí za aktivní mateřství)
Marie Vnoučková,
bývalá členka pracovní skupiny, porodní asistentka (zástupkyně Unie porodních asistentek)
Radmila Dorazilová,
bývalá členka pracovní skupiny, porodní asistentka (zástupkyně České konfederace porodních asistentek)
Markéta Pavlíková,
bývalá členka pracovní skupiny, biostatistička (zástupkyně Českých dul)
K otevřenému dopisu se připojují:
Česká ženská lobby – síť dvaceti čtyř organizací, která hájí práva žen v České republice
APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, Asociace podnikatelek a manažerek ČR, Business and Professional Women ČR, Česká asociace dul, Český helsinský výbor, Česká konfederace porodních asistentek, Český svaz žen, Evropská kontaktní skupina, Fórum 50 %, Gender Studies, Hnutí za aktivní mateřství, Klub K2, Manushe, Moravská asociace podnikatelek a manažerek, Národní kontaktní centrum – ženy a věda (SOÚ AV ČR), NESEHNUTÍ Brno, Oddělení Gender & sociologie (SOÚ AV ČR), Otevřená společnost, Pomoc v nouzi, o.p.s., Porodní dům U čápa, proFem, Rodinné centrum Pexeso, ROSA – centrum pro týrané a osamělé ženy, Unie porodních asistentek
www.czlobby.cz
Liga Lidských práv – www.llp.cz
Richard Hořejší, advokát
c/o Wilson & Partners
Revoluční 655/1
110 00 Praha 1
Telefon +420 776 696 656
adela.horejsi@horejsilegal.cz
Vážený pan
Leoš Heger
ministr zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2
V Praze dne 23. 4. 2013
Otevřený dopis k porodnictví a pracovní skupině při MZČR
Vážený pane ministře Hegře,
tímto otevřeným dopisem se na Vás obracíme v souvislosti s Vaším rozhodnutím o zrušení, resp. přeobsazení pracovní skupiny pro porodnictví při MZČR. Dlouhodobě jsme usilovaly o vznik takové skupiny, neboť situaci v českém porodnictví považujeme za nezdravou a současně odporující jak vnitrostátnímu právu, tak mezinárodním závazkům. Velmi si tedy ceníme Vašeho rozhodnutí zřídit skupinu, která měla tento stav lidsky i právně narovnat. Jako první ministr zdravotnictví jste toto téma otevřel a veřejně pojmenoval, a za to Vám děkujeme. Váš současný krok, kterým jste z této skupiny odvolal zástupkyně žen-příjemkyň péče, porodních asistentek, lidskoprávní zmocněnkyni vlády, odbornici na medicínskou statistiku a rovněž předsedu skupiny, který jako jediný z lékařů byl ochoten vést dialog směřující k posunu ze stávající nepřípustné situace, považujeme za nebezpečný. Překvapil nás a rády bychom znaly důvody, které Vás k němu vedly. Formálně byla sice skupina zrušena a jmenována nová, fakticky jde ovšem o skupinu totožnou, pouze se selektivním vyloučením výše uvedených zástupkyň (viz příloha).
Současnou situaci v porodnictví považujeme za velmi vážnou. Jedné celé profesi, porodním asistentkám, je znemožněn výkon povolání v plném zákonném rozsahu jejich kompetencí a současně jsou vyloučeny ze systému veřejného zdravotního pojištění. Vedle porušování základních lidských práv a svobod garantovaných na ústavní úrovni, např. svobody povolání, tak dochází i k jejich diskriminaci na evropském trhu práce. V zemích západní Evropy k potírání tohoto povolání nedochází, naopak je vysoce ceněno a právem chráněno. V diskuzi nejde o porody ve vlastním sociálním prostředí, ač je na ně problém často lékaři účelově zužován a vulgarizován, jde o možnost poskytování kontinuální péče ženě – rodičce a dítěti od počátku těhotenství až po konec šestinedělí, a to včetně porodu, který probíhá v porodnici. Samostatné porodní asistentky dnes nemohou ženu, která si přeje jejich péči využít, ani doprovodit do porodnice a asistovat jí tam. S tím souvisí omezení práva žen na sebeurčení, neboť si nemohou svobodně zvolit poskytovatele péče, nemohou rozhodnout o okolnostech svého těhotenství a porodu a péči o narozené dítě. Navíc ženy, které si dnes přejí porodit doma, i jejich děti zůstávají při stávajícím legislativním nastavení samy, bez jakékoli péče.
Věřily jsme, že tyto problémy vyřeší pracovní skupina a dojde k narovnání situace tak, aby byla v souladu se standardy demokratických států. Bohužel, nejen, že se tak nestalo, ale naopak jste ze skupiny vyloučil právě zástupkyně, které odbornou diskuzi iniciovaly. Původní pracovní skupina byla složena ze zástupkyň příjemkyň péče, porodních asistentek, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, zástupců Ministerstva zdravotnictví, zástupkyň zdravotních pojišťoven a zástupců odborných lékařských společností. Její složení bylo od počátku nevyvážené, neboť z šestnáctičlenné skupiny bylo pouze pět členek, které si přály o věci jednat. Za dobu existence skupiny se konala čtyři setkání, přičemž z jednoho z nich lékaři odešli předčasně, na druhé se demonstrativně vůbec nedostavili a na čtvrtém paušálně odmítli kompromisní návrh předsedy skupiny pana Aleše Roztočila a místopředsedkyně skupiny paní Moniky Šimůnkové. Obsahem návrhu nebyla jen úprava postavení porodních asistentek a možnost realizace práv žen na svobodnou volbu, ale i humanizující prvky pro péči v porodnicích, především metodika podpory stálého, nepřerušovaného kontaktu dítěte a matky i otce po porodu, neboť v českém porodnictví je škodlivá separace novorozence od jeho rodiny smutnou normou. Na to zástupci lékařů představili své stanovisko, jehož obsahem bylo pouhé tvrzení, že situace v porodnictví v ČR je ideální a není důvod na ní cokoli měnit, bez poskytnutí jakýchkoliv podkladových materiálů, které by umožnily takové tvrzení alespoň ověřit. Následně, za dobu existence pracovní skupiny již podruhé, jednání demonstrativně opustili. V průběhu trvání skupiny se zástupci lékařů, ani ostatní členové ani jednou nevyjádřili k návrhům, analýzám a dalším obsáhlým podkladům, které jsme předložily, sami žádný svůj návrh, vyjma závěrečného stanoviska, nepřednesli. Odmítli i návrh předsedy skupiny, který jsme velmi vítaly, na pozvání mezinárodně uznávaného odborníka ze Švédska.
V souvislosti s výše uvedeným nás zaskočila Vaše reakce, tedy, že jste ze skupiny vyloučil subjekty, o jejichž práva a postavení jde především. Tedy ženy a porodní asistentky. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní právní problém, je s podivem, že jste rovněž z jednání odvolal jediné dvě právničky v celé skupině.
Znamená to, že považujete za účelné a korektní vyloučit porodní asistentky z diskuze a rozhodování o jejich vlastní profesi? Že o jejich kompetencích mají rozhodovat zástupci profese odlišné? Je to standardní postup i u jiných zdravotnických profesí? V ustálených demokraciích jsou lékaři a porodní asistentky rovnocenná a spolupracující povolání, není mezi nimi hierarchický vztah, vztah podřízenosti a nadřízenosti.
Je zarážející, že jste vyloučil rovněž ženy, o jejichž právech rozhodují nyní lékaři.
Odvolal jste všechny členky, které přicházely s návrhy na změnu směrem k dorovnání evropského standardu a s koncepcí péče.
Odvolal jste zmocněnkyni vlády pro lidská práva, jsou tedy lidská práva nyní podřízená vůli lékařů, resp. ministerstvu? Paní Šimůnková se svým odvoláním nesouhlasí a rovněž se na Vás dopisem obrátila. Dostala sice odpověď, ovšem pouze formálního charakteru, na položené otázky odpověď nepřišla.
Předsedou nové skupiny se stal pan Polák, který na posledním jednání původní skupiny prohlásil, že evropské právo a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva nejsou pro Ministerstvo zdravotnictví závazná. K dotazu reagovalo Ministerstvo zdravotnictví slovy, že skupinu nyní tvoří ti, kteří jsou schopni se dohodnout. V naší moderní historii jsme zažili již dvakrát, že nám byl vnucen jednotný autokratický postoj těch, kteří “se dohodli” a že pluralita názorů byla potlačena, stejně jako svoboda a lidská práva. Obdobné jednání vnímáme jako vysoce rizikové. Ministerstvo zdravotnictví zde v rozporu se svým posláním prokazatelně nezastupuje zájmy příjemců, resp. příjemkyň zdravotnické péče, ale pouze zájmy jedné skupiny poskytovatelů. Ve skupině zůstali lékaři, kteří systematicky podporují porušování práv rodiček, dětí, otců a porodních asistentek a kteří deklarovali, že žádnou změnu nechtějí. Jaký je tedy účel nové skupiny?
Lékaři, kteří se účastní obou skupin, svým postojem ukázali, že nejsou ochotni k věcné diskuzi, pouze se snaží petrifikovat vlastní mocenské postavení. Dialog zjevně vnímají jako pro sebe ohrožující formu spolupráce. Chování lékařů a ministerských úředníků ve skupině bohužel symbolizuje i jejich chování k těhotným a rodícím ženám, dětem a jejich otcům, tedy mocenský a paternalistický přístup.
Vážený pane ministře, žádáme Vás tedy o vyjádření k nastalé situaci i k tomu, jakým způsobem dojde k narovnání práv porodních asistentek a žen, dětí a jejich otců, součinnost při řešení poskytneme rády. I nadále chceme spolupracovat s Ministerstvem zdravotnictví a s lékaři na humanizaci porodnictví.
Vzhledem k závažnosti situace volíme formu otevřeného dopisu, s ohledem na to, aby příjemkyně péče a veřejnost byly informovány o postupech a postojích všech zúčastněných.
S pozdravem
Adéla Hořejší,
bývalá členka pracovní skupiny, právnička (zástupkyně Hnutí za aktivní mateřství)
Marie Vnoučková,
bývalá členka pracovní skupiny, porodní asistentka (zástupkyně Unie porodních asistentek)
Radmila Dorazilová,
bývalá členka pracovní skupiny, porodní asistentka (zástupkyně České konfederace porodních asistentek)
Markéta Pavlíková,
bývalá členka pracovní skupiny, biostatistička (zástupkyně Českých dul)
K otevřenému dopisu se připojují:
Česká ženská lobby – síť dvaceti čtyř organizací, která hájí práva žen v České republice
APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, Asociace podnikatelek a manažerek ČR, Business and Professional Women ČR, Česká asociace dul, Český helsinský výbor, Česká konfederace porodních asistentek, Český svaz žen, Evropská kontaktní skupina, Fórum 50 %, Gender Studies, Hnutí za aktivní mateřství, Klub K2, Manushe, Moravská asociace podnikatelek a manažerek, Národní kontaktní centrum – ženy a věda (SOÚ AV ČR), NESEHNUTÍ Brno, Oddělení Gender & sociologie (SOÚ AV ČR), Otevřená společnost, Pomoc v nouzi, o.p.s., Porodní dům U čápa, proFem, Rodinné centrum Pexeso, ROSA – centrum pro týrané a osamělé ženy, Unie porodních asistentek
www.czlobby.cz
Liga Lidských práv – www.llp.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat