Moře

Piju pivo, chodím spát po dvanácté, poslouchám Boba Dylana, trpím občasnými záchvaty smíchu a pak zase smutku, potřebuju se pořád s někým vobjímat (opravdu Petruši je to tak!), občas koukám jen tak do prázdna, mamka mi několikrát za den musí odpovídat na otázku: "Máš mě ráda?"
Diagnóza je docela jasná...

Dneska mě celý dopoledne držely "klipy" od Across The Universe - hrajou tam samí sympaťáci (já nevím jestli je to skupina, film, muzikál, nebo co...ale to je mně dneska jedno). Jo, to bude muzikál.

Bylo báječný ráno v Býkovích s mlhou a s vůní konce léta. A konec léta já nerada. To neznamená ale, že to ráno nebylo báječný. Když ráno mrznou ramena a konečky prstů a tráva žloutne, uííí, rorýsi zase odletěli do Afriky, už jsem je dlouho neslyšela. Prý lítají až 160 km v hodině... Oni u toho ještě stihnout pronikavě řvát a tím si mě získali.

Dojela ségra:) A byly jsme spolu v lese. Ležely jsme na louce, koukaly na mraky. Tlačily nás ty drsný trávy do lýtek a zad. Povídaly jsme a probraly tady ten pitomej řád světa. Dělaly jsme hvězdy, stály na hlavě a zkoušely stojku. Linda se bála pavouků a hadů, jedla ostružiny a říkala, že opravdu milují jen muži v Brazílii. Potom šli kolem dva koňové, zjevili se docela znenadání, zcela jistě si nás chtěli očuchat, sametovýma tlamičkama nás rýpnout mezi lopatky a zjistit tak, co jsme zač. Byli obrovští, krásně stvoření. Jeden z nich, intelektuál, povídal, že dobrá tráva je právě tam, kde sedíme, že na obloze se tu zastavily mraky a čas, že neexistuje. Tak, že udělají výjimku a svezou nás. Vylezla jsem tedy na toho intelektuálně vyhlížejícího koně, objala jsem jeho krk a hřívu, zavřela oči a chodili jsme dlouho po loukách, dokud nepřišel večerní chlad.

Wiki: Socha Krista Spasitele na kopci Corcovado tyčící se nad brazilským městem Rio de Janeiro: Tuto sochu si roku 1921 objednala arcidiecéze v Riu de Janeiru. Socha je vysoká 39,6 m a váží 1145 tun. Je dílem francouzského sochaře Maximiliena Paula Landowského. Slavnostně odhalená byla 12. října 1931 jako památník brazilské nezávislosti na Portugalsku, vyhlášené v roce 1822. V červenci roku 2007 byla zařazena do novodobého seznamu Sedmi divů světa.

Kurňa, píšu tady, že mám ráda podzimní listí - blbost!
Jo a myslím, že by bylo zase fajn cítit moře.


J.