To bylo tak. Byly jsme dneska na praxi, smály se, dělaly legrácky s pány doktory a porodními asistentkami, ptaly se na hloupé otázky a staraly se o rodící maminky, jak nejlíp nám to šlo. Zkrátka taková pěkná pohoda, sem tam ošetření miminka, nebo porod. Žádná velká honička. Kolem 14 hodiny se však přihodilo několik věcí zároveň. Jedna porodní asistentka odešla povídat nastávajícím rodičkám o porodu, tak tam zbyly jen dvě. Z toho na dvou pokojících se to nebezpečně rychle blížilo k porodu. Inu tak jsme se tam na chodbě najednou ocitly jen my studentky, protože všechny asistentky zrovna odběhly k tomu jednomu porodu. U toho druhého porodu zatím kamarádka měla hlídat ozvy mimča. A jak tam šla, tak jsem se jí zeptala, jestli mám jít s ní a vona že jo. Prý jako psychická podpora. Vejdu tam a mamča sotva stojí na nohou a jediný co pořád opakovala bylo: "Hlava, je tam hlava!" Tak mi jako rychle docvaklo, že paní prostě vážně rodí, a že neví, jak si má lehnout, když ji tam ta hlavička mimina tlačí. Bylo nad slunce jasný, že jestli ji tam nechám ještě chvíli stát, tak to porodí asi ve stoje. No nějak jsem paní pomohla si lehnout na bok a vono dítě fakt skoro na světě. Rukavice po ruce žádný... Tak jsem holt brzdila hlavičku jen tak. Za chvíli doběhla kamarádka i s asistentkou, a za pár minut byl na světě chlapeček. A jak jsem ho ošetřovala po porodu, tak mě zase celou zapatlal. Dvě haleny za praxi, to je slušnej výkon...:) J.
Na dovysvětlenou. Víte on je každý porod jedinečný, každý jiný, při každém se dějou jiné nepředvídatelné a někdy předvídatelné věci. Tohle byla maminka, která rodila počtvrté, tudíž u ní proběhla taková ta předposlední fáze porodu hodně rychle. Po celou dobu jsme se o ni staraly i s porodními asistentkami nejlíp, jak to šlo. Zatím jsem neviděla v porodnici, že by se něco flákalo, že by se někdo nesnažil tak, jak nejlépe umí a má. Je zřejmě ale ve hvězdách dáno, že zrovna ve chvíli, kdy jsme porodní asistentku volaly, byla na jiném pokojíčku. Přiběhla však vzápětí a celý porod odvedla tak, jak má. Maminka i tatínek byli samozřejmě překvapeni rychlostí postupujícího porodu, ale vzhledem k tomu, že do půlminuty byla jejich porodní asistentka u nich, a já jsem je jen trochu uklidnila, vlastně se nestalo nic, co by nijak ohrozilo jejich děťátko či maminku. Některé věci, jsou zkrátka v jiných rukou...
Jedu na hory:) J.
3 komentáře:
No to je teda moc pěkný. Jako pěknej výkon, ale na druhou stranu to ve mě vyvolává smíšené pocity - že je jako úplně možný, že si snad v porodnici ani nevšimnou, že člověk rodí... Tak ale snad se mi to v budoucnu nestane (anebo tam aspoň budou šikovné studentky :D)...
Vrbka
já se přiznám, že se oklepávám stejně. pro zůčastněné lidi je, narozdíl od personálu, každý porod neopakovatelnej originál a i když to tak možná nevypadá, všichni na porodním sále se naprosto důvěrně oddávají personálu porodnice. vím, že je strašně těžký uvědomit si, že to, co personál bere jen jako zaměstnání a rutinu, je pokaždý pro někoho neopakovatelný, ale je to prostě tak. při představě jakéhokoliv zlehčování, benevolence nebo zanedbání něčeho u porodu jakýhokoliv z mých dětí je mi fakt těžko. nechci tě strašit nebo nějak moralizovat, ale tahle situace v reálu viděná pohledem z porodního lůžka by byla možná dost stresující.
jinak gratuluju k úspěšně zvládnutému porodu, věřím, že máš jedno z mála zaměstnání, která člověku dávají smysl života. držím palce, upřímně!
hehe. shodou okolnosti se moje ctvrte dite narodilo o mesic driv; a kdyz jsem dorazila do porodnice a informovala asistentku, ze mam maximalne ctvrt hodiny, a ze ty papiry tudiz vyplnime PAK a tema monitorama at se nezabyva, podivala se na me a udelala 'ale dete'. jeji problem - doufam, ze si tu vysetrovnu pak musela uklizet sama :)
takze bud prosimte i nadale pozitivni a po ruce :)
Okomentovat