Odpověď Krajského úřadu Jihomoravského kraje na mou žádost o rozšíření registrace i na vedení porodu

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Odbor zdravotnictví

Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno

1

Č. j.: JMK 50001/2018 Sp. zn.: S-JMK 44145/2018/OZ/Hol Brno 04.04. 2018

USNESENÍ

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví, jako orgán věcně a místně příslušný podle

ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ustanovení § 10 a § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) rozhodl podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, ve znění pozdějších předpisů

takto:

správní řízení ve věci žádosti Bc. Jany Riedlové, nar. 24.11.1981, trvale bytem ..., IČO 883 74 505, zastoupené advokátem Mgr. Markem Šimkou, ČAK pod ev.č. 14811 na základě plné moci ze dne 19.03.2018, o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zahájené dne 19.03.2018

se zastavuje.

Odůvodnění

Dne 19.03.2018 obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví podání poskytovatele zdravotních služeb Bc. Jany Riedlové zastoupené advokátem Mgr. Markem Šimkou na základě plné moci ze dne 19.03.2018, o změnu stávajícího znění oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Žadatel poskytuje zdravotní služby v oboru porodní asistentka, forma zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta – domácí péče, vyjma činností uvedených pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

Poskytovatel zdravotních služeb žádá a poskytování zdravotních služeb ve formě zdravotní péče, jejíž rozsah nebude nadále omezen o činnosti uvedené pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Ve smyslu vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických

zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, není možné vést fyziologické porody v rámci formy zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta – domácí péče. Správní orgán tuto formu specifikuje upřesněním - vyjma činností uvedených pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, potažmo - vyjma vedení fyziologického porodu. Tímto upřesněním správní orgán pouze upozorňuje poskytovatele, že vedením domácího porodu by se dopustil nezákonné činnosti.

Zákonná a podzákonná právní úprava přístupně a předvídatelně stanoví podmínky, za kterých mohou

porodní asistentky vést porod. Ze stanovených podmínek jednoznačně vyplývá, že tak nelze činit v domácím prostředí matky. Jak již například judikoval Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 02.05.2012, č.j. 35 Nc 53/2012: „asistence u domácího porodu není případem zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta ve smyslu zákona o zdravotních službách“. Veškeré legislativní kroky v oblasti porodnické péče a poskytovaných zdravotních služeb jsou činěny s ohledem na zajištění bezpečí novorozenců a rodiček ve specifických podmínkách vysoké úrovně této péče v České republice. Z ustanovení § 2, § 10 a § 11 zákona o zdravotních službách ve spojení s bodem 2.11.2 přílohy č. 2 vyhlášky č. 92/2012 Sb. je bezesporu patrné, že vedení porodu lékařem či porodní asistentkou je zdravotní péčí, kterou lze poskytovat pouze ve zdravotnickém zařízení, které musí splňovat jasně stanovené požadavky na minimální technické a věcné vybavení a které neumožňují, aby byly fyziologické porody vedeny porodními asistentkami v domácnosti rodiček.

Ministerstvo zdravotnictví ve svém vyjádření k této problematice uvádí, že podstatou již řadu let trvajících diskuzí či sporů s částí porodních asistentek je právo žen na volbu místa porodu (přičemž volbu zdravotnického zařízení - porodnice považují za nedostatečnou), proti právu nascitura nebo dítěte na ochranu jeho života a zdraví, které se důsledně snaží chránit ministerstvo a na úrovni regionů krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. Ženy, které chtějí rodit v domácnostech, preferují své právo svobodné volby místa porodu a prakticky se nevyjadřují k právu svého potomka na dostupnou kvalitní zdravotní péči, jakou mu může poskytnout jen adekvátně vybavené zdravotnické zařízení. Odborníci v oboru porodnictví upozorňují, že v případě komplikovaného porodu, který nelze se stoprocentní jistotou dopředu vyloučit, hrají roli pro prevenci závažných škod na zdraví novorozence a v krajním případě jeho smrti pouhé minuty.

Porodní asistentky, které usilují o možnost vést porody pouze v domácnostech rodiček, se často hájí

přenášením své právní odpovědnosti na zdravotnickou záchrannou službu. Avšak i dodržení dojezdového času vozidla zdravotnické záchranné služby je podle odborníků nedostatečné. Stát svými právními předpisy v zásadě garantuje svým občanům dostupnou a kvalitní zdravotní péči, což činí i případně předporodní, porodní a poporodní péče, ale jen obtížně, právně i ekonomicky, může garantovat další podmínky výkonu zdravotní péče, které jsou dány měřítky zcela subjektivního charakteru - kde se to rodičce líbí nejvíc, jakým způsobem, a v neposlední řadě, v domácím prostředí, aniž by tím došlo ke snížení bezpečnosti a kvality zdravotní péče.

Žádost o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb je zjevně právně nepřípustná. Z tohoto důvodu Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví, řízení zahájené na základě uvedené žádosti zastavil.

Poučení

Proti tomuto usnesení je přípustné odvolání dle ustanovení § 81 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a to do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Lhůta k podání odvolání počíná běžet prvním dnem následujícím po dni doručení. Odvolání se podává u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru zdravotnictví, a bude o něm rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Otisk úředního razítka

Za správnost vyhotovení: Petr Holas, DiS.

Počet listů usnesení: 2

Počet příloh/listů příloh: 0

Rozdělovník:

Bc. Jana Riedlová

V zastoupení na základě plné moci ze dne 19.03.2018

Mgr. Marek Šimka, advokát

Otevřený dopis Ministerstvu zdravotnictví České Republiky, ministru zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamu Vojtěchovi, a čelním představitelům Gynekologické a porodnické společnosti

Vážený pane Ministře a další zástupci Ministerstva zdravotnictví České Republiky a zástupci České gynekologické a porodnické společnosti.

Jako komunitní porodní asistentka pracuji 7 let. S represí státu vůči svobodnému výkonu mé profese se setkávám již od počátku. To, co se však děje v posledních letech, považuji již déle za neudržitelné a ve svobodné a demokratické společnosti nepřijatelné.

Ráda bych informovala Ministerstvo zdravotnictví a zároveň také širokou veřejnost o skutečném stavu věcí, týkajících se doprovodů porodních asistentek k domácím porodům.

Skutečný stav je totiž takový, že Ministerstvo zdravotnictví odmítá poskytovat odbornou zdravotnickou péči ženám, které si svobodně a informovaně zvolí jako místo k porodu domácí prostředí. Žena má na svobodnou volbu místa porodu nezpochybnitelné právo dle listiny základních práv a svobod. Těmto ženám však stát odmítá poskytovat jakoukoli zdravotní péči.

Jak? Porodním asistentkám krajské úřady neudělují plnou registraci pro nestátní zdravotnické zařízení, omezují ji, takže porodní asistentky nemohou k porodům doma bez hrozící milionové pokuty jít a rodící ženě asistovat. Porodní asistentky nemohou ani přijet za ženou, která chce rodit v porodnici, ale začátek porodu si přeje strávit v domácím prostředí s porodní asistentkou. I za toto hrozí porodním asistentkám milionová pokuta.

Ženy, které se tedy rozhodnou pro domácí porod, volí často porod neasistovaný, nebo jen za přítomnosti duly, která nemá zdravotnické vzdělání. Není tedy schopna zhodnotit případnou krevní ztrátu, poskytnout novorozenci a matce první pomoc, neodkladnou resuscitaci, není schopna ošetřit a zašít porodní poranění, není schopna vyhodnotit rizika pro domácí porod.

Ženy, které si přejí porodit své dítě v domácím prostředí, nevymizí tím, že stát bude asistenci u domácích porodů potlačovat. Jejich počet zůstane více méně stejný i po legalizaci přítomnosti porodních asistentek u domácích porodů. To můžeme vidět na číslech z většiny zemí, kde domácí porody jsou součástí péče o těhotnou ženu. Jejich počet se pohybuje mezi 2-4% ze všech porodů. Legalizací asistence porodních asistentek u domácích porodů, nastavením jasných kritérií, vzděláváním komunitních porodních asistentek, se porody doma stanou bezpečnějšími, než za stávající situace.

Ptám se Vás, pane Ministře, a další odpovědní pracovníci Ministerstva zdravotnictví a představitelé Gynekologicko-porodnické obce, zda je to pro Vás přijatelný stav. Že poprvé v historii tady jsou rodící ženy ponechány zcela bez péče. Že ponecháváte toto 1-2 procenta žen bez jakékoli podpory vzdělaného zdravotnického pracovníka.

Žádám Ministerstvo zdravotnictví o vysvětlení, proč jsou porodním asistentkám v České Republice udělovány omezené registrace. Proč v Jihomoravském kraji není jediná porodní asistentka, která by mohla bez hrozící pokuty k porodům doma jít. Kdo tedy bude o tyto ženy pečovat?

Žádám představitele Gynekologické a porodnické společnosti o spolupráci s profesními organizacemi porodních asistentek při vytvoření bezpečného a fungujícího systému, kde si ženy mohou svobodně a informovaně zvolit místo k porodu. Pojďme společně pracovat na systému péče o rodící ženu v domácím prostředí, který bude bezpečný.

Níže přikládám vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje k mé žádosti o rozšíření omezené registrace porodní asistentky.



S pozdravem

Bc. Jana Riedlová

komunitní porodní asistentka

Brno, 5. 4. 2018