Své povolání porodní asistentky mám proto ráda, že jsem v něm šťastna. Je mi živlem a naplňuje mé smysly nejkrásnějším souladem. Vždy, když jsem zavolána k pomoci, připadá mi tím okamžikem, jako by vše kolem mne ozářila záplava jasu, který prostupuje i mé nitro a rozněcuje v něm planoucí víru, že jdu vstříc případu, který s pomocí Boží dopadne šťastně pro oba životy.
S tím nadšeními chápu pohotově a pečlivě připravené brašny s potřebami a spěchám třebas tři hodiny cesty pěšky za svým cílem bez únavy. Jsem oživena blahou mateřskou láskou k té každé dceři v jejím požehnaném naplnění nejvlastnějšího poslání ženy a snažím se jí ulehčiti s nejvroucnější vůlí, co nejlépe. A projev nového života vítám s pokorným vděkem v duši vůli Boží za jeho šťastný příchod na tento svět.
Trpělivá matička, když se probouzí z překonané únavy, s nebeským jasem ve zraku spatřuje své nejmilejší děťátko a při jeho prvém políbení šťastna přijímá v nejhlubší koutek svého srdce Bohem jí svěřenou věčnou a nejkrásnější lásku mateřskou.
Jak krásné je proto naše povolání, v němž jsme vždy účastny nejhlubšího citového naplnění lidského života. Věřím, že jen ten člověk, který své povolání zvolil podle svých nejlepších vloh a pak ve svou práci radostně soustřeďuje všecky své smysly, dovede své povolání povznést na nejvyšší stupeň svých ideálů a spatřuje v něm jedinou příležitost k uplatnění svých živelných snah. Jen takovou prací lze dosáhnouti uspokojivých výsledků a z nich vytvářeti své pomyslné štěstí.
Vildová Anna, porodní asistentka, Slapy nad Vltavou
Žádné komentáře:
Okomentovat