Sofie
Jan
Adam
Oliver
Dan
Karolina
Silvie
Kevin
Darina
Anna
Valentýna
Kryštof
Emma Agnes
Tadeáš
Jan
Simona
Emílie
Simona
Nela
Tobiáš
Daniel
Karolína
Tereza
Zuzana
Tomáš
Tobiáš
Elen
Vojtěch
"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)
středa 30. září 2009
středa 2. září 2009
Reflex versus porody doma
V chatrčích rodí divoši - Reflex 35/2009
Domorodičky vracejí úder I.
Domorodičky vracejí úder II.
A zajímavé komentáře:
Je domácí porod opravdu nezodpovědné riziko? Rád bych k tématu nejprve dodal několik osobních poznámek. Moje manželka i já jsme oba lékaři a máme čtyři děti, z nichž první se narodilo ve věhlasné univerzitní porodnici, další dvě v porodnici ve Vrchlabí (s tehdejším primářem Kavanem) a poslední doma (s Ivanou Königsmarkovou). Zážitky z prvního porodu a předporodní péče v druhém těhotenství ve fakultní nemocnici v nás zanechaly natolik frustrující dojem, že jsme postupně zvolili snad z biomedicínského hlediska méně bezpečné, ale emočně nesrovnatelně přívětivější okolnosti porodu v experty proklínané Vrchlabské porodnici a nakonec doma. Za skvělý lidský i profesionální přístup bych chtěl Ivaně Königsmarkové i primáři Kavanovi tímto také znovu poděkovat.
Naše příznivá zkušenost může být šťastnou shodou okolností, vždyť řada předních českých porodníků má na věc opačný názor. Je tedy domácí porod opravdu tak nezodpovědné riziko? K odpovědi na tuto otázku je dobré posoudit dostupná data v lékařské literatuře a nenechat se svést k nepodloženým a dogmatickým závěrům. Johnson publikoval data týkající se 5418 žen z USA, které plánovaly rodit doma s certifikovanou porodní asistentkou. Tato studie prokázala, že úmrtnost novorozenců při porodu a po něm v domácím prostředí byla srovnatelná s porody v nemocnici, ale byla spojena s nižším počtem lékařských zásahů a podstatně nižšími ekonomickými náklady. Janssenová publikovala podobné výsledky, týkající se 862 plánovaných domácích porodů v Kanadě. Ve Skotsku zjistil Symon celkově dvojnásobně zvýšené riziko úmrtí novorozenců v systému porodních asistentek než u žen rodících v nemocnici (1,0 oproti 0,5 %), ale u žen s nízkým rizikem komplikací byly tyto výsledky srovnatelné a řada dalších parametrů (jako je např. četnost kojení a poranění porodních cest) byla příznivější u žen v péči porodních asistentek.
V čerstvě zveřejněné nizozemské studii bylo srovnáváno 321 307 žen s nízkým rizikem komplikací, které plánovaly rodit doma, s 163 261 žen, které plánovaly rodit v nemocnici. Mezi oběma skupinami nebyl žádný statisticky významný rozdíl ve výsledném riziku pro novorozence. Autoři této dosud rozsahem největší publikované studie uzavírají, že pro ženy s nízkým rizikem domácí porod nezvyšuje riziko perinatální mortality, pokud jsou porodní asistentky dobře vycvičeny a je dostupný dobře fungující systém spolupráce s nemocnicí. Závěrem lze říci, že plánovaný domácí porod nepředstavuje podle dostupných informací takové riziko, kvůli kterému by bylo třeba rodičky a jejich porodní asistentky stigmatizovat způsobem, jakým to činí někteří představitelé České gynekologické a porodnické společnosti a redaktor Reflexu.
Nakonec císařský řez je také pro novorozence bezpečnější, než přirozeně vedený porod v nemocnici. Mají proto tedy všechny ženy povinně rodit císařským řezem? Lze opravdu redukovat porod jen na akt bezpečného vynětí plodu z dělohy a vykázat jej (podobně jako smrt) pouze do nemocnice? Domácí porod nikdy nebude mainstream, ale vždy bude existovat skupina žen, které budou z legitimních důvodů trvat na porodu doma. Proč tyto ženy a jejich porodní asistentky zahánět do ilegality? Není lepší nabídnout jim co nejbezpečnější zázemí vlídného a fungujícího systému, založeného na respektu k rodičce a spolupráci lékařů a porodních asistentek, ve kterém existuje možnost poučené a svobodné volby?
S pozdravem Jakub Závada, Praha
Při čtení Vašeho neautorizovaného rozhovoru s Ivanou Königsmarkovou mě napadá řada otázek. Pokud doma rodí divoši, tak proč v Německu porod doma proplácí zdravotní pojišťovny? Proč je v Anglii stát povinen zabezpečit porodní asistentku pro ženu, která se rozhodne rodit doma? Proč v Rakousku existují porodní domy, kde je péče stejně „nenemocniční“ jako při domácím porodu?
Nepřipadá vám zvláštní, že vyspělejší země než ČR berou porody mimo zdravotnické zařízení jako něco normálního? Jak mám věřit Vašim článkům z ostatních oborů, když vidím, že o přirozených porodech nevíte NIC a nebrání Vám to publikovat a útočit? A zveřejnit rozhovor přes nesouhlas paní Königsmarkové považuji za neetické. Pojďte se v tématu vzdělat a diskutovat k věci, nebo o porodech nepište. Jsem z Vás zklamaná a mrzí mě, že se z Reflexu stal neseriózní a laciný časopis.
Kateřina Hájková
Domorodičky vracejí úder I.
Domorodičky vracejí úder II.
A zajímavé komentáře:
Je domácí porod opravdu nezodpovědné riziko? Rád bych k tématu nejprve dodal několik osobních poznámek. Moje manželka i já jsme oba lékaři a máme čtyři děti, z nichž první se narodilo ve věhlasné univerzitní porodnici, další dvě v porodnici ve Vrchlabí (s tehdejším primářem Kavanem) a poslední doma (s Ivanou Königsmarkovou). Zážitky z prvního porodu a předporodní péče v druhém těhotenství ve fakultní nemocnici v nás zanechaly natolik frustrující dojem, že jsme postupně zvolili snad z biomedicínského hlediska méně bezpečné, ale emočně nesrovnatelně přívětivější okolnosti porodu v experty proklínané Vrchlabské porodnici a nakonec doma. Za skvělý lidský i profesionální přístup bych chtěl Ivaně Königsmarkové i primáři Kavanovi tímto také znovu poděkovat.
Naše příznivá zkušenost může být šťastnou shodou okolností, vždyť řada předních českých porodníků má na věc opačný názor. Je tedy domácí porod opravdu tak nezodpovědné riziko? K odpovědi na tuto otázku je dobré posoudit dostupná data v lékařské literatuře a nenechat se svést k nepodloženým a dogmatickým závěrům. Johnson publikoval data týkající se 5418 žen z USA, které plánovaly rodit doma s certifikovanou porodní asistentkou. Tato studie prokázala, že úmrtnost novorozenců při porodu a po něm v domácím prostředí byla srovnatelná s porody v nemocnici, ale byla spojena s nižším počtem lékařských zásahů a podstatně nižšími ekonomickými náklady. Janssenová publikovala podobné výsledky, týkající se 862 plánovaných domácích porodů v Kanadě. Ve Skotsku zjistil Symon celkově dvojnásobně zvýšené riziko úmrtí novorozenců v systému porodních asistentek než u žen rodících v nemocnici (1,0 oproti 0,5 %), ale u žen s nízkým rizikem komplikací byly tyto výsledky srovnatelné a řada dalších parametrů (jako je např. četnost kojení a poranění porodních cest) byla příznivější u žen v péči porodních asistentek.
V čerstvě zveřejněné nizozemské studii bylo srovnáváno 321 307 žen s nízkým rizikem komplikací, které plánovaly rodit doma, s 163 261 žen, které plánovaly rodit v nemocnici. Mezi oběma skupinami nebyl žádný statisticky významný rozdíl ve výsledném riziku pro novorozence. Autoři této dosud rozsahem největší publikované studie uzavírají, že pro ženy s nízkým rizikem domácí porod nezvyšuje riziko perinatální mortality, pokud jsou porodní asistentky dobře vycvičeny a je dostupný dobře fungující systém spolupráce s nemocnicí. Závěrem lze říci, že plánovaný domácí porod nepředstavuje podle dostupných informací takové riziko, kvůli kterému by bylo třeba rodičky a jejich porodní asistentky stigmatizovat způsobem, jakým to činí někteří představitelé České gynekologické a porodnické společnosti a redaktor Reflexu.
Nakonec císařský řez je také pro novorozence bezpečnější, než přirozeně vedený porod v nemocnici. Mají proto tedy všechny ženy povinně rodit císařským řezem? Lze opravdu redukovat porod jen na akt bezpečného vynětí plodu z dělohy a vykázat jej (podobně jako smrt) pouze do nemocnice? Domácí porod nikdy nebude mainstream, ale vždy bude existovat skupina žen, které budou z legitimních důvodů trvat na porodu doma. Proč tyto ženy a jejich porodní asistentky zahánět do ilegality? Není lepší nabídnout jim co nejbezpečnější zázemí vlídného a fungujícího systému, založeného na respektu k rodičce a spolupráci lékařů a porodních asistentek, ve kterém existuje možnost poučené a svobodné volby?
S pozdravem Jakub Závada, Praha
Při čtení Vašeho neautorizovaného rozhovoru s Ivanou Königsmarkovou mě napadá řada otázek. Pokud doma rodí divoši, tak proč v Německu porod doma proplácí zdravotní pojišťovny? Proč je v Anglii stát povinen zabezpečit porodní asistentku pro ženu, která se rozhodne rodit doma? Proč v Rakousku existují porodní domy, kde je péče stejně „nenemocniční“ jako při domácím porodu?
Nepřipadá vám zvláštní, že vyspělejší země než ČR berou porody mimo zdravotnické zařízení jako něco normálního? Jak mám věřit Vašim článkům z ostatních oborů, když vidím, že o přirozených porodech nevíte NIC a nebrání Vám to publikovat a útočit? A zveřejnit rozhovor přes nesouhlas paní Königsmarkové považuji za neetické. Pojďte se v tématu vzdělat a diskutovat k věci, nebo o porodech nepište. Jsem z Vás zklamaná a mrzí mě, že se z Reflexu stal neseriózní a laciný časopis.
Kateřina Hájková
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)