"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)

středa 11. dubna 2018

Odpověď Krajského úřadu Jihomoravského kraje na mou žádost o rozšíření registrace i na vedení porodu


KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Odbor zdravotnictví
Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno

1

Č. j.: JMK 50001/2018 Sp. zn.: S-JMK 44145/2018/OZ/Hol Brno 04.04. 2018

USNESENÍ

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví, jako orgán věcně a místně příslušný podle
ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ustanovení § 10 a § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) rozhodl podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, ve znění pozdějších předpisů

takto:
správní řízení ve věci žádosti Bc. Jany Riedlové, nar. 24.11.1981, trvale bytem ..., IČO 883 74 505, zastoupené advokátem Mgr. Markem Šimkou, ČAK pod ev.č. 14811 na základě plné moci ze dne 19.03.2018, o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zahájené dne 19.03.2018

se zastavuje.

Odůvodnění
Dne 19.03.2018 obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví podání poskytovatele zdravotních služeb Bc. Jany Riedlové zastoupené advokátem Mgr. Markem Šimkou na základě plné moci ze dne 19.03.2018, o změnu stávajícího znění oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Žadatel poskytuje zdravotní služby v oboru porodní asistentka, forma zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta – domácí péče, vyjma činností uvedených pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

Poskytovatel zdravotních služeb žádá a poskytování zdravotních služeb ve formě zdravotní péče, jejíž rozsah nebude nadále omezen o činnosti uvedené pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Ve smyslu vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických
zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, není možné vést fyziologické porody v rámci formy zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta – domácí péče. Správní orgán tuto formu specifikuje upřesněním - vyjma činností uvedených pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, potažmo - vyjma vedení fyziologického porodu. Tímto upřesněním správní orgán pouze upozorňuje poskytovatele, že vedením domácího porodu by se dopustil nezákonné činnosti.

Zákonná a podzákonná právní úprava přístupně a předvídatelně stanoví podmínky, za kterých mohou
porodní asistentky vést porod. Ze stanovených podmínek jednoznačně vyplývá, že tak nelze činit v domácím prostředí matky. Jak již například judikoval Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 02.05.2012, č.j. 35 Nc 53/2012: „asistence u domácího porodu není případem zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta ve smyslu zákona o zdravotních službách“. Veškeré legislativní kroky v oblasti porodnické péče a poskytovaných zdravotních služeb jsou činěny s ohledem na zajištění bezpečí novorozenců a rodiček ve specifických podmínkách vysoké úrovně této péče v České republice. Z ustanovení § 2, § 10 a § 11 zákona o zdravotních službách ve spojení s bodem 2.11.2 přílohy č. 2 vyhlášky č. 92/2012 Sb. je bezesporu patrné, že vedení porodu lékařem či porodní asistentkou je zdravotní péčí, kterou lze poskytovat pouze ve zdravotnickém zařízení, které musí splňovat jasně stanovené požadavky na minimální technické a věcné vybavení a které neumožňují, aby byly fyziologické porody vedeny porodními asistentkami v domácnosti rodiček.

Ministerstvo zdravotnictví ve svém vyjádření k této problematice uvádí, že podstatou již řadu let trvajících diskuzí či sporů s částí porodních asistentek je právo žen na volbu místa porodu (přičemž volbu zdravotnického zařízení - porodnice považují za nedostatečnou), proti právu nascitura nebo dítěte na ochranu jeho života a zdraví, které se důsledně snaží chránit ministerstvo a na úrovni regionů krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. Ženy, které chtějí rodit v domácnostech, preferují své právo svobodné volby místa porodu a prakticky se nevyjadřují k právu svého potomka na dostupnou kvalitní zdravotní péči, jakou mu může poskytnout jen adekvátně vybavené zdravotnické zařízení. Odborníci v oboru porodnictví upozorňují, že v případě komplikovaného porodu, který nelze se stoprocentní jistotou dopředu vyloučit, hrají roli pro prevenci závažných škod na zdraví novorozence a v krajním případě jeho smrti pouhé minuty.
Porodní asistentky, které usilují o možnost vést porody pouze v domácnostech rodiček, se často hájí
přenášením své právní odpovědnosti na zdravotnickou záchrannou službu. Avšak i dodržení dojezdového času vozidla zdravotnické záchranné služby je podle odborníků nedostatečné. Stát svými právními předpisy v zásadě garantuje svým občanům dostupnou a kvalitní zdravotní péči, což činí i případně předporodní, porodní a poporodní péče, ale jen obtížně, právně i ekonomicky, může garantovat další podmínky výkonu zdravotní péče, které jsou dány měřítky zcela subjektivního charakteru - kde se to rodičce líbí nejvíc, jakým způsobem, a v neposlední řadě, v domácím prostředí, aniž by tím došlo ke snížení bezpečnosti a kvality zdravotní péče.
Žádost o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb je zjevně právně nepřípustná. Z tohoto důvodu Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví, řízení zahájené na základě uvedené žádosti zastavil.


Poučení


Proti tomuto usnesení je přípustné odvolání dle ustanovení § 81 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a to do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Lhůta k podání odvolání počíná běžet prvním dnem následujícím po dni doručení. Odvolání se podává u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru zdravotnictví, a bude o něm rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Otisk úředního razítka

Za správnost vyhotovení: Petr Holas, DiS.

Počet listů usnesení: 2
Počet příloh/listů příloh: 0

Rozdělovník:
Bc. Jana Riedlová

V zastoupení na základě plné moci ze dne 19.03.2018
Mgr. Marek Šimka, advokát

Žádné komentáře: