Zobrazují se příspěvky se štítkemPorodní babičky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPorodní babičky. Zobrazit všechny příspěvky
čtvrtek 17. října 2013
úterý 9. července 2013
pondělí 25. března 2013
Jak se rodilo na Farmě? - About The Farm Midwifery Clinic
The Farm Midwifery Center has served mothers, babies, and their families for over 35 years with a practice based on the belief that pregnancy and childbirth are natural life events. Prenatal care, support during labor and delivery, and postpartum supervision are provided by a group of seven midwives credentialed as Certified Professional Midwives (CPMs) by the North American Registry of Midwives, and also certified by the state of Tennessee. Central to their work is the Midwives Model of Care© in which the midwife:
Source: Birth Matters, by Ina May Gaskin,Published 2011, Seven Stories Press Press, pp 235-236.
- Monitors the physical, psychological, and social well-being of the mother throughout the childbearing cycle.
- Provides the mother with individual education, counseling, prenatal care, hands-on assistance during labor and delivery, and postpartum care.
- Minimizes technical interventions.
- Identifies and refers women who require obstetrical attention.
- The statistics for over 2500 births at the Farm Midwifery Center show a C-section rate of less than 2% (compared to a national rate of 32.8%), with low rates of anesthesia use, forceps deliveries, episiotomies, and perineal tears (see preliminary report of 2844 pregnancies, 1970-2010 below).
| Total accepted for care | 2844 |
| Births completed at home | 2694 | 94.70% |
| Transports to hospital | 148 | 5.20% |
| Cesareans | 50 | 1.70% |
| First time mothers | 1048 | 36.80% |
| Multiparas (woman has given birth 2 or more times) | 1796 | 63.20% |
| Grand multiparas (woman has given birth 5 or more times) | 243 | 8.50% |
| Total Breech | 99 | 3.50% |
| Postpartum hemorrhage | 46 | 1.70% |
| VBACs (Vaginal Birth After Cesarean) | 123 | 4.30% |
| Intact Perineum | 1817 | 68.70% |
| 1st degree tear | 485 | 19.40% |
| 2nd degree tear | 87 | 3.20% |
| 4th degree tear | 1 | 0.04% |
| Forceps delivery | 10 | 0.37% |
| Preeclampsia | 11 | 0.40% |
| Maternal mortality | 0 |
| Maternal morbidity | 0 |
| Neonatal mortality (out of 1500 births) | 1.7 |
středa 17. října 2012
Soukromé porodní asistentky v ČR - ohrožený druh, dnes na vymření!
Dobrý den, jsem soukromá porodní asistentka a jako jedna z mála porodních asistentek mám možnost provázet ženy těhotenstvím, porodem i šestinedělím. Spolupracuji s malou okresní porodnicí ve Vyškově, kde mohu o své klientky pečovat v průběhu celého porodu. Tato porodnice má statisticky jedny z nejlepších porodnických výsledků v kraji. Například co se týče počtu císařských řezů, drží se stabilně pod desíti procenty. O klientky zde porodní asistentky mají možnost pečovat individuálně, ošetřující personál respektuje porodní plány rodičů, nově podporují bonding – v zahraničí zcela běžnou metodu, která zdůrazňuje co největší tělesný kontakt matky a dítěte po porodu. Jsou zde vybudovány nadstandardní poporodní pokoje, kde může pobývat celá rodina i s tatínkem pohromadě.
Přesto je tato porodnice vystavena tlaku pojišťoven a potažmo tlaku lékařů z vedení České gynekologické a porodnické společnosti, kteří se snaží o její zrušení. Nikdo se nezajímá o skutečnou kvalitu poskytované péče v malých porodnicích (Vrchlabí, Jeseník, Vyškov atd.), které chtějí lékaři i zástupci pojišťoven zrušit. Jediná míra „kvality“ je pro ně počet porodů za rok. Považuji to za zcela hulvátské argumenty, odporující veškeré lékařské etice. Jak je možné, že se odpovědné osoby rozhodují na základě ukazatelů, které o kvalitě péče rozhodně nevypovídají? Opírá se snad jejich rozhodnutí o studie, které by dokazovaly, že péče v malých porodnicích (pod 700 porodů za rok) není dostatečně kvalitní? Ne. Jejich argumenty se povětšinou opírají o nepodložené tvrzení, že při menším počtu porodů nemají lékaři dostatek zkušeností pro řešení patologických stavů. Mají však pro tento argument důkazy? Já tvrdím, že nemají! Vytváří takto však ve společnosti velmi silný dojem, že porod je děj velmi nebezpečný a odrazují tak ženy od výběru malých porodnic k porodu.
To, že se z péče o rodící ženu ve velkých porodnicích vytrácí individuální přístup, klid, intimita, je zřejmě považováno za irelevantní. Opravdu chceme rodit na pracovištích, kde je statisticky vyšší procento císařských řezů a vyšší procento rutinních zásahů do porodu? Kde se ztrácí individualita a není prostor pro vznik užšího vztahu s rodící ženou? Kde je personál často přepracovaný a vyhořelý?
Tento tlak na malé porodnice považuji také za potenciálně likvidační pro naši profesi. Porodní asistentka od nejstarších dob provázela ženu těhotenstvím, porodem a šestinedělím, ať už o ni pečovala doma či v porodnici. Porodní asistentka je zdravotník plně kompetentní k vedení těhotenské poradny, péči o fyziologicky těhotnou ženu při porodu a péči o ženu a dítě po porodu, a to na svou vlastní zodpovědnost. Ze své vlastní zkušenosti vím, že porodní asistentky tyto kompetence ve velkých porodnicích pomalu, ale jistě ztrácejí. Porod je veden spíše lékařem a porodní asistentka se stává jen asistentkou lékaři. Nutno říct, že velké porodnice nemají zájem spolupracovat se soukromými porodními asistentkami. Kde tedy mohou soukromé porodní asistentky svou péči poskytovat?
Ministerstvo zdravotnictví se zřejmě rozhodlo profesi soukromé porodní asistentky zcela zlikvidovat. Nejen, že ženy, které, ať už z jakéhokoli důvodu, chtějí rodit jinde než v porodnici, nemají možnost od dubna porodní asistentku najít, ale soukromé porodní asistentky jsou vystaveny pokutě až 1,5 milionu korun, pokud k porodu doma půjdou. Já osobně neznám porodní asistentku, která povolení od Ministerstva zdravotnictví k porodu doma má. Týdně mě kontaktuje několik žen, které hledají porodní asistentku k porodu doma. Tyto ženy jsou vystaveny něčemu, co historie lidstva nepamatuje. Rodící žena nemá možnost sehnat porodní asistentku, stát ji nechává naprosto bez pomoci! Myslí si snad pan ministr Leoš Heger, či předseda České gynekologické a porodnické společnosti pan doktor Vladimír Dvořák, že takto tyto ženy umlčí? Budeme dále předstírat, že tyto ženy nejsou a nebudou? Ministerstvo zdravotnictví tak utržilo mezinárodní ostudu, jelikož se část populace ocitla bez možnosti poskytnutí alespoň minimální zdravotní péče! Tyto ženy rodí momentálně v domácnosti samotné, s dulou – která není zdravotník, nebo tajně s porodní asistentkou, která svou přítomností riskuje mediální a poté soudní štvanici v případě, kdy by musela volat rychlou záchrannou službu. Mají se snad tyto porodní asistentky schovávat ve skříni, když potřebují záchrannou službu zavolat? Jak je možné, že dosud nestanovilo Ministerstvo zdravotnictví alespoň minimální podmínky bezpečného vedení domácího porodu? Nikde neexistuje seznam věcí, které si soukromá porodní asistentka má k porodu doma vzít. V případě krvácení nemůže podat uterotonika - léky na stažení dělohy, ani umrtvit hráz před případným šitím porodního poranění, nikde není stanoveno vybavení pro případnou okamžitou resuscitaci dítěte. Toto vše už mají západní státy dávno dopodrobna vypracované a vedou se podrobné statistiky péče, kterou soukromé porodní asistentky poskytují mimo zdravotnická zařízení - ať už v porodním domě, či doma (např. Německo, Anglie, Rakousko…). Myslíte, že kdyby tato péče vycházela statisticky tak nebezpečná, jak se představitelé lékařské lobby snaží veřejnosti namluvit, že by ji tyto státy tolerovaly?
Nyní probíhá na Ministerstvu zdravotnictví horká debata o porodních domech. Je to totiž velmi lukrativní záležitost, kterou si zřejmě někteří lékaři nechtějí nechat ujít! Porodní dům je zdravotnické zařízení, kde pracují porodní asistentky a pečují o fyziologicky těhotné a rodící ženy. Je zde vytvořeno téměř domácké prostředí k porodu, které dopřeje rodící ženě větší komfort, klid a hlavně stálou péči té porodní asistentky, se kterou se žena dopředu zná, důvěřuje jí, a kterou si žena sama vybere. V Německu funguje těchto porodních domů zhruba 50. Stávající vyhláška stanovující vybavení takového zařízení v České republice obsahuje jednu podmínku: - zařízení musí být situováno tak, aby bylo možné do 15 minut od zjištění komplikací zahájit operační řešení porodu (např. císařský řez). Sama jsem však zjistila, že tato podmínka je pro otevření porodního domu mimo porodnici nesplnitelná! Jelikož vedení porodnice Obilní trh (Fakultní nemocnice Brno) tvrdí, že císařský řez do 15 minut lékaři udělají jen v případě, když bude porodní dům umístěn v areálu porodnice, odmítá Zdravotnický odbor Jihomoravského kraje pro toto zařízení vydat povolení, i kdyby bylo naproti nebo 400 metrů od porodnice. Pokud budou porodní domy jen luxusně zařízené pokoje v porodnici, za které si ženy tvrdě připlatí a porodnice tak bude mít zajištěn slušný příjem, naprosto se tak vytrácí celá filozofie péče, která by v porodním domě měla být poskytována! Péči by měly zajišťovat soukromé porodní asistentky, které si ženy ke svému porodu vyberou, se kterými se v těhotenství opakovaně setkávají v těhotenské poradně a které o ně pečují při i po porodu. Jinak se nejedná o péči v porodním domě, ale o péči v nadstandardních porodních pokojích.
Naše profese se tak ocitá na velkém rozcestí: půjdeme v porodnictví po stopách západních zemí (Švédsko, Německo, Finsko, Anglie, Rakousko…) za svobodou a demokracií, nebo se naše zdravotnictví vrhne znovu o pár let zpátky do totality? Ženy ve svobodných zemích mají možnost vybrat si svou porodní asistentku, opakovaně se s ní v těhotenství setkávat v těhotenské poradně a tato porodní asistentka o ně může svobodně pečovat v jakémkoli prostředí – doma, v porodnici či v porodním domě. Lékaře porodní asistentka ke své práci potřebuje, je to její kolega a partner. Pokud zjistí porodní asistentka, že těhotenství či porod neprobíhá fyziologicky, spolupracuje dále s lékařem. Jsem osobně přesvědčena, že jedině toto je model péče, který může v porodní asistenci fungovat ve prospěch matky i dítěte.
Pevně doufám, že si lékaři uvědomí, jak neustálými zbytečnými boji ubližují nejen sobě a pověsti své profese, ale hlavně klientům/pacientům – v tomto případě ženám a dětem. Stále chovám naději, že si uvědomí nesmyslnost svého přístupu a přestanou na samostatné porodní asistentky zcela nelogicky hledět jako na své nepřátele, protože jimi v žádném případě nejsou.
Děkuji všem osvíceným lékařům a porodním asistentkám, kteří pečují o ženy s láskou a respektem!
Porodní asistentka Bc. Jana Riedlová, Brno
středa 28. prosince 2011
Jaké to je být porodní asistentkou v ČR?
Jaké to je být porodní asistentkou v ČR
Vzhledem k probíhajícím mediálním kauzám týkajících se domácích porodů a k mým osobním zkušenostem při pokusech o zřizování soukromé praxi porodní asistentky, bych se ráda vyjádřila k problematice nejen domácích porodů, ale celkově k postavení profese porodní asistentky v ČR.
Jako porodní asistentka pracuji 2,5 roku. Během této praxe jsem měla možnost se seznámit s různými poskytovateli gynekologicko-porodnické péče. Přibližně rok jsem pracovala v menší okresní porodnici v Boskovicích a rok na velkém perinatologickém pracovišti Fakultní nemocnice Brno, kde se soustředí všechny rizikové porody a také porody předčasné. Během studia porodní asistence na Masarykově Univerzitě v Brně jsem měla možnost odjet na semestrovou stáž do německého Göttingenu. V současné době pracuji v menší okresní porodnici ve Vyškově, jako zřejmě jediná externí porodní asistentka v ČR. Mohu tedy pečovat o své klientky během porodu ve zdravotnickém zařízení. Tato porodnice je velmi nakloněna přirozenému vedení porodu a má nejnižší procento císařských řezů v kraji.
Systém péče o těhotnou ženu je v ČR nastaven tak, že těhotná žena navštěvuje celé těhotenství svého lékaře a ke konci těhotenství je předána do péče zdravotnického zařízení, ve kterém chce porodit. Po porodu se péče tříští mezi pediatra, dětskou sestru, gynekologa, laktační poradkyni atd. Pro mnoho žen je tato zažitá praxe výměny ošetřujícího a lékařského personálu v průběhu těhotenství stresujícím faktorem. Přitom i česká legislativa pamatuje na možnost komplexní péče o ženu v těhotenství, při a po porodu porodní asistentkou (viz Zákon č. 424/2004 Sb. vymezující činnosti porodní asistentky). Bohužel tento zákon je prakticky ignorován všemi dotčenými státními úřady i lékařskou veřejností. Proto nezaškodí si část jeho znění připomenout:
Zákon č. 424/2004 Sb.
§ 5
Porodní asistentka
(1) Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména
a) poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje,
b) provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, sleduje jejich zdravotní stav,
c) podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím,
d) diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje jim informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví,
e) sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření,
f) připravuje rodičky k porodu, pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vede i porody v poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví,
g) ošetřuje porodní a poporodní poranění a pečuje o šestinedělky,
h) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu,
i) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2) Porodní asistentka poskytuje bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickým novorozencům prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádí jejich první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace.
(3) Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví
a) asistuje při komplikovaném porodu,
b) asistuje při gynekologických výkonech,
c) instrumentuje na operačním sále při porodu císařským řezem.
(4) Porodní asistentka se podílí pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) až i).
(5) Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4 u těhotných a rodících žen, šestinedělek a pacientek s gynekologickým onemocněním.
1. Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství
Dle kompetencí porodní asistentky daných v ČR zákonem č. 96/2004 Sb. mohou poradnu v těhotenství vést i porodní asistentky v ČR, o čemž většina lékařů - gynekologů a porodníků nemá ani tušení. Školy pro porodní asistentky o této skutečnosti povětšinou mlčí a studentky se o tomto tématu dozvědí jen velmi okrajově. Přitom péče o těhotnou ženu by měla být jedním z pilířů práce porodní asistentky. Bez pravidelného sledování ženy v těhotenství nemůžeme být kvalitními poskytovateli péče při porodu. Když u nás vyjdou studentky porodní asistence ze školy, většina z nich není schopná ani pohmatem přes břicho určit přesnou polohu děťátka v děloze, což je jedna z nejdůležitějších informací, kterou porodní asistentka musí vědět. Mě to naučily až porodní asistentky v Německu.
Péče porodní asistentky v ČR v těhotenství nemá žádné mantinely, žádná doporučené postupy ani standardy. Profesní organizace UNIPA doporučuje řídit se doporučeními WHO (Světové zdravotnické organizace). Dále se soukromé porodní asistentky řídí doporučenými postupy České gynekologicko-porodnické společnosti pro lékaře a především standardy péče porodních asistentek zemí, které je mají dávno vypracované – Anglie, Německo, Rakousko, Nizozemí, Švýcarsko… Porodní asistentky v ČR, které pečují o ženu v těhotenství, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Většinou úzce spolupracují s přátelsky nakloněným lékařem – gynekologem. Péči porodní asistentky v těhotenství si žena musí hradit sama. Nevztahuje se na ni zdravotní pojištění, což považuji za diskriminaci porodních asistentek v ČR. Při tom zájem žen o těhotenskou poradnu vedenou porodní asistentkou ženy mají - viz průzkum Porodního domu U čápa:
http://www.pdcap.cz/Texty/Vyzkum/Pruzkum.html.
Navrhuji proto:
- rozšířit učební osnovy pro studentky porodní asistence o téma – vedení poradny v těhotenství porodní asistentkou,
- vypracovat standardy této péče – ve spolupráci s lékaři vypracovat standardy pro porodní asistentky, (spolupráce profesních organizací UNIPA, ČKPA a ČGPS), inspirovat se v zemích, kde tato péče běžně funguje (Německo, Anglie, Švýcarsko, Rakousko, severské státy…),
- zařadit tuto péči do sazebníku výkonů porodní asistentky, hrazených ze zdravotního pojištění.
2. Péče o ženu při porodu
Kompetence porodních asistentek v ČR jsou omezené i ve většině porodnic. Porodní asistentka je odborník na fyziologicky probíhající porod. Přesto i když porod probíhá normálně a porodní asistentka reálně porod v porodnici vedla, je za něj zodpovědný lékař. Pokud tedy lékař navrhuje nějaký zásah do přirozeného běhu porodu a porodní asistentka s ním nesouhlasí, v podstatě nemá jinou možnost než lékaře poslechnout. Jen malé porodnice fungují ještě tak, že porodní asistentka volá lékaře jen v případě komplikací. Ve velkých zařízeních je tendence zásahů do porodu daleko větší – což s sebou nese vyšší medikaci porodu, více indukovaných porodů, tedy i větší procento císařských řezů.
Považuji za základní právo ženy ve fungující demokratické společnosti, svobodně si zvolit místo k porodu. Stejného názoru je i Světová zdravotnická organizace. Z výzkumů:
http://www.cmaj.ca/content/early/2009/08/31/cmaj.081869.full.pdf+html,
http://guidance.nice.org.uk/CG55)
http://de.wikipedia.org/wiki/Hausgeburt#Studien_und_Fakten_zur_Sicherheit_der_Hausgeburt
jednoznačně vyplývá, že péče porodní asistentky mimo zdravotnické zařízení (doma či v porodním domě) je stejně bezpečná, jako porod ve zdravotnickém zařízení. Světová zdravotnická organizace doporučuje péči porodní asistentky:
http://www.who.int/making_pregnancy_safer/documents/strenthening_midwifery_toolkit/en/index.html.
Čili debata o tom, zda porody doma ano nebo ne, je ve světě již dávno překonaná, což mnozí lékaři i laici odmítají připustit. Možná by stačilo, kdyby zajeli do zahraničí na krátkou stáž, přečetli si doporučení Světové zdravotnické organizace nebo vyhledali pár studií… A jezdit nemusí vůbec nikam daleko – stačí do Rakouska či Německa. Ženy si zde mohou vybrat péči porodní asistentky v porodních domech (v Německu je jich cca 150, viz http://www.geburtshaus.de/geburtshaussuche.html) nebo doma. Německo si také striktně hlídá průběžné hodnocení péče, kterou porodní asistentky poskytují mimo zdravotnická zařízení:
http://www.quag.de/content/publikationen.htm "Außerklinische Geburtshilfe in Deutschland Qualitätsbericht 2009" Im Auftrag der „Gesellschaft für Qualität in der außerklinischen Geburtshilfe e.V.“).
Během 10 let se v Německu ukázala péče porodní asistentky mimo porodnici stejně bezpečná, jako porod v porodnici!: http://de.wikipedia.org/wiki/Hausgeburt#Studien_und_Fakten_zur_Sicherheit_der_Hausgeburt).
Další informace o porodech vedených porodní asistentkou mimo zdravotnické zařízení zde: Gesellschaft für Qualität in der außerklinischen Geburtshilfe e.V. (http://www.quag.de/).
Myslím, že v tomto ohledu je třeba, aby se česká společnost učila především toleranci – toleranci k menšinám – k lidem, kteří se rozhodnou přivést své dítě na svět doma, k lidem, kteří odmítají očkování svých dětí, ale i toleranci k menšinám etnickým či náboženským. Nutno dodat, že i taková péče musí mít svá pravidla. V ČR dosud žádný zákon ani vyhláška s péčí porodní asistentky u domácího porodu nepočítá! Možná, kdyby laici věděli, za jakých podmínek tuto péči soukromé porodní asistentky jsou nuceny vykonávat, vznikl by tlak na politiky, aby s tímto stavem začalo Ministerstvo zdravotnictví opravdu něco dělat.
a) Porodní asistentky v ČR nemají zákonem či vyhláškou dané vybavení nutné k vedení porodu doma a k případné resuscitaci dítěte. V praxi to vypadá tak, že si každá porodní asistentka bere vybavení dle svého vlastního uvážení – většinou dle zahraničních doporučení, či doporučení profesní organizace UNIPA. Řada rodičů o této skutečnosti není vůbec informována. Stát tak naprosto nechrání ženy a jejich děti při porodu v domácím prostředí! Jsou i ženy, které nenašly porodní asistentku, která by je při porodu doma mohla doprovázet, a rodily jen s dulou, která není zdravotník, a měla by u porodu poskytovat pouze emocionální či fyzickou podporu.
b) Porodní asistentky v ČR nemohou podávat žádné léky, tzn. ani lokální anestetika, pro případné umrtvení tkáně při ošetřování porodního poranění. Lokální anestetika jsou totiž jen na předpis lékaře, tudíž si je soukromé porodní asistentky zajišťují na černo. V zemích, kde je porod doma běžnou nabídkou péče, mohou porodní asistentky podávat samostatně určitou skupinu léků a také si je samostatně na recept objednat.
c) Porodní asistentky v ČR nemohou podávat uterotonika (léky na stažení dělohy) a infuze v případě poporodního krvácení, jelikož jsou opět na předpis lékaře. V případě náhlého poporodního krvácení jsou to léky první pomoci. Bez těchto léků by opravdu neměla soukromá porodní asistentka k porodu doma vůbec jít.
d) V ČR neexistuje přehled diagnóz, které určují, zda těhotná je tzv. nízkoriziková – může tedy rodit doma či v porodním domě, anebo vysokoriziková – měla by rodit již primárně ve zdravotnickém zařízení. Soukromé porodní asistentky v ČR se tedy řídí zahraničními doporučeními – např. seznam diagnóz Nizozemských porodních asistentek.
e) Reálně žádná porodní asistentka v ČR k porodům doma chodit nemůže. I když má porodní asistentka ve svých kompetencích vedení fyziologického porodu (bez specifikace prostředí), příslušné úřady a po odvolání Ministerstvo zdravotnictví opakovaně porodním asistentkám odmítají vydat tzv. plnou registraci - vztahující se právě na vedení fyziologického porodu. Pokud chce porodní asistentka v ČR pracovat soukromě, musí se registrovat jako nestátní zdravotnické zařízení. Splnit podmínky zákona a vyhlášky není až tak obtížné, ale jelikož zákon vůbec nepočítá s tím, že porodní asistentka může vykonávat svou profesi v domácím prostředí – tedy vést porody doma, Ministerstvo zdravotnictví souhlas k plné registraci – k vedení fyziologického porodu, prostě nevydává.
V ČR se několik porodních asistentek soudí s Ministerstvem zdravotnictví, právě kvůli tomu, že jim nebyla vydána plná registrace k výkonu povolání.
V září roku 2010 vyšla vyhláška, která počítá se zdravotnickým zařízením vedeným porodní asistentkou (= porodní dům). Podmínky, které vyhláška stanoví, jsou natolik vágní a nesplnitelné, že zatím žádný porodní dům v ČR nevznikl, i když by si to mnoho žen i porodních asistentek přálo. Když jsem sama volala na Krajský úřad jihomoravského kraje – odbor zdravotnictví – sdělila mi paní úřednice tuto větu: „Ale my vám porodní dům povolíme jenom v porodnici!“ I úředníci nemají jasno v tom, za jakých podmínek tedy může toto zdravotnické zařízení fungovat.
V Německu funguje přibližně 150 porodních domů, vedou se přesné statistiky úrovně této poskytované péče a stále vychází tato péče jako bezpečná alternativa k porodu v porodnici. Péči zde poskytují porodní asistentky individuálně, porody zde probíhají v klidném až domácím prostředí a ženy mají zaručen klidný a nikým a ničím nerušený průběh porodu. Několik hodin po porodu žena odchází domů, kde ji i novorozence pravidelně kontroluje její soukromá porodní asistentka.
Předesílám, že péče porodní asistentky po celé šestinedělí a při kojení je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V ČR mají ženy hrazeny 3 návštěvy porodní asistentky po porodu, a to pouze na doporučení lékaře.
V ČR neexistuje spolupráce mezi lékaři ve zdravotnickém zařízení a soukromou porodní asistentkou. V ostatních zemích vše funguje na bázi spolupráce. Např. v Anglii dává soukromá porodní asistentka vědět do nejbližší porodnice, že jede k porodu doma a kam. Lékař je chápán jako partner, se kterým porodní asistentka konzultuje případný přesun do porodnice. V ČR se případný přesun do porodnice považuje za exemplární případ selhání porodní asistentky. Často si soukromé porodní asistentky vyslechnou přednášku lékaře, jak jsou nezodpovědné a hazardují se životy ženy i dítěte, případně tuto asistentku ani nevpustí dovnitř a už vůbec je nezajímá průběh porodu před příjezdem do zdravotnického zařízení, tedy dokumentace soukromé porodní asistentky.
Takto by ale tato péče neměla být chápána! Porodní asistentka pečuje o ženu do té doby, dokud vše probíhá fyziologicky – normálně. Při zjištění jakéhokoli problému či patologie, by měla být stoprocentně schopna poskytnout ženě či novorozenci profesionální první pomoc a dále předat ženu co nejrychleji do péče lékaře. V zahraničí jezdí často k porodům doma 2 porodní asistentky nebo porodní asistentka a dula, aby byla zajištěna co nejrychlejší a nejkvalitnější první pomoc.
V zahraničí se také přísně sleduje další vzdělávání soukromých porodních asistentek. Každý rok absolvují několik přezkoušení z nácviku resuscitace novorozence a život ohrožujících stavů při porodu (Anglie, Německo, Austrálie, Nový Zéland, Rakousko a další). Na Novém Zélandě jsou PA schopné novorozence dokonce i zaintubovat a poskytnout první pomoc na lékařské úrovni.
Navrhuji proto:
• vypracovat zákony a vyhlášky tak, mohly porodní asistentky poskytovat bezpečnou péči ženám a novorozencům v jakémkoli prostředí – tzn. i u porodu doma či v porodním domě,
• vytvořit expertní skupinu porodních asistentek, které by se podílely na vzniku nových vyhlášek, zákonů a standardů péče,
• určit skupinu léků, které mohou porodní asistentky objednávat bez lékařského předpisu a podávat při stavech ohrožujících život rodičky či dítěte,
• vypracovat přesný seznam diagnóz, k určení, které ženy mohou rodit jen s porodní asistentkou doma či v porodním domě, rozdělit těhotné na nízkorizikové – které by spadaly do péče porodní asistentky a vysokorizikové – do péče lékaře,
• přizpůsobit další vzdělávání porodních asistentek jejich konkrétní práci v terénu – pravidelné semináře a školení pro porodní asistentky, které pečují o ženu při porodu doma, pravidelné přezkoušení,
• zařadit vedení porodu doma či porodu v porodním domě se soukromou porodní asistentkou do základního studia porodních asistentek,
• vždy používat „evidence based medicine“ – tzn. pracovat na základě posledních a nejnovějších výzkumů v porodní asistenci,
• vzdělávat se v zahraničí, tam kde tato péče již léta funguje.
3. Péče o ženu a novorozence po porodu
Péče o ženu a novorozence po porodu je v Německu plně v rukou porodní asistentky. Na oddělení šestinedělí se péče netříští mezi novorozenecké sestry a porodní asistentky. Matka a dítě je chápana jako jedna neoddělitelná jednotka, a tak se o každou ženu a dítě stará jedna porodní asistentka.
Oddělní fyziologických novorozenců zde prostě nejsou. Každá matka má dítě u sebe, není jí nikam odnášeno a přísně se sleduje separace matek a jejich dětí. Plně v zahraničí podporují tzv. bonding po porodu (kontakt kůže na kůži) několik hodin po porodu a to i po porodech císařským řezem. Často může první dny po porodu s ženou a dítětem trávit v porodnici i otec a celkově jsou tomu zdravotnická zařízení přizpůsobena.
Ženy v ČR volí často porod doma z toho důvodu, že zažily porod v porodnici a z nějakého důvodu /z provozních – „musíme dítě zvážit a změřit, jinak ho nemůžeme zanést do počítače“, absurdních „musíme dítě zahřát v inkubátoru“ a jiných „musíte si odpočinout“/ jim bylo dítě po porodu odnášeno a byl narušován první kontakt po porodu. Pravděpodobnost separace – oddělování matek od dětí je v domácím prostředí snížena na nulu. V ČR někteří zdravotníci stále nepochopili, že jediný, kdo má za dítě právní zodpovědnost je jeho rodič. Dítě patří matce a otci. Nikomu jinému. Jako zdravotníci bychom měli tuto vazbu podporovat a ne ji nějakým způsobem narušovat.
Zdravotnická zařízení v ČR zkrátka musí upravit podmínky svého fungování pro to, aby:
• byl plně podporován bonding po porodu a to ne jen u porodů, kdy si to žena přeje, ale u VŠECH porodů, i císařským řezem! Jelikož ze všech studií jasně vychází celková prospěšnost pro matku i dítě,
• byla snížena separace matek od novorozených dětí na minimum, a to i v případě, kdy musí být dítě např. ozařováno z důvodu novorozenecké žloutenky. Dávno již existují zářiče, které mohou být převezeny přímo na pokoj matky, nebo mohou být umístěny do postýlky pod dítě.
• byl rodičům umožněn co největší a neomezený přístup k dítěti v případě hospitalizace a při jakémkoli lékařském či sesterském ošetření či vyšetření dítěte
• byla plně respektována a tolerována rozhodnutí rodičů ohledně péče o dítě – nekoupání, nestříhání pupečníku, použití vlastní kosmetiky, kojení dle individuálních potřeb dítěte, neočkování apod. (právo na informovaný souhlas se vztahuje na všechny úkony, které personál s dítětem provádí!)
• Pokud si rodiče přejí opustit zdravotnické zařízení dříve po porodu, než je běžné (tzv. ambulantní porody), mělo by zdravotnické zařízení trvat na kontrole ženy i dítěte soukromou porodní asistentkou.
4. Vstupem do Evropské Unie se ČR zavázala plnit podmínky Směrnice Rady č. 80/155/EHS, která ve svém čl. 4 stanoví:
Členské státy musí zajistit, aby porodní asistentky byly přinejmenším oprávněny zahájit a provozovat následující činnost:
• poskytovat správné informace a rady k plánovanému rodičovství;
• diagnostikovat těhotenství a monitorovat normální těhotenství; provádět vyšetření nezbytná ke sledování průběhu normálního těhotenství;
• předepisovat nebo doporučovat vyšetření, potřebná pro co nejrychleji možnou diagnózu rizikového těhotenství;
• vypracovat program přípravy na rodičovství a dokončit přípravu a narození dítěte, včetně porad k hygieně a výživě;
• provádět spontánní porody včetně eventuálně potřebné epiziotomie a v naléhavých případech i porod v poloze pánevní;
• rozpoznávat varovné příznaky abnormality u matky a kojence, které si budou vyžadovat odeslání k lékaři a asistovat přitom podle potřeby lékaři;
• vyšetřit a pečovat o novorozence;
• pečovat o matku v poporodním období a sledovat její vývoj, poskytovat jí potřebné rady k péči o kojence, aby tak matce umožnila zajistit optimální vývoj;
• uplatňovat léčbu, předepsanou lékařem;
• vést všechny potřebné evidence.
Jaká je realita v ČR?
Samostatná činnost porodních asistentek byla sice zákonem č. 96/2004 Sb. uznána, ale existence této nové samostatné zdravotnické profese se již nepromítla do souvisejících zákonů.
I přes doporučení evropských expertních misí:
• Nedošlo k vytvoření profesní samosprávy porodních asistentek, komory porodních asistentek apod. Vliv na přijímání a schvalování nových zákonů týkajících se vlastní profese, mají porodní asistentky jen velmi malý.
• Ministerstvo zdravotnictví brání vykonávání komplexní činnosti samostaným porodním asistentkám, omezuje jejich registraci pouze na některé činnosti, apod.
• Dosud nedošlo k vytvoření standardů péče v porodní asistenci!
• Nedostatečná veřejná diskuse při schvalování nových předpisů o porodní asistenci má za následek mylnou představu na straně mnoha odborníků z řad lékařské veřejnosti o nepřípustnosti samostatného vedení porodu porodní asistentkou, bez přítomnosti lékaře, případně mimo zdravotnické zařízení ústavní péče.
• Orgány příslušné k registraci zdrav. zařízení odmítají udělit registraci alternativním zařízením porodních asistentek tzv. porodním domům. Podmínky Vyhlášky č. 221/2010 Sb. (o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení) jsou natolik přísné a také vágní, že by takové zařízení úřady schválily jen v areálu nemocnice. Dosud se v ČR nenašla žádná nemocnice, která by existenci porodního domu ve svém objektu schválila.
• Okruh činností, které mohou být hrazeny porodním asistentkám z veřejného zdravotního pojištění, je uveden ve vyhlášce č. 493/2005 Sb. Jediným výkonem (v kapitole 921), který může být samostatně působící porodní asistentce vykázán na účet veřejného zdravotního pojištění, je úkon č. 06211, „Návštěva těhotné nebo matky v šestinedělí ženskou sestrou. Obvykle 1krát v těhotenství, 3krát v šestinedělí.“ Kromě této návštěvní služby žádné další výkony popsány ve vyhlášce nejsou. Výkony odpovídající dalším kompetencím podle Směrnice č. 80/155/EHS, jako například vedení poradny v těhotenství, vedení spontánního porodu, poradnu při kojení a v šestinedělí je možno nalézt pouze v kapitole popisující výkony lékaře. Tyto výkony nemohou porodní asistentky pojišťovně účtovat, jejich pacientky si je proto musí hradit samy. Toto řešení brání autonomní volbě rodiček, zvyšuje náklady zdravotnického systému, a celkově diskriminuje porodní asistentky v komunitní péči.
5. Závěr:
Pokusila jsem se lehce nastínit problematiku profese porodní asistentky v ČR tak, jak ji vidím já. Tuto situaci považuji dále za neudržitelnou. Ministerstvo, lékaři i celá veřejnost by měli pochopit, že celá problematika se netýká otázky: „POROD DOMA: ano – ne“. Jde spíše o to, zda mají lékaři, veřejnost a Ministerstvo zdravotnictví zájem, začlenit profesi Porodní asistence mezi profesionální poskytovatele péče o ženu v těhotenství, při porodu a v šestinedělí.
„Umožníme v naší demokratické republice existenci soukromým porodním asistentkám tak, aby mohly poskytovat ženám a jejich dětem bezpečnou péči v těhotenství, při a po porodu a to v jakémkoli prostředí?“
Bc. Jana Růžičková, porodní asistentka
28. prosince, 2011
Vzhledem k probíhajícím mediálním kauzám týkajících se domácích porodů a k mým osobním zkušenostem při pokusech o zřizování soukromé praxi porodní asistentky, bych se ráda vyjádřila k problematice nejen domácích porodů, ale celkově k postavení profese porodní asistentky v ČR.
Jako porodní asistentka pracuji 2,5 roku. Během této praxe jsem měla možnost se seznámit s různými poskytovateli gynekologicko-porodnické péče. Přibližně rok jsem pracovala v menší okresní porodnici v Boskovicích a rok na velkém perinatologickém pracovišti Fakultní nemocnice Brno, kde se soustředí všechny rizikové porody a také porody předčasné. Během studia porodní asistence na Masarykově Univerzitě v Brně jsem měla možnost odjet na semestrovou stáž do německého Göttingenu. V současné době pracuji v menší okresní porodnici ve Vyškově, jako zřejmě jediná externí porodní asistentka v ČR. Mohu tedy pečovat o své klientky během porodu ve zdravotnickém zařízení. Tato porodnice je velmi nakloněna přirozenému vedení porodu a má nejnižší procento císařských řezů v kraji.
Systém péče o těhotnou ženu je v ČR nastaven tak, že těhotná žena navštěvuje celé těhotenství svého lékaře a ke konci těhotenství je předána do péče zdravotnického zařízení, ve kterém chce porodit. Po porodu se péče tříští mezi pediatra, dětskou sestru, gynekologa, laktační poradkyni atd. Pro mnoho žen je tato zažitá praxe výměny ošetřujícího a lékařského personálu v průběhu těhotenství stresujícím faktorem. Přitom i česká legislativa pamatuje na možnost komplexní péče o ženu v těhotenství, při a po porodu porodní asistentkou (viz Zákon č. 424/2004 Sb. vymezující činnosti porodní asistentky). Bohužel tento zákon je prakticky ignorován všemi dotčenými státními úřady i lékařskou veřejností. Proto nezaškodí si část jeho znění připomenout:
Zákon č. 424/2004 Sb.
§ 5
Porodní asistentka
(1) Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména
a) poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje,
b) provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, sleduje jejich zdravotní stav,
c) podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím,
d) diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje jim informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví,
e) sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření,
f) připravuje rodičky k porodu, pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vede i porody v poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví,
g) ošetřuje porodní a poporodní poranění a pečuje o šestinedělky,
h) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu,
i) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2) Porodní asistentka poskytuje bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickým novorozencům prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádí jejich první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace.
(3) Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví
a) asistuje při komplikovaném porodu,
b) asistuje při gynekologických výkonech,
c) instrumentuje na operačním sále při porodu císařským řezem.
(4) Porodní asistentka se podílí pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) až i).
(5) Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4 u těhotných a rodících žen, šestinedělek a pacientek s gynekologickým onemocněním.
1. Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství
Dle kompetencí porodní asistentky daných v ČR zákonem č. 96/2004 Sb. mohou poradnu v těhotenství vést i porodní asistentky v ČR, o čemž většina lékařů - gynekologů a porodníků nemá ani tušení. Školy pro porodní asistentky o této skutečnosti povětšinou mlčí a studentky se o tomto tématu dozvědí jen velmi okrajově. Přitom péče o těhotnou ženu by měla být jedním z pilířů práce porodní asistentky. Bez pravidelného sledování ženy v těhotenství nemůžeme být kvalitními poskytovateli péče při porodu. Když u nás vyjdou studentky porodní asistence ze školy, většina z nich není schopná ani pohmatem přes břicho určit přesnou polohu děťátka v děloze, což je jedna z nejdůležitějších informací, kterou porodní asistentka musí vědět. Mě to naučily až porodní asistentky v Německu.
Péče porodní asistentky v ČR v těhotenství nemá žádné mantinely, žádná doporučené postupy ani standardy. Profesní organizace UNIPA doporučuje řídit se doporučeními WHO (Světové zdravotnické organizace). Dále se soukromé porodní asistentky řídí doporučenými postupy České gynekologicko-porodnické společnosti pro lékaře a především standardy péče porodních asistentek zemí, které je mají dávno vypracované – Anglie, Německo, Rakousko, Nizozemí, Švýcarsko… Porodní asistentky v ČR, které pečují o ženu v těhotenství, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Většinou úzce spolupracují s přátelsky nakloněným lékařem – gynekologem. Péči porodní asistentky v těhotenství si žena musí hradit sama. Nevztahuje se na ni zdravotní pojištění, což považuji za diskriminaci porodních asistentek v ČR. Při tom zájem žen o těhotenskou poradnu vedenou porodní asistentkou ženy mají - viz průzkum Porodního domu U čápa:
http://www.pdcap.cz/Texty/Vyzkum/Pruzkum.html.
Navrhuji proto:
- rozšířit učební osnovy pro studentky porodní asistence o téma – vedení poradny v těhotenství porodní asistentkou,
- vypracovat standardy této péče – ve spolupráci s lékaři vypracovat standardy pro porodní asistentky, (spolupráce profesních organizací UNIPA, ČKPA a ČGPS), inspirovat se v zemích, kde tato péče běžně funguje (Německo, Anglie, Švýcarsko, Rakousko, severské státy…),
- zařadit tuto péči do sazebníku výkonů porodní asistentky, hrazených ze zdravotního pojištění.
2. Péče o ženu při porodu
Kompetence porodních asistentek v ČR jsou omezené i ve většině porodnic. Porodní asistentka je odborník na fyziologicky probíhající porod. Přesto i když porod probíhá normálně a porodní asistentka reálně porod v porodnici vedla, je za něj zodpovědný lékař. Pokud tedy lékař navrhuje nějaký zásah do přirozeného běhu porodu a porodní asistentka s ním nesouhlasí, v podstatě nemá jinou možnost než lékaře poslechnout. Jen malé porodnice fungují ještě tak, že porodní asistentka volá lékaře jen v případě komplikací. Ve velkých zařízeních je tendence zásahů do porodu daleko větší – což s sebou nese vyšší medikaci porodu, více indukovaných porodů, tedy i větší procento císařských řezů.
Považuji za základní právo ženy ve fungující demokratické společnosti, svobodně si zvolit místo k porodu. Stejného názoru je i Světová zdravotnická organizace. Z výzkumů:
http://www.cmaj.ca/content/early/2009/08/31/cmaj.081869.full.pdf+html,
http://guidance.nice.org.uk/CG55)
http://de.wikipedia.org/wiki/Hausgeburt#Studien_und_Fakten_zur_Sicherheit_der_Hausgeburt
jednoznačně vyplývá, že péče porodní asistentky mimo zdravotnické zařízení (doma či v porodním domě) je stejně bezpečná, jako porod ve zdravotnickém zařízení. Světová zdravotnická organizace doporučuje péči porodní asistentky:
http://www.who.int/making_pregnancy_safer/documents/strenthening_midwifery_toolkit/en/index.html.
Čili debata o tom, zda porody doma ano nebo ne, je ve světě již dávno překonaná, což mnozí lékaři i laici odmítají připustit. Možná by stačilo, kdyby zajeli do zahraničí na krátkou stáž, přečetli si doporučení Světové zdravotnické organizace nebo vyhledali pár studií… A jezdit nemusí vůbec nikam daleko – stačí do Rakouska či Německa. Ženy si zde mohou vybrat péči porodní asistentky v porodních domech (v Německu je jich cca 150, viz http://www.geburtshaus.de/geburtshaussuche.html) nebo doma. Německo si také striktně hlídá průběžné hodnocení péče, kterou porodní asistentky poskytují mimo zdravotnická zařízení:
http://www.quag.de/content/publikationen.htm "Außerklinische Geburtshilfe in Deutschland Qualitätsbericht 2009" Im Auftrag der „Gesellschaft für Qualität in der außerklinischen Geburtshilfe e.V.“).
Během 10 let se v Německu ukázala péče porodní asistentky mimo porodnici stejně bezpečná, jako porod v porodnici!: http://de.wikipedia.org/wiki/Hausgeburt#Studien_und_Fakten_zur_Sicherheit_der_Hausgeburt).
Další informace o porodech vedených porodní asistentkou mimo zdravotnické zařízení zde: Gesellschaft für Qualität in der außerklinischen Geburtshilfe e.V. (http://www.quag.de/).
Myslím, že v tomto ohledu je třeba, aby se česká společnost učila především toleranci – toleranci k menšinám – k lidem, kteří se rozhodnou přivést své dítě na svět doma, k lidem, kteří odmítají očkování svých dětí, ale i toleranci k menšinám etnickým či náboženským. Nutno dodat, že i taková péče musí mít svá pravidla. V ČR dosud žádný zákon ani vyhláška s péčí porodní asistentky u domácího porodu nepočítá! Možná, kdyby laici věděli, za jakých podmínek tuto péči soukromé porodní asistentky jsou nuceny vykonávat, vznikl by tlak na politiky, aby s tímto stavem začalo Ministerstvo zdravotnictví opravdu něco dělat.
a) Porodní asistentky v ČR nemají zákonem či vyhláškou dané vybavení nutné k vedení porodu doma a k případné resuscitaci dítěte. V praxi to vypadá tak, že si každá porodní asistentka bere vybavení dle svého vlastního uvážení – většinou dle zahraničních doporučení, či doporučení profesní organizace UNIPA. Řada rodičů o této skutečnosti není vůbec informována. Stát tak naprosto nechrání ženy a jejich děti při porodu v domácím prostředí! Jsou i ženy, které nenašly porodní asistentku, která by je při porodu doma mohla doprovázet, a rodily jen s dulou, která není zdravotník, a měla by u porodu poskytovat pouze emocionální či fyzickou podporu.
b) Porodní asistentky v ČR nemohou podávat žádné léky, tzn. ani lokální anestetika, pro případné umrtvení tkáně při ošetřování porodního poranění. Lokální anestetika jsou totiž jen na předpis lékaře, tudíž si je soukromé porodní asistentky zajišťují na černo. V zemích, kde je porod doma běžnou nabídkou péče, mohou porodní asistentky podávat samostatně určitou skupinu léků a také si je samostatně na recept objednat.
c) Porodní asistentky v ČR nemohou podávat uterotonika (léky na stažení dělohy) a infuze v případě poporodního krvácení, jelikož jsou opět na předpis lékaře. V případě náhlého poporodního krvácení jsou to léky první pomoci. Bez těchto léků by opravdu neměla soukromá porodní asistentka k porodu doma vůbec jít.
d) V ČR neexistuje přehled diagnóz, které určují, zda těhotná je tzv. nízkoriziková – může tedy rodit doma či v porodním domě, anebo vysokoriziková – měla by rodit již primárně ve zdravotnickém zařízení. Soukromé porodní asistentky v ČR se tedy řídí zahraničními doporučeními – např. seznam diagnóz Nizozemských porodních asistentek.
e) Reálně žádná porodní asistentka v ČR k porodům doma chodit nemůže. I když má porodní asistentka ve svých kompetencích vedení fyziologického porodu (bez specifikace prostředí), příslušné úřady a po odvolání Ministerstvo zdravotnictví opakovaně porodním asistentkám odmítají vydat tzv. plnou registraci - vztahující se právě na vedení fyziologického porodu. Pokud chce porodní asistentka v ČR pracovat soukromě, musí se registrovat jako nestátní zdravotnické zařízení. Splnit podmínky zákona a vyhlášky není až tak obtížné, ale jelikož zákon vůbec nepočítá s tím, že porodní asistentka může vykonávat svou profesi v domácím prostředí – tedy vést porody doma, Ministerstvo zdravotnictví souhlas k plné registraci – k vedení fyziologického porodu, prostě nevydává.
V ČR se několik porodních asistentek soudí s Ministerstvem zdravotnictví, právě kvůli tomu, že jim nebyla vydána plná registrace k výkonu povolání.
V září roku 2010 vyšla vyhláška, která počítá se zdravotnickým zařízením vedeným porodní asistentkou (= porodní dům). Podmínky, které vyhláška stanoví, jsou natolik vágní a nesplnitelné, že zatím žádný porodní dům v ČR nevznikl, i když by si to mnoho žen i porodních asistentek přálo. Když jsem sama volala na Krajský úřad jihomoravského kraje – odbor zdravotnictví – sdělila mi paní úřednice tuto větu: „Ale my vám porodní dům povolíme jenom v porodnici!“ I úředníci nemají jasno v tom, za jakých podmínek tedy může toto zdravotnické zařízení fungovat.
V Německu funguje přibližně 150 porodních domů, vedou se přesné statistiky úrovně této poskytované péče a stále vychází tato péče jako bezpečná alternativa k porodu v porodnici. Péči zde poskytují porodní asistentky individuálně, porody zde probíhají v klidném až domácím prostředí a ženy mají zaručen klidný a nikým a ničím nerušený průběh porodu. Několik hodin po porodu žena odchází domů, kde ji i novorozence pravidelně kontroluje její soukromá porodní asistentka.
Předesílám, že péče porodní asistentky po celé šestinedělí a při kojení je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V ČR mají ženy hrazeny 3 návštěvy porodní asistentky po porodu, a to pouze na doporučení lékaře.
V ČR neexistuje spolupráce mezi lékaři ve zdravotnickém zařízení a soukromou porodní asistentkou. V ostatních zemích vše funguje na bázi spolupráce. Např. v Anglii dává soukromá porodní asistentka vědět do nejbližší porodnice, že jede k porodu doma a kam. Lékař je chápán jako partner, se kterým porodní asistentka konzultuje případný přesun do porodnice. V ČR se případný přesun do porodnice považuje za exemplární případ selhání porodní asistentky. Často si soukromé porodní asistentky vyslechnou přednášku lékaře, jak jsou nezodpovědné a hazardují se životy ženy i dítěte, případně tuto asistentku ani nevpustí dovnitř a už vůbec je nezajímá průběh porodu před příjezdem do zdravotnického zařízení, tedy dokumentace soukromé porodní asistentky.
Takto by ale tato péče neměla být chápána! Porodní asistentka pečuje o ženu do té doby, dokud vše probíhá fyziologicky – normálně. Při zjištění jakéhokoli problému či patologie, by měla být stoprocentně schopna poskytnout ženě či novorozenci profesionální první pomoc a dále předat ženu co nejrychleji do péče lékaře. V zahraničí jezdí často k porodům doma 2 porodní asistentky nebo porodní asistentka a dula, aby byla zajištěna co nejrychlejší a nejkvalitnější první pomoc.
V zahraničí se také přísně sleduje další vzdělávání soukromých porodních asistentek. Každý rok absolvují několik přezkoušení z nácviku resuscitace novorozence a život ohrožujících stavů při porodu (Anglie, Německo, Austrálie, Nový Zéland, Rakousko a další). Na Novém Zélandě jsou PA schopné novorozence dokonce i zaintubovat a poskytnout první pomoc na lékařské úrovni.
Navrhuji proto:
• vypracovat zákony a vyhlášky tak, mohly porodní asistentky poskytovat bezpečnou péči ženám a novorozencům v jakémkoli prostředí – tzn. i u porodu doma či v porodním domě,
• vytvořit expertní skupinu porodních asistentek, které by se podílely na vzniku nových vyhlášek, zákonů a standardů péče,
• určit skupinu léků, které mohou porodní asistentky objednávat bez lékařského předpisu a podávat při stavech ohrožujících život rodičky či dítěte,
• vypracovat přesný seznam diagnóz, k určení, které ženy mohou rodit jen s porodní asistentkou doma či v porodním domě, rozdělit těhotné na nízkorizikové – které by spadaly do péče porodní asistentky a vysokorizikové – do péče lékaře,
• přizpůsobit další vzdělávání porodních asistentek jejich konkrétní práci v terénu – pravidelné semináře a školení pro porodní asistentky, které pečují o ženu při porodu doma, pravidelné přezkoušení,
• zařadit vedení porodu doma či porodu v porodním domě se soukromou porodní asistentkou do základního studia porodních asistentek,
• vždy používat „evidence based medicine“ – tzn. pracovat na základě posledních a nejnovějších výzkumů v porodní asistenci,
• vzdělávat se v zahraničí, tam kde tato péče již léta funguje.
3. Péče o ženu a novorozence po porodu
Péče o ženu a novorozence po porodu je v Německu plně v rukou porodní asistentky. Na oddělení šestinedělí se péče netříští mezi novorozenecké sestry a porodní asistentky. Matka a dítě je chápana jako jedna neoddělitelná jednotka, a tak se o každou ženu a dítě stará jedna porodní asistentka.
Oddělní fyziologických novorozenců zde prostě nejsou. Každá matka má dítě u sebe, není jí nikam odnášeno a přísně se sleduje separace matek a jejich dětí. Plně v zahraničí podporují tzv. bonding po porodu (kontakt kůže na kůži) několik hodin po porodu a to i po porodech císařským řezem. Často může první dny po porodu s ženou a dítětem trávit v porodnici i otec a celkově jsou tomu zdravotnická zařízení přizpůsobena.
Ženy v ČR volí často porod doma z toho důvodu, že zažily porod v porodnici a z nějakého důvodu /z provozních – „musíme dítě zvážit a změřit, jinak ho nemůžeme zanést do počítače“, absurdních „musíme dítě zahřát v inkubátoru“ a jiných „musíte si odpočinout“/ jim bylo dítě po porodu odnášeno a byl narušován první kontakt po porodu. Pravděpodobnost separace – oddělování matek od dětí je v domácím prostředí snížena na nulu. V ČR někteří zdravotníci stále nepochopili, že jediný, kdo má za dítě právní zodpovědnost je jeho rodič. Dítě patří matce a otci. Nikomu jinému. Jako zdravotníci bychom měli tuto vazbu podporovat a ne ji nějakým způsobem narušovat.
Zdravotnická zařízení v ČR zkrátka musí upravit podmínky svého fungování pro to, aby:
• byl plně podporován bonding po porodu a to ne jen u porodů, kdy si to žena přeje, ale u VŠECH porodů, i císařským řezem! Jelikož ze všech studií jasně vychází celková prospěšnost pro matku i dítě,
• byla snížena separace matek od novorozených dětí na minimum, a to i v případě, kdy musí být dítě např. ozařováno z důvodu novorozenecké žloutenky. Dávno již existují zářiče, které mohou být převezeny přímo na pokoj matky, nebo mohou být umístěny do postýlky pod dítě.
• byl rodičům umožněn co největší a neomezený přístup k dítěti v případě hospitalizace a při jakémkoli lékařském či sesterském ošetření či vyšetření dítěte
• byla plně respektována a tolerována rozhodnutí rodičů ohledně péče o dítě – nekoupání, nestříhání pupečníku, použití vlastní kosmetiky, kojení dle individuálních potřeb dítěte, neočkování apod. (právo na informovaný souhlas se vztahuje na všechny úkony, které personál s dítětem provádí!)
• Pokud si rodiče přejí opustit zdravotnické zařízení dříve po porodu, než je běžné (tzv. ambulantní porody), mělo by zdravotnické zařízení trvat na kontrole ženy i dítěte soukromou porodní asistentkou.
4. Vstupem do Evropské Unie se ČR zavázala plnit podmínky Směrnice Rady č. 80/155/EHS, která ve svém čl. 4 stanoví:
Členské státy musí zajistit, aby porodní asistentky byly přinejmenším oprávněny zahájit a provozovat následující činnost:
• poskytovat správné informace a rady k plánovanému rodičovství;
• diagnostikovat těhotenství a monitorovat normální těhotenství; provádět vyšetření nezbytná ke sledování průběhu normálního těhotenství;
• předepisovat nebo doporučovat vyšetření, potřebná pro co nejrychleji možnou diagnózu rizikového těhotenství;
• vypracovat program přípravy na rodičovství a dokončit přípravu a narození dítěte, včetně porad k hygieně a výživě;
• provádět spontánní porody včetně eventuálně potřebné epiziotomie a v naléhavých případech i porod v poloze pánevní;
• rozpoznávat varovné příznaky abnormality u matky a kojence, které si budou vyžadovat odeslání k lékaři a asistovat přitom podle potřeby lékaři;
• vyšetřit a pečovat o novorozence;
• pečovat o matku v poporodním období a sledovat její vývoj, poskytovat jí potřebné rady k péči o kojence, aby tak matce umožnila zajistit optimální vývoj;
• uplatňovat léčbu, předepsanou lékařem;
• vést všechny potřebné evidence.
Jaká je realita v ČR?
Samostatná činnost porodních asistentek byla sice zákonem č. 96/2004 Sb. uznána, ale existence této nové samostatné zdravotnické profese se již nepromítla do souvisejících zákonů.
I přes doporučení evropských expertních misí:
• Nedošlo k vytvoření profesní samosprávy porodních asistentek, komory porodních asistentek apod. Vliv na přijímání a schvalování nových zákonů týkajících se vlastní profese, mají porodní asistentky jen velmi malý.
• Ministerstvo zdravotnictví brání vykonávání komplexní činnosti samostaným porodním asistentkám, omezuje jejich registraci pouze na některé činnosti, apod.
• Dosud nedošlo k vytvoření standardů péče v porodní asistenci!
• Nedostatečná veřejná diskuse při schvalování nových předpisů o porodní asistenci má za následek mylnou představu na straně mnoha odborníků z řad lékařské veřejnosti o nepřípustnosti samostatného vedení porodu porodní asistentkou, bez přítomnosti lékaře, případně mimo zdravotnické zařízení ústavní péče.
• Orgány příslušné k registraci zdrav. zařízení odmítají udělit registraci alternativním zařízením porodních asistentek tzv. porodním domům. Podmínky Vyhlášky č. 221/2010 Sb. (o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení) jsou natolik přísné a také vágní, že by takové zařízení úřady schválily jen v areálu nemocnice. Dosud se v ČR nenašla žádná nemocnice, která by existenci porodního domu ve svém objektu schválila.
• Okruh činností, které mohou být hrazeny porodním asistentkám z veřejného zdravotního pojištění, je uveden ve vyhlášce č. 493/2005 Sb. Jediným výkonem (v kapitole 921), který může být samostatně působící porodní asistentce vykázán na účet veřejného zdravotního pojištění, je úkon č. 06211, „Návštěva těhotné nebo matky v šestinedělí ženskou sestrou. Obvykle 1krát v těhotenství, 3krát v šestinedělí.“ Kromě této návštěvní služby žádné další výkony popsány ve vyhlášce nejsou. Výkony odpovídající dalším kompetencím podle Směrnice č. 80/155/EHS, jako například vedení poradny v těhotenství, vedení spontánního porodu, poradnu při kojení a v šestinedělí je možno nalézt pouze v kapitole popisující výkony lékaře. Tyto výkony nemohou porodní asistentky pojišťovně účtovat, jejich pacientky si je proto musí hradit samy. Toto řešení brání autonomní volbě rodiček, zvyšuje náklady zdravotnického systému, a celkově diskriminuje porodní asistentky v komunitní péči.
5. Závěr:
Pokusila jsem se lehce nastínit problematiku profese porodní asistentky v ČR tak, jak ji vidím já. Tuto situaci považuji dále za neudržitelnou. Ministerstvo, lékaři i celá veřejnost by měli pochopit, že celá problematika se netýká otázky: „POROD DOMA: ano – ne“. Jde spíše o to, zda mají lékaři, veřejnost a Ministerstvo zdravotnictví zájem, začlenit profesi Porodní asistence mezi profesionální poskytovatele péče o ženu v těhotenství, při porodu a v šestinedělí.
„Umožníme v naší demokratické republice existenci soukromým porodním asistentkám tak, aby mohly poskytovat ženám a jejich dětem bezpečnou péči v těhotenství, při a po porodu a to v jakémkoli prostředí?“
Bc. Jana Růžičková, porodní asistentka
28. prosince, 2011
pondělí 12. prosince 2011
úterý 6. prosince 2011
Od Labutě: http://prolabute.blogspot.com/
Od alternativy k mainstreamu
Nedávno jsem zhlédla na České televizi besedu Jaroslava Duška, která se mimo jiné týkala také přirozených porodů, jedné české ženy, která se rozhodla rodit v Belgii a situaci v českých porodnicích. Pro zájemce ke zhlédnutí zde.
Abych pravdu řekla, nepadala jsem v úžas nad vymoženostmi belgické porodnice, naopak mi klesala čelist při popisování českých poměrů. Ačkoliv jsem si dobře vědoma toho, že místo od místa se podmínky liší a vlastně je to hlavně o lidech, nemohu si odpustit srovnání s dánským systémem a mou osobní zkušeností.
Těhotná jsem byla dvakrát, oba porody byly hodně jiné, ale k oběma došlo na území Severního království. Velice dobře vím, že nemám osobní zkušenost s českým systémem a tak tento článek prosím berte jako popis toho, jak to chodí v Dánsku s akcentem na to, co udivuje česky vychovanou matku.
Těhotenství
V průběhu těhotenství se nemusíte ani jednou potkat s gynekologem. Ve chvíli, kdy na vás zablikají dvě čárky na těhotenském testu, se objednáte k praktickému lékaři, který provede základní vyšetření a odkáže vás do péče porodních asistentek.
Porodní asistentky jsou v drtivé většině ženy (myslím, že jsem někde četla, že v celém království působí čtyři porodní asistenti) a jejich povolání je z hlediska pohledu společnosti poměrně dost vážené.
Počet návštěv v těhotenství závisí na tom, zda jste těhotná poprvé, nebo už máte nějaké zkušenosti. Jedná se o zhruba tři až pět návštěv.
Hlavní náplní těchto setkání je povídání o tom, jak se máte a jaké máte okolo těhotenství pocity (což je zajímavé hlavně poprvé). Mimo to je vám také vyšetřena moč, zvážíte se, změříte tlak a potom vám porodní asistentka rukama prohmatá břicho a odhadne velikost miminka (což je mimochodem mnohem přesnější metoda než ultrazvuk) a poslechne tlukot jeho srdce.
Pokud máte zájem, na ultrazvuk zajdete dvakrát. Ve dvanáctém a dvacátém týdnu těhotenství. Tam vám miminko různě přeměří, aby zjistili, zda se dobře vyvíjí a když budete hodní a budete chtít, dozvíte se i pohlaví dítěte. Abych pravdu řekla, podívaná to moc není, pokud vás teda nezajímají ledviny, mozek, srdce, proudění krve a jiné pochody v těle nenarozeného dítěte.
U všech konzultací s porodní asistentkou, či lékařem je vítaný i otec dítěte, případně další osoby...
Je-li vše v pořádku a nenaskytne-li se žádný důvod k dalším vyšetřením, těhotenství jste statečně přestála a můžete se těšit k porodu...
Porod
Rodila jsem dvakrát. Jednou v malé porodnici v okresním městě s výhledem na jezero a měsíc v úplňku, podruhé v největší porodnici v zemi s výhledem do křoví. Jeden porod trval padesát hodin a druhý tři. Jednou jsem porodila dceru a podruhé syna. Každý porod byl úplně jiný a přece by se našly styčné body, kudy povedu nit provázející dánským porodnictvím.
Tak za prvé zapomeňte na kleště a skákání na břicho. To jsou metody, které zde patří ke stejné minulosti jako kovářské kleště na trhání zubů. Minimálně se provádějí i nástřihy (neznám nikoho, komu ho dělali) a pokud je to možné, neprovádějí se císařské řezy (znám jednu).
Každá žena si může zvolit polohu, ve které chce rodit. Přiznám se, že jsem lenoch a tak jsem obě děti porodila v leže... A v mnoha porodních pokojích jsou i vany.
Další důležitá věc je, že pokoj, na který vás přijmou, je i pokojem, na kterém porodíte, takže žádné "hekárny" a "sály". U porodu není přítomen doktor, ale pouze porodní asistentka a vaši blízcí (pokud si to přejete samozřejmě).
Porodní asistentka se s vámi po příjmu pobaví o tom, jak si asi svůj porod představujete a tuto představu se vám snaží naplnit. Pravda, občas to není možné a občas je i to doslovné plnění docela drsné. Poprvé jsem chtěla rodit do vody, což jsem se nakonec rozhodla vzdát, když jsem si po 42 hodinách kontrakcí nechala píchnout epidurál (později jsem toho trochu litovala, ale v té situaci, kdy jsem se za téměř dva dny otevřela na pět centimetrů a zdaleka neviděla světlo na konci tunelu, to bylo pochopitelné). Porodní asistentka se mě přitom snažila celou dobu povzbudit a přesvědčit, že to mám ještě chvíli vydržet. Výhodou epidurálu tenkrát bylo to, že jsem si trochu odpočinula a za pár hodin byla připravená porodit, což proběhlo opět zcela bez tlumení bolesti (nepočítám-li akupunkturní jehly v hlavě, které mi při procesu stejně vypadaly...)
Když jsem rodila v noci, bylo samozřejmostí přítmí a intimní atmosféra (jestli teda může být intimní ženský řev), ve dne to bylo trošku méně romantické jednak proto, že můj muž nebyl u porodu a pak taky proto, že se nám to krapet komplikovalo a bylo třeba zavolat doktora, aby kontroloval malého, jestli je v pořádku.
Na druhou stranu napodruhé dostála porodní asistentka mému přání porodit bez tlumení bolesti do puntíku. Ani když jsem na ni řvala, že chci epidurál, nepovolila a nechala mne poctivě trpět až do konce...
Při prvním porodu jsem dcerku tlačila téměř tři hodiny a tak mi v závěru porodní asistentky přistavily na povzbuzení zrcadlo, abych viděla, jak se mé miminko dere na svět (tenkrát jsem ještě neznala pohlaví). Ačkoliv se nejednalo o zrovna estetickou podívanou, to že jsem viděla na vlastní oči, jak se má dcera narodila, patří bezkonkurenčně k nejsilnějším zážitkům mého života. Kluka jsem neviděla, ale zato se narodil na dvě kontrakce.
Po porodu hlavičky se čekalo až se dítě přirozeně natočí a vyjde ven.
Po porodu
Ve chvíli, kdy dítka vyklouzly ven, byly bleskově osušeny suchou plínou a okamžitě přiloženy na hruď, kde jsme se na sebe podívali a začli kojit. Při prvním porodu stříhal pupeční šňůru muž, při druhém porodní bába (sice jsem si přála, aby počkala na muže, který čekal s dcerou ve vedlejším pokoji, ale pupeční šňůra byla moc krátká a synek by nedosáhl ke zdroji...). Placentu mi po porodu ukázaly a diskrétně zlikvidovaly (nemůžu si nepoložit otázku "Co se děje se všema těma placentama?").
Na měření a vážení se nikterak nepospíchá, času je dost třeba druhý den, nebo za pár hodin. Z lékařského hlediska je beztak irelevantní, jestli novorozenec měří 49 nebo 50 centimetrů. Kontrola zdravotního stavu novorozence probíhá v matčině náruči a pokud je všechno v pořádku, můžete si být jisti tím, že vaše miminko nikdo cizí do ruky brát nebude.
Pokud jste prvorodička, můžete zůstat nějaký ten den v nemocnici, kde vám porodní asistentky vysvětlí, jak s miminem zacházet, jak kojit a dohlídnou na váš zdravotní stav. Já byla v porodnici dva dny a muž byl celou dobu na pokoji se mnou. Dostal vlastní postel a akorát za jídlo si musel připlatit.
Druho a vícerodičky rodí ambulantně. Což znamená, že pokud je vše v pořádku, pár hodin po porodu jdete domů. Abych pravdu řekla, nejdřív mě to vyděsilo, po zkušenosti s vyčerpáním po prvním porodu jsem si nedokázala představit, že se za čtyři hodiny sbalím a odjedu domů, kde se budu starat o domácnost a dvě děti. V praxi to pak kupodivu proběhlo zcela přirozeně a byla jsem ráda, že jsme byli všichni brzo spolu doma. Naštěstí s domácností nám přijela na tři dny pomoct babička.
Každý dánský otec má po porodu dítěte nárok na dva týdny dovolené a tak se může spolupodílet na plynulém přechodu od jednoho dítěte ke dvěma, třema a tak dále. Myslím, že i díky tomu, že na mne nebyly v průběhu porodu páchány žádné lékařské zákroky, jsem se velice rychle zregenerovala (čtyři hodiny po druhém porodu jsem seděla v autě, bez problému...) a tak byla schopná zase velice rychle zajet do běžného života.
S každým porodem jsem si sáhla až kousek za hranici toho, co jsem si doposud myslela, že zvládnu. Rozhodně to nebylo lehké, ale i přesto na oba porody vzpomínám ráda a kdybych si to mohla ještě někdy zopakovat, nezlobila bych se...
Osobně nechápu, proč je v Česku tak velký problém předat kompetence porodu matkám a porodním asistentkám. Studie ze "Západní" Evropy prokazují, že rodičky jsou spokojenější, množství lékařských zákroků klesá, lékaři jsou odpočatější a lépe zvládají práci u komplikovaných porodů a potom pro stát je to mnohem levnější.
Momentálně je v Česku aktuální soud s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou a návrh nového zákona, který defakto ruší povolání porodních asistentek. Abych pravdu řekla, nad obojím mi zůstává rozum stát.
Tento článek jsem napsala hlavně proto, abych poukázala na fakt, že to, co se v Česku považuje za nezodpovědnost, nevzdělanost a záležitost pološílených žen s krajně alternativním pohledem na svět, může být v jiné zemi zcela normální, bezpečný a taky i trochu nudný (debata o porodech se tady nevede a dokonce ani ženy nemají zrovna velkou potřebu sdělovat si zážitky z porodu...bylo to totiž...přirozené, normální...) mainstream.
P.S.: Ještě před prvním porodem jsem žertovala, že poprvé budu rodit v nemocnici standardně, podruhé ambulantně a potřetí doma. Nevím, jestli se mi to vyplní, každopádně domácí porody patří k samozřejmé nabídce porodnic a jsou umožněny všem ženám, které si tak přejí a jejich těhotenství probíhá normálně.
Nedávno jsem zhlédla na České televizi besedu Jaroslava Duška, která se mimo jiné týkala také přirozených porodů, jedné české ženy, která se rozhodla rodit v Belgii a situaci v českých porodnicích. Pro zájemce ke zhlédnutí zde.
Abych pravdu řekla, nepadala jsem v úžas nad vymoženostmi belgické porodnice, naopak mi klesala čelist při popisování českých poměrů. Ačkoliv jsem si dobře vědoma toho, že místo od místa se podmínky liší a vlastně je to hlavně o lidech, nemohu si odpustit srovnání s dánským systémem a mou osobní zkušeností.
Těhotná jsem byla dvakrát, oba porody byly hodně jiné, ale k oběma došlo na území Severního království. Velice dobře vím, že nemám osobní zkušenost s českým systémem a tak tento článek prosím berte jako popis toho, jak to chodí v Dánsku s akcentem na to, co udivuje česky vychovanou matku.
Těhotenství
V průběhu těhotenství se nemusíte ani jednou potkat s gynekologem. Ve chvíli, kdy na vás zablikají dvě čárky na těhotenském testu, se objednáte k praktickému lékaři, který provede základní vyšetření a odkáže vás do péče porodních asistentek.
Porodní asistentky jsou v drtivé většině ženy (myslím, že jsem někde četla, že v celém království působí čtyři porodní asistenti) a jejich povolání je z hlediska pohledu společnosti poměrně dost vážené.
Počet návštěv v těhotenství závisí na tom, zda jste těhotná poprvé, nebo už máte nějaké zkušenosti. Jedná se o zhruba tři až pět návštěv.
Hlavní náplní těchto setkání je povídání o tom, jak se máte a jaké máte okolo těhotenství pocity (což je zajímavé hlavně poprvé). Mimo to je vám také vyšetřena moč, zvážíte se, změříte tlak a potom vám porodní asistentka rukama prohmatá břicho a odhadne velikost miminka (což je mimochodem mnohem přesnější metoda než ultrazvuk) a poslechne tlukot jeho srdce.
Pokud máte zájem, na ultrazvuk zajdete dvakrát. Ve dvanáctém a dvacátém týdnu těhotenství. Tam vám miminko různě přeměří, aby zjistili, zda se dobře vyvíjí a když budete hodní a budete chtít, dozvíte se i pohlaví dítěte. Abych pravdu řekla, podívaná to moc není, pokud vás teda nezajímají ledviny, mozek, srdce, proudění krve a jiné pochody v těle nenarozeného dítěte.
U všech konzultací s porodní asistentkou, či lékařem je vítaný i otec dítěte, případně další osoby...
Je-li vše v pořádku a nenaskytne-li se žádný důvod k dalším vyšetřením, těhotenství jste statečně přestála a můžete se těšit k porodu...
Porod
Rodila jsem dvakrát. Jednou v malé porodnici v okresním městě s výhledem na jezero a měsíc v úplňku, podruhé v největší porodnici v zemi s výhledem do křoví. Jeden porod trval padesát hodin a druhý tři. Jednou jsem porodila dceru a podruhé syna. Každý porod byl úplně jiný a přece by se našly styčné body, kudy povedu nit provázející dánským porodnictvím.
Tak za prvé zapomeňte na kleště a skákání na břicho. To jsou metody, které zde patří ke stejné minulosti jako kovářské kleště na trhání zubů. Minimálně se provádějí i nástřihy (neznám nikoho, komu ho dělali) a pokud je to možné, neprovádějí se císařské řezy (znám jednu).
Každá žena si může zvolit polohu, ve které chce rodit. Přiznám se, že jsem lenoch a tak jsem obě děti porodila v leže... A v mnoha porodních pokojích jsou i vany.
Další důležitá věc je, že pokoj, na který vás přijmou, je i pokojem, na kterém porodíte, takže žádné "hekárny" a "sály". U porodu není přítomen doktor, ale pouze porodní asistentka a vaši blízcí (pokud si to přejete samozřejmě).
Porodní asistentka se s vámi po příjmu pobaví o tom, jak si asi svůj porod představujete a tuto představu se vám snaží naplnit. Pravda, občas to není možné a občas je i to doslovné plnění docela drsné. Poprvé jsem chtěla rodit do vody, což jsem se nakonec rozhodla vzdát, když jsem si po 42 hodinách kontrakcí nechala píchnout epidurál (později jsem toho trochu litovala, ale v té situaci, kdy jsem se za téměř dva dny otevřela na pět centimetrů a zdaleka neviděla světlo na konci tunelu, to bylo pochopitelné). Porodní asistentka se mě přitom snažila celou dobu povzbudit a přesvědčit, že to mám ještě chvíli vydržet. Výhodou epidurálu tenkrát bylo to, že jsem si trochu odpočinula a za pár hodin byla připravená porodit, což proběhlo opět zcela bez tlumení bolesti (nepočítám-li akupunkturní jehly v hlavě, které mi při procesu stejně vypadaly...)
Když jsem rodila v noci, bylo samozřejmostí přítmí a intimní atmosféra (jestli teda může být intimní ženský řev), ve dne to bylo trošku méně romantické jednak proto, že můj muž nebyl u porodu a pak taky proto, že se nám to krapet komplikovalo a bylo třeba zavolat doktora, aby kontroloval malého, jestli je v pořádku.
Na druhou stranu napodruhé dostála porodní asistentka mému přání porodit bez tlumení bolesti do puntíku. Ani když jsem na ni řvala, že chci epidurál, nepovolila a nechala mne poctivě trpět až do konce...
Při prvním porodu jsem dcerku tlačila téměř tři hodiny a tak mi v závěru porodní asistentky přistavily na povzbuzení zrcadlo, abych viděla, jak se mé miminko dere na svět (tenkrát jsem ještě neznala pohlaví). Ačkoliv se nejednalo o zrovna estetickou podívanou, to že jsem viděla na vlastní oči, jak se má dcera narodila, patří bezkonkurenčně k nejsilnějším zážitkům mého života. Kluka jsem neviděla, ale zato se narodil na dvě kontrakce.
Po porodu hlavičky se čekalo až se dítě přirozeně natočí a vyjde ven.
Po porodu
Ve chvíli, kdy dítka vyklouzly ven, byly bleskově osušeny suchou plínou a okamžitě přiloženy na hruď, kde jsme se na sebe podívali a začli kojit. Při prvním porodu stříhal pupeční šňůru muž, při druhém porodní bába (sice jsem si přála, aby počkala na muže, který čekal s dcerou ve vedlejším pokoji, ale pupeční šňůra byla moc krátká a synek by nedosáhl ke zdroji...). Placentu mi po porodu ukázaly a diskrétně zlikvidovaly (nemůžu si nepoložit otázku "Co se děje se všema těma placentama?").
Na měření a vážení se nikterak nepospíchá, času je dost třeba druhý den, nebo za pár hodin. Z lékařského hlediska je beztak irelevantní, jestli novorozenec měří 49 nebo 50 centimetrů. Kontrola zdravotního stavu novorozence probíhá v matčině náruči a pokud je všechno v pořádku, můžete si být jisti tím, že vaše miminko nikdo cizí do ruky brát nebude.
Pokud jste prvorodička, můžete zůstat nějaký ten den v nemocnici, kde vám porodní asistentky vysvětlí, jak s miminem zacházet, jak kojit a dohlídnou na váš zdravotní stav. Já byla v porodnici dva dny a muž byl celou dobu na pokoji se mnou. Dostal vlastní postel a akorát za jídlo si musel připlatit.
Druho a vícerodičky rodí ambulantně. Což znamená, že pokud je vše v pořádku, pár hodin po porodu jdete domů. Abych pravdu řekla, nejdřív mě to vyděsilo, po zkušenosti s vyčerpáním po prvním porodu jsem si nedokázala představit, že se za čtyři hodiny sbalím a odjedu domů, kde se budu starat o domácnost a dvě děti. V praxi to pak kupodivu proběhlo zcela přirozeně a byla jsem ráda, že jsme byli všichni brzo spolu doma. Naštěstí s domácností nám přijela na tři dny pomoct babička.
Každý dánský otec má po porodu dítěte nárok na dva týdny dovolené a tak se může spolupodílet na plynulém přechodu od jednoho dítěte ke dvěma, třema a tak dále. Myslím, že i díky tomu, že na mne nebyly v průběhu porodu páchány žádné lékařské zákroky, jsem se velice rychle zregenerovala (čtyři hodiny po druhém porodu jsem seděla v autě, bez problému...) a tak byla schopná zase velice rychle zajet do běžného života.
S každým porodem jsem si sáhla až kousek za hranici toho, co jsem si doposud myslela, že zvládnu. Rozhodně to nebylo lehké, ale i přesto na oba porody vzpomínám ráda a kdybych si to mohla ještě někdy zopakovat, nezlobila bych se...
Osobně nechápu, proč je v Česku tak velký problém předat kompetence porodu matkám a porodním asistentkám. Studie ze "Západní" Evropy prokazují, že rodičky jsou spokojenější, množství lékařských zákroků klesá, lékaři jsou odpočatější a lépe zvládají práci u komplikovaných porodů a potom pro stát je to mnohem levnější.
Momentálně je v Česku aktuální soud s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou a návrh nového zákona, který defakto ruší povolání porodních asistentek. Abych pravdu řekla, nad obojím mi zůstává rozum stát.
Tento článek jsem napsala hlavně proto, abych poukázala na fakt, že to, co se v Česku považuje za nezodpovědnost, nevzdělanost a záležitost pološílených žen s krajně alternativním pohledem na svět, může být v jiné zemi zcela normální, bezpečný a taky i trochu nudný (debata o porodech se tady nevede a dokonce ani ženy nemají zrovna velkou potřebu sdělovat si zážitky z porodu...bylo to totiž...přirozené, normální...) mainstream.
P.S.: Ještě před prvním porodem jsem žertovala, že poprvé budu rodit v nemocnici standardně, podruhé ambulantně a potřetí doma. Nevím, jestli se mi to vyplní, každopádně domácí porody patří k samozřejmé nabídce porodnic a jsou umožněny všem ženám, které si tak přejí a jejich těhotenství probíhá normálně.
pondělí 5. prosince 2011
Otevřený dopis od porodní asistentky Ivany Konigsmarkové:
Otevřený dopis Vážené kolegyně a kolegové, porodní asistentky, lékařky a lékaři oboru gynekologie a porodnictví, pravděpodobně neušlo Vaší pozornosti usnesení Městského soudu v Praze ve věci odvolání proti rozsudku, který vydal Obvodní soud pro Prahu 3 a kterým jsem byla odsouzena k odnětí svobody na dobu dvou let, s ...podmínečným pětiletým odkladem, zákazu činnosti po dobu pěti let a zaplacení nákladů ve výši téměř tři milióny korun na zdravotní péči dítěte, které mělo po porodu doma adaptační problémy a 20 měsíců po té zemřelo. Toto rozhodnutí není výsledkem spravedlivého posouzení mé viny, ale důsledkem bezprecedentního, téměř mafiánského, snažení Ministerstva zdravotnictví ČR ve spolupráci s vedením ČGPS a její Perinatologické sekce. (Vyjádření mých právních zástupců můžete najít zde). Již od roku 1997 se snažím o komunikaci mezi zástupci lékařů a porodních asistentek, v roce 2000 jsem na kongresu ČGPS dala návrh na vytvoření pracovní komise při MZČR, ve které by byli zastoupeni všichni, kteří poskytují péči ženě a jejím dětem, zástupci psychologů, pojišťoven právníků, ale i zástupci spotřebitelů péče, tedy žen, rodiček. MZČR i odborná společnost trvale všechny snahy bojkotují. Od roku 1997 jsme žádali o schůzku každého ministra ve funkci, bohužel žádný neměl na porodní asistentky a ženy čas. Několikrát jsme vyvolali jednání z vlastní iniciativy. Pokaždé to dopadlo stejně. Zástupci lékařů se nedostavili, z pojišťoven poslali ty, kteří neměli rozhodovací pravomoce. Po velkém úsilí se podařilo uskutečnit v červnu 2009 na MZČR seminář „Porody v Česku“. Zápis, který pořídilo samo MZČR, naleznete zde. Přestože jednání dospělo k závěru, že by bylo vhodné vytvořit pracovní skupinu, vyznělo opět bez odezvy. Namísto toho si MZČR nechalo vypracovat právní analýzu o možnostech stíhání porodních asistentek a žen, které se rozhodly porodit doma, u advokátní kanceláře bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce. (Tiskovou zprávu ligy lidských práv můžete nalézt zde). NIKDY jsem neprosazovala návrat porodů do domácnosti. Nicméně ty ženy, které se pro takový porod rozhodnou, by měly, podle mého názoru, mít nárok na poskytnutí odborné péče. Všechny dostupné odborné studie jasně prokazují, že domácí porod je pro nízkorizikové rodičky přimejmenším stejně bezpečný jako porod v porodnici, přičemž tyto porody vykazují potřebu méně medicínských zásahů, méně traumat pro matku i dítě, lepší výsledky, pokud jde o kojení. Budete-li mít zájem, ráda Vám tyto studie poskytnu. V současné době se připravuje uzavření cca jedné třetiny porodnic. To je záležitost, která se týká mnohých z Vás. Co budete dělat? Kde najdete uplatnění? Jednal s Vámi někdo o tom? Co budou dělat Vaše klientky? Nežádám Vás tímto o podporu ani nehledám zastání, jen prosím o zamyšlení nad situací. Ruku na srdce, komu se v praxi nepřihodilo, že by dítě po zcela bezproblémovém porodu mělo podobné problémy a přestože byly po ruce všechny prostředky pro zajištění péče, nepodařilo se dítěti pomoci?
Přeji Vám klidný Advent 2011, hodně zdraví, štěstí, klidu, úspěchů v práci, samé spokojené maminky a zdravé děti.
V Praze, 3. prosince 2011 Ivana Königsmarková, porodní asistentka
Přeji Vám klidný Advent 2011, hodně zdraví, štěstí, klidu, úspěchů v práci, samé spokojené maminky a zdravé děti.
V Praze, 3. prosince 2011 Ivana Königsmarková, porodní asistentka
pátek 26. srpna 2011
Doprovázím ženy k porodu do Vyškovské porodnice
Do konce září mám ve Vyškově plný úvazek. Jsem zde velmi spokojená. Lékaři se mnou spolupracují, jsou milí, nemusím se s nikým dohadovat a necítím se pod neustálým tlakem lékaře, do porodu nějak zasahovat. Ženu během porodu vyšetřuje většinou jen porodní asistentka, nemáme žádné nařízení, že musí ženu vyšetřit každé 2 hodiny lékař, nebo, že porod musí běžet každou hodinu o 1 cm... Podobné nesmysly je zvyšují procento dalších zásahů do porodu.
Pokud přijede prvorodička na 2 cm otevřená s nepravidelnými stahy, ještě to neznamená, že porod běží. V Anglii považují porod za rozběhnutý zhruba od 4-5 cm, kdy stahy znatelně zesílí, jsou pravidelné, silné a porodní branka se dále otevírá. Vypozorovala jsem, že zhruba stejně postupujeme ve Vyškově. Ženu s takto nepravidelnými kontrakcemi a pomalu se rozbíhajícím porodem můžeme přijmout a čekáme, zda se porod nerozběhne sám. Pokud se nic neděje, můžeme další den ženu pustit třeba domů... Většinou se takové porody rozběhnout rychle od 4-5 cm a porod pak může překvapit svou rychlostí.
Ve Vyškově respektujeme porodní plány, předem ho s Vámi porodní asistentky proberou. Veškerou dokumentaci k porodu chystáme dopředu - takže když v bolestech přijedete, jediné, co opravdu musím, je natočit vstupní monitor.
Během porodu doporučujeme využít vanu, sprchu, alternativní úlevy od bolesti. Hodně ženy podporujeme ve vertikálních polohách - v kleku, ve stoje, na míči atd. Doporučujeme využít během porodu homeopatika, nabízíme "alternativním" ženám aromalampičky a tatínky učíme masírovat bederní oblast zad.
Pokud je dítě v pořádku, podporujeme plný bonding po porodu.
Vyškovská porodnice má nejnižší procento císařských řezů v kraji - letos je to zatím zhruba 8 procent. Dle mého názoru je to způsobeno především nízkým procentem indukovaných porodů, respektování přirozeného běhu porodu - a také délky. V II. době porodní se netlačí předčasně, ale tehdy, až má žena sama pocit "na tlačení", tedy až hlavička dorazí opravdu na pánevní dno.
Od října sem budu moci ženy doprovázet soukromě. Zatím to vypadá tak, že nebudu mít žádné služby a budu sem moci jezdit jen se svými klientkami k porodu.
Už vím, kterou porodnici bych si vybrala k porodu...
J.
Pokud přijede prvorodička na 2 cm otevřená s nepravidelnými stahy, ještě to neznamená, že porod běží. V Anglii považují porod za rozběhnutý zhruba od 4-5 cm, kdy stahy znatelně zesílí, jsou pravidelné, silné a porodní branka se dále otevírá. Vypozorovala jsem, že zhruba stejně postupujeme ve Vyškově. Ženu s takto nepravidelnými kontrakcemi a pomalu se rozbíhajícím porodem můžeme přijmout a čekáme, zda se porod nerozběhne sám. Pokud se nic neděje, můžeme další den ženu pustit třeba domů... Většinou se takové porody rozběhnout rychle od 4-5 cm a porod pak může překvapit svou rychlostí.
Ve Vyškově respektujeme porodní plány, předem ho s Vámi porodní asistentky proberou. Veškerou dokumentaci k porodu chystáme dopředu - takže když v bolestech přijedete, jediné, co opravdu musím, je natočit vstupní monitor.
Během porodu doporučujeme využít vanu, sprchu, alternativní úlevy od bolesti. Hodně ženy podporujeme ve vertikálních polohách - v kleku, ve stoje, na míči atd. Doporučujeme využít během porodu homeopatika, nabízíme "alternativním" ženám aromalampičky a tatínky učíme masírovat bederní oblast zad.
Pokud je dítě v pořádku, podporujeme plný bonding po porodu.
Vyškovská porodnice má nejnižší procento císařských řezů v kraji - letos je to zatím zhruba 8 procent. Dle mého názoru je to způsobeno především nízkým procentem indukovaných porodů, respektování přirozeného běhu porodu - a také délky. V II. době porodní se netlačí předčasně, ale tehdy, až má žena sama pocit "na tlačení", tedy až hlavička dorazí opravdu na pánevní dno.
Od října sem budu moci ženy doprovázet soukromě. Zatím to vypadá tak, že nebudu mít žádné služby a budu sem moci jezdit jen se svými klientkami k porodu.
Už vím, kterou porodnici bych si vybrala k porodu...
J.
úterý 7. června 2011
Chci svůj porod - iniciativa Ligy lidských práv
- Byla jste nespokojená s péčí během těhotenství, porodu a po porodu?
- Chybí ve Vašem kraji nabídka služeb samostatně působících porodních asistentek?
- Chcete mít u porodu svoji porodní asistentku, kterou znáte a které důvěřujete?
- Nechce Vám pojišťovna uhradit těhotenskou poradnu samostatné porodní asistentky, její péči během porodu nebo návštěvy po porodu?
- Chcete, abyste si Vy a další ženy v České republice mohly svobodně zvolit péči během těhotenství, porodu a po porodu podle svých potřeb, jako je to běžné v řadě evropských států?
Online formulář, kterým oslovíte odpovědné úřady a politiky najdeteZDE.
Cílem iniciativy Chci svůj porod je umožnit především ženám, maminkám, budoucím maminkám a nejen jim oslovit odpovědné úřady a politiky, sdělit jim svůj názor, své potřeby a zkušenosti a požadovat od nich, aby se současnou neuspokojivou situací v péči o těhotné a rodičky a systematickým porušováním jejich práv a práv jejich dětí důkladně zabývaly. Cílem této iniciativy není propagovat porody doma, ale prosazovat právo ženy zvolit si svobodně místo porodu i poskytovanou zdravotní péči.
- Chybí ve Vašem kraji nabídka služeb samostatně působících porodních asistentek?
- Chcete mít u porodu svoji porodní asistentku, kterou znáte a které důvěřujete?
- Nechce Vám pojišťovna uhradit těhotenskou poradnu samostatné porodní asistentky, její péči během porodu nebo návštěvy po porodu?
- Chcete, abyste si Vy a další ženy v České republice mohly svobodně zvolit péči během těhotenství, porodu a po porodu podle svých potřeb, jako je to běžné v řadě evropských států?
Online formulář, kterým oslovíte odpovědné úřady a politiky najdeteZDE.
Cílem iniciativy Chci svůj porod je umožnit především ženám, maminkám, budoucím maminkám a nejen jim oslovit odpovědné úřady a politiky, sdělit jim svůj názor, své potřeby a zkušenosti a požadovat od nich, aby se současnou neuspokojivou situací v péči o těhotné a rodičky a systematickým porušováním jejich práv a práv jejich dětí důkladně zabývaly. Cílem této iniciativy není propagovat porody doma, ale prosazovat právo ženy zvolit si svobodně místo porodu i poskytovanou zdravotní péči.
středa 17. listopadu 2010
Vesmír, KDO JE TO Porodní asistentka a Dula
Poslední dobou hodně pracuju. Moc pracuju. Příšerně moc pracuju!!!
Mám dovolenou a přesto pracuju.
A tak jsem jela včera autem a hezky mi hráli z rádia a udělala rozhodnutí.
Jinak bych Vás ráda informovala, že VESMÍR funguje, že to, co si přejeme, se stává skutečností. Že naše vůle mění realitu tak, jak si ji přejeme. Když je to za dobrým účelem a lidí s podobným přáním se najde víc, myslím, že vesmírný síly makají rychlej.
Vraťmě se lehce do reality, aneb zjistila jsem, že:
- si ženy přejí epidurál proto, že nemají dostatečnou psychickou podporu při porodu, nevěří si a bojí se bolesti
- lidi neví, KDO JE TO PORODNÍ ASISTENTKA A KDO JE TO DULA, mísí tyto dvě profese a jejich kompetence!!!
Dovolte mi tedy znovu zopakovat KDO JE TO PORODNÍ ASISTENTKA:
Porodní asistentka je zdravotník, specialista na péči o ženu v průběhu normálního (nekomplikovaného) těhotenství, porodu a šestinedělí, včetně péče o zdravého novorozence a kojence do věku šesti týdnů. Podle nových právních předpisů (2004) mohou porodní asistentky v ČR - podobně jako v ostatních zemích EU - pracovat samostatně, tj. bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v případě fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. Do jejich náplně práce patří rovněž ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie.
Porodní asistentka je průvodkyní těhotenstvím:
- Porodní asistentka potvrdí nebo diagnostikuje těhotenství.
- Provází ženu a její blízké v průběhu celého těhotenství (poskytuje informace, upozorňuje na možná rizika, připravuje ženy k porodu).
- Provádí, doporučuje a předepisuje vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství.
- Sleduje stav plodu v děloze, rozpoznává možná rizika.
- V případě zjištění rizika předává ženu do péče lékaře gynekologa – porodníka.
Porodní asistentka vede normální (fyziologický porod):
- Má oprávnění vést samostatně fyziologické porody.
- Pečuje o ženu ve všech dobách porodních.
- V případě identifikace komplikací přivolá lékaře nebo doprovází ženu do zdravotnického zařízení.
Porodní asistentka pečuje o matku a dítě po porodu:
- Ošetřuje porodní a poporodní poranění pečuje o ženu bezprostředně po porodu.
- Poskytuje fyziologickou péči dítěti bezprostředně po porodu včetně prvního ošetření.
- Provádí návštěvy v rodinách po porodu.
Zákon 424/2004 Sb. o činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků vymezuje činnosti porodní asistentky.
Kdo je to DULA:
"Dula" je speciálně vyškolená žena /absolvuje kurz/, která doprovází ženu při porodu a poskytuje jí psychickou i fyzickou podporu. Smyslem její práce je přispívat k tělesné i duševní pohodě matek a novorozenců a celé nové rodiny.
Dula“ je starý řecký název, který se dnes používá pro speciálně vyškolenou ženu, která nabízí oporu rodící matce a její rodině. Stěžejním bodem práce duly je doprovázení a poskytování zejména emocionální podpory v těhotenství, během porodu a v šestinedělí. Pomáhá vytvořit takovou atmosféru při porodu, kdy se žena cítí bezpečně, může se uvolnit a plně se soustředit na samotný porod. Zná rodičku i její přání a představy týkající se porodu a může jí proto poskytnout specifický druh podpory. Dula posiluje sebedůvěru ženy a pomáhá jí lépe zvládnout zákroky, které jsou nepříjemné, snižuje svou přítomností strach a napětí. Dula chápe a respektuje fyziologii porodu i emocionální potřeby rodící ženy. Uznává porod jako jeden z klíčových okamžiků v životě ženy. Uvědomuje si, že způsob, jakým žena a dítě porod prožijí, je pro oba velmi zásadní a důležitý v mnoha rovinách.
Dula neposkytuje zdravotnické služby. Doplňuje práci lékařů a porodních asistentek, avšak nezasahuje do jejich kompetencí. Je připravena ženu doprovázet jak při porodu v nemocnici, tak v porodním domě nebo při porodu v domácnosti.
A TEĎ POZOR!!!
Může se stát, že v ČR narazíte na porodní asistentku - vystudovanou, která ale oficiálně-legálně pracuje jen jako DULA. Samostatně pracující porodní asistentky v ČR musí být ale zaregistrované jako "nestátní zdravotnické zařízení". Pokud porodní asistentka není registrovaná jako nestátní zdravotnické zařízení, nemůže pracovat samostatně a vykonávat svou profesy v rámci všech svých kompetencí. Jde-li pak k porodu doma jako DULA - jde pouze o psychickou podporu ženy a nesmí vykonávat jakékoli zdravotnické výkony - jako např. poslech ozev dítěte, vyšetřovat těhotnou ženu apod.!!! Dula za porod nepřebírá žádnou zodpovědnost.
Porodní asistentka, která jde k porodu doma, by měla být plně vybavena - především by měla mít přístroj pro poslech srdečních ozev dítěte, měla by mít sterilní nástroje pro případné sešití porodního poranění a také základní vybavení - ambuvak a odsávačku pro případnou resuscitaci dítěte!
Informujte se vždy dopředu, jaké vybavení Vaše porodní asistentka má. Bohužel toto neupravuje v ČR žádný zákon a sama jsem se setkala s rodiči, kteří o tom vůbec informování nebyli!
Obecně si myslím, že Duly, které v zahraničí spíše pomáhají ženě po porodu v domácnosti a porodní asistentce při porodu s praktickými věcmi, v ČR přebraly část kompetencí porodních asistentek, kterých je v terénu prostě nedostatek.
Jejich nezastupitelná úloha je při porodech v porodnici, kdy jsou vzhledem k vytíženosti porodní asistentky ženě velkou psychickou podporou! Porodní asistentky z Rakouska byly naprosto šokované tím, že u nás můžou Duly vést kurzy předporodní přípravy, těhotenská cvičení apod.! Zdá se, že v ČR může vykládat ženám o porodu téměř kdokoli...
UFF.
J.
Mám dovolenou a přesto pracuju.
A tak jsem jela včera autem a hezky mi hráli z rádia a udělala rozhodnutí.
Jinak bych Vás ráda informovala, že VESMÍR funguje, že to, co si přejeme, se stává skutečností. Že naše vůle mění realitu tak, jak si ji přejeme. Když je to za dobrým účelem a lidí s podobným přáním se najde víc, myslím, že vesmírný síly makají rychlej.
Vraťmě se lehce do reality, aneb zjistila jsem, že:
- si ženy přejí epidurál proto, že nemají dostatečnou psychickou podporu při porodu, nevěří si a bojí se bolesti
- lidi neví, KDO JE TO PORODNÍ ASISTENTKA A KDO JE TO DULA, mísí tyto dvě profese a jejich kompetence!!!
Dovolte mi tedy znovu zopakovat KDO JE TO PORODNÍ ASISTENTKA:
Porodní asistentka je zdravotník, specialista na péči o ženu v průběhu normálního (nekomplikovaného) těhotenství, porodu a šestinedělí, včetně péče o zdravého novorozence a kojence do věku šesti týdnů. Podle nových právních předpisů (2004) mohou porodní asistentky v ČR - podobně jako v ostatních zemích EU - pracovat samostatně, tj. bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v případě fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. Do jejich náplně práce patří rovněž ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie.
Porodní asistentka je průvodkyní těhotenstvím:
- Porodní asistentka potvrdí nebo diagnostikuje těhotenství.
- Provází ženu a její blízké v průběhu celého těhotenství (poskytuje informace, upozorňuje na možná rizika, připravuje ženy k porodu).
- Provádí, doporučuje a předepisuje vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství.
- Sleduje stav plodu v děloze, rozpoznává možná rizika.
- V případě zjištění rizika předává ženu do péče lékaře gynekologa – porodníka.
Porodní asistentka vede normální (fyziologický porod):
- Má oprávnění vést samostatně fyziologické porody.
- Pečuje o ženu ve všech dobách porodních.
- V případě identifikace komplikací přivolá lékaře nebo doprovází ženu do zdravotnického zařízení.
Porodní asistentka pečuje o matku a dítě po porodu:
- Ošetřuje porodní a poporodní poranění pečuje o ženu bezprostředně po porodu.
- Poskytuje fyziologickou péči dítěti bezprostředně po porodu včetně prvního ošetření.
- Provádí návštěvy v rodinách po porodu.
Zákon 424/2004 Sb. o činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků vymezuje činnosti porodní asistentky.
Kdo je to DULA:
"Dula" je speciálně vyškolená žena /absolvuje kurz/, která doprovází ženu při porodu a poskytuje jí psychickou i fyzickou podporu. Smyslem její práce je přispívat k tělesné i duševní pohodě matek a novorozenců a celé nové rodiny.
Dula“ je starý řecký název, který se dnes používá pro speciálně vyškolenou ženu, která nabízí oporu rodící matce a její rodině. Stěžejním bodem práce duly je doprovázení a poskytování zejména emocionální podpory v těhotenství, během porodu a v šestinedělí. Pomáhá vytvořit takovou atmosféru při porodu, kdy se žena cítí bezpečně, může se uvolnit a plně se soustředit na samotný porod. Zná rodičku i její přání a představy týkající se porodu a může jí proto poskytnout specifický druh podpory. Dula posiluje sebedůvěru ženy a pomáhá jí lépe zvládnout zákroky, které jsou nepříjemné, snižuje svou přítomností strach a napětí. Dula chápe a respektuje fyziologii porodu i emocionální potřeby rodící ženy. Uznává porod jako jeden z klíčových okamžiků v životě ženy. Uvědomuje si, že způsob, jakým žena a dítě porod prožijí, je pro oba velmi zásadní a důležitý v mnoha rovinách.
Dula neposkytuje zdravotnické služby. Doplňuje práci lékařů a porodních asistentek, avšak nezasahuje do jejich kompetencí. Je připravena ženu doprovázet jak při porodu v nemocnici, tak v porodním domě nebo při porodu v domácnosti.
A TEĎ POZOR!!!
Může se stát, že v ČR narazíte na porodní asistentku - vystudovanou, která ale oficiálně-legálně pracuje jen jako DULA. Samostatně pracující porodní asistentky v ČR musí být ale zaregistrované jako "nestátní zdravotnické zařízení". Pokud porodní asistentka není registrovaná jako nestátní zdravotnické zařízení, nemůže pracovat samostatně a vykonávat svou profesy v rámci všech svých kompetencí. Jde-li pak k porodu doma jako DULA - jde pouze o psychickou podporu ženy a nesmí vykonávat jakékoli zdravotnické výkony - jako např. poslech ozev dítěte, vyšetřovat těhotnou ženu apod.!!! Dula za porod nepřebírá žádnou zodpovědnost.
Porodní asistentka, která jde k porodu doma, by měla být plně vybavena - především by měla mít přístroj pro poslech srdečních ozev dítěte, měla by mít sterilní nástroje pro případné sešití porodního poranění a také základní vybavení - ambuvak a odsávačku pro případnou resuscitaci dítěte!
Informujte se vždy dopředu, jaké vybavení Vaše porodní asistentka má. Bohužel toto neupravuje v ČR žádný zákon a sama jsem se setkala s rodiči, kteří o tom vůbec informování nebyli!
Obecně si myslím, že Duly, které v zahraničí spíše pomáhají ženě po porodu v domácnosti a porodní asistentce při porodu s praktickými věcmi, v ČR přebraly část kompetencí porodních asistentek, kterých je v terénu prostě nedostatek.
Jejich nezastupitelná úloha je při porodech v porodnici, kdy jsou vzhledem k vytíženosti porodní asistentky ženě velkou psychickou podporou! Porodní asistentky z Rakouska byly naprosto šokované tím, že u nás můžou Duly vést kurzy předporodní přípravy, těhotenská cvičení apod.! Zdá se, že v ČR může vykládat ženám o porodu téměř kdokoli...
UFF.
J.
čtvrtek 7. října 2010
Plním svá předsevzetí!
Porodní asistentky a jejich místo u porodů císařským řezem - jaké je místo porodních asistentek při porodech císařským řezem? Pokud k císařskému řezu dojde, jak mohou porodní asistentky ženám pomáhat? Patří k úkolům porodních asistentek s nastávajícími matkami o problematice operativních porodů hovořit v předporodních kursech? Odpovídá Bc. Jana Růžičková, porodní asistentka gynekologicko-porodnického oddělení FN Brno - Obilní trh - časopis Miminko 9, 2010
Přibývá žen, které nerodí své děti normální cestou, nýbrž císařským řezem v epidurální anestezii či celkové narkóze na operačních sálech, a tedy plně v režii lékařů. Jaké místo při těchto porodech zaujímají PA? Stojí i tady rodičkám po boku?
Předně musíme rozlišit, jde-li o plánovaný (primární) císařský řez, kdy je důvod k výkonu znám již v předstihu (např. z důvodu nepravidelného uložení děťátka v děloze či nepravidelné uložení placenty, popř. pro celkové onemocnění ženy) nebo o akutní (sekundární) císařský řez, kdy dojde k náhlému ohrožení zdraví nebo života matky či dítěte až během porodu. V prvním případě je úkolem porodní asistentky připravit ženu po fyzické stránce k plánované operaci, informovat ji o průběhu předoperační přípravy i o délce operace a podpořit ji také psychicky, protože operace je vysoce stresující jak pro matku, tak pro dítě. Pokud je možná epidurální anestezie a žena si ji vybrala, porodní asistentka by po sekci měla ženě umožnit okamžitý kontakt s děťátkem. U akutního císařského řezu je to jiné. Obvykle jde vše velmi rychle. O náhle vzniklé situaci informuje ženu lékař a úkolem porodní asistentky je ji k výkonu co nejrychleji fyzicky připravit, tj. oholit místo k řezu, zabandážovat končetiny, zavést katetr do močového měchýře atd. Kromě toho by porodní asistentka měla dát ženě také najevo svou blízkost a účast - uklidňovat ji a ubezpečit, že i tatínek dítěte, je-li přítomen, zůstane v blízkosti operačního sálu. A v případě, že je miminko v pořádku a maminka zatím nemůže, porodní asistentka podporuje při prvním kontaktu s děťátkem otce.
Během operace otec nemůže být přítomen přímo na sále?
V tomto případě to má každé zdravotnické zařízení jinak. Např. v porodnici v Boskovicích, kde jsem pracovala, bylo možné, aby byl tatínek přítomen i během operace. A pokud byla žena pouze v epidurální anestezii, byl s ní po celou dobu výkonu. Ve Fakultní nemocnici Brno, kde pracuji nyní, toto bohužel možné není. V každém případě ale otcové mohou maminky nahradit v kontaktu "kůže na kůži" ihned po vybavení a ošetření děťátka. Jakmile je dítě na světě, měl by to být - pokud maminka nemůže - tatínek, kdo poprvé děťátko pochová a je s ním v bezprostředním kontaktu. V českých porodnicích si o to ale muži musejí jasně říci, není to zatím standardní.
Kde je místo PA v čase bezprostředně po operaci?
Po operaci porodní asistentka, která byla přítomna na operačním sále, většinou zajišťuje administrativní záležitosti. Po tom, co je žena vzbuzena z anestezie, je převezena na oddělení operační gynekologie a je předána do péče další porodní asistentky či ženské sestry. Úkolem porodní asistentky v pooperačním období je zajistit léčbu bolesti, kontrolovat krvácení, ránu, fyziologické funkce, kontrolovat zavinování dělohy, hradit ztráty tekutin, informovat ženu o dalším průběhu hospitalizace. Ale především umožnit ženě kontakt s děťátkem a zajistit časné přiložení miminka k prsu. Separace matek od dětí by i po císařském řezu měla být co nejkratší, a to tím spíš, že po náročných porodech s řadou stresujících zákroků miminka sají méně často a u matek se opožďuje nástup tvorby mléka, což vede k problémům při kojení.
Co následuje později?
Žena by měla být porodní asistentkou poučena a podporována v časné rehabilitaci a cvičení v šestinedělí. Nadále jsou u ženy sledovány fyziologické funkce, stav operační rány, zavinování dělohy apod. Porodní asistentka by měla být ženě k dispozici pro každý dotaz. Bohužel se u nás péče o ženu a dítě v šestinedělí tříští mezi dětské sestry pečující o dítě a porodní asistentky pečující o ženu. Považuji to za chybu v systému. Matka a dítě by měly být chápány jako neoddělitelná jednotka, o kterou pečuje jedna porodní asistentka, s níž matka navazuje blízký kontakt a má ji k dispozici i po návratu z porodnice. Tento model jsem zažila při svém studijním pobytu v Německu, je doslova úžasný.
Považujete za vhodné, aby porodní asistentky s nastávajícími matkami o císařských řezech hovořily v kurzech předporodní přípravy? Do jaké hloubky?
V současnosti je císařský řez velmi rozšířený. Je proto důležité ženy informovat, že císařský řez není jen nějakou banální operací a že má i svá rizika. Je třeba připomínat, že normální porod je pro ženu i dítě podstatně méně zatěžující a z psychologického hlediska nesmírně důležitý. Naštěstí u nás není možný císařský řez na přání ženy. K rozhodnutí o operačním vedení porodu musí být vždy lékařská diagnóza, což je dle mého názoru zcela oprávněné. Riziko stonání, komplikací, ba dokonce i úmrtí maminek je po sekci až 6x vyšší než po normálním porodu. Nové výzkumy také ukazují na riziko pro děti - např. při poporodní adaptaci na samostatný život nebo pozdější riziko cukrovky. To je jen pár příkladů. Pokud možno je žádoucí držet se zásady: Když porod běží normálně, nezasahujeme do něj, a pomůžeme jen tehdy, když si příroda neví rady. Též považuji za důležité s budoucími maminkami hovořit i o psychologickém významu vaginálního porodu, a to jak pro maminku, tak pro dítě. Císařský řez by měl zůstat v záloze jako vynikající, ale pořád jen nouzové řešení.
Proč se babyblues a poporodní deprese po CŘ vyskytují častěji než po spontánních porodech?
Je dokázáno, že časná separace matek a dětí, prožité operační trauma a celý nesnadný porodní zážitek může negativně ovlivnit vztah ženy k dítěti nebo k partnerovi. Ženy po sekcích také mívají sníženou důvěru ve své rodičovské schopnosti - bezpochyby s tím souvisí, že po operaci nejsou schopné se samostatně o dítě postarat, takže děti jsou standardně umísťovány na novorozenecká oddělení. Často je zpožděn nástup laktace, nebo je problematický. To všechno může vést ke vzniku poporodní deprese. Ženám po císařském řezu by proto měla být věnována zvýšená pozornost a podpora. Bonding by měl být umožněn od prvního okamžiku, kdy to žena fyzicky zvládne. To bohužel v ČR není standardní a zajisté to souvisí s tím, že profese porodních asistentek dosud nebyla plně rehabilitována, takže podpora směrem od ženy k ženě prostě často chybí. Ze zkušenosti ze zahraničí vím, že míra separace dětí a matek je jedním z důležitých faktorů v hodnocení kvality péče o ženu v porodnici, na který tamní porodní asistentky velmi dbají a dělají vše proto, aby pooperační separace byla snížena opravdu na minimum.
Přibývá žen, které nerodí své děti normální cestou, nýbrž císařským řezem v epidurální anestezii či celkové narkóze na operačních sálech, a tedy plně v režii lékařů. Jaké místo při těchto porodech zaujímají PA? Stojí i tady rodičkám po boku?
Předně musíme rozlišit, jde-li o plánovaný (primární) císařský řez, kdy je důvod k výkonu znám již v předstihu (např. z důvodu nepravidelného uložení děťátka v děloze či nepravidelné uložení placenty, popř. pro celkové onemocnění ženy) nebo o akutní (sekundární) císařský řez, kdy dojde k náhlému ohrožení zdraví nebo života matky či dítěte až během porodu. V prvním případě je úkolem porodní asistentky připravit ženu po fyzické stránce k plánované operaci, informovat ji o průběhu předoperační přípravy i o délce operace a podpořit ji také psychicky, protože operace je vysoce stresující jak pro matku, tak pro dítě. Pokud je možná epidurální anestezie a žena si ji vybrala, porodní asistentka by po sekci měla ženě umožnit okamžitý kontakt s děťátkem. U akutního císařského řezu je to jiné. Obvykle jde vše velmi rychle. O náhle vzniklé situaci informuje ženu lékař a úkolem porodní asistentky je ji k výkonu co nejrychleji fyzicky připravit, tj. oholit místo k řezu, zabandážovat končetiny, zavést katetr do močového měchýře atd. Kromě toho by porodní asistentka měla dát ženě také najevo svou blízkost a účast - uklidňovat ji a ubezpečit, že i tatínek dítěte, je-li přítomen, zůstane v blízkosti operačního sálu. A v případě, že je miminko v pořádku a maminka zatím nemůže, porodní asistentka podporuje při prvním kontaktu s děťátkem otce.
Během operace otec nemůže být přítomen přímo na sále?
V tomto případě to má každé zdravotnické zařízení jinak. Např. v porodnici v Boskovicích, kde jsem pracovala, bylo možné, aby byl tatínek přítomen i během operace. A pokud byla žena pouze v epidurální anestezii, byl s ní po celou dobu výkonu. Ve Fakultní nemocnici Brno, kde pracuji nyní, toto bohužel možné není. V každém případě ale otcové mohou maminky nahradit v kontaktu "kůže na kůži" ihned po vybavení a ošetření děťátka. Jakmile je dítě na světě, měl by to být - pokud maminka nemůže - tatínek, kdo poprvé děťátko pochová a je s ním v bezprostředním kontaktu. V českých porodnicích si o to ale muži musejí jasně říci, není to zatím standardní.
Kde je místo PA v čase bezprostředně po operaci?
Po operaci porodní asistentka, která byla přítomna na operačním sále, většinou zajišťuje administrativní záležitosti. Po tom, co je žena vzbuzena z anestezie, je převezena na oddělení operační gynekologie a je předána do péče další porodní asistentky či ženské sestry. Úkolem porodní asistentky v pooperačním období je zajistit léčbu bolesti, kontrolovat krvácení, ránu, fyziologické funkce, kontrolovat zavinování dělohy, hradit ztráty tekutin, informovat ženu o dalším průběhu hospitalizace. Ale především umožnit ženě kontakt s děťátkem a zajistit časné přiložení miminka k prsu. Separace matek od dětí by i po císařském řezu měla být co nejkratší, a to tím spíš, že po náročných porodech s řadou stresujících zákroků miminka sají méně často a u matek se opožďuje nástup tvorby mléka, což vede k problémům při kojení.
Co následuje později?
Žena by měla být porodní asistentkou poučena a podporována v časné rehabilitaci a cvičení v šestinedělí. Nadále jsou u ženy sledovány fyziologické funkce, stav operační rány, zavinování dělohy apod. Porodní asistentka by měla být ženě k dispozici pro každý dotaz. Bohužel se u nás péče o ženu a dítě v šestinedělí tříští mezi dětské sestry pečující o dítě a porodní asistentky pečující o ženu. Považuji to za chybu v systému. Matka a dítě by měly být chápány jako neoddělitelná jednotka, o kterou pečuje jedna porodní asistentka, s níž matka navazuje blízký kontakt a má ji k dispozici i po návratu z porodnice. Tento model jsem zažila při svém studijním pobytu v Německu, je doslova úžasný.
Považujete za vhodné, aby porodní asistentky s nastávajícími matkami o císařských řezech hovořily v kurzech předporodní přípravy? Do jaké hloubky?
V současnosti je císařský řez velmi rozšířený. Je proto důležité ženy informovat, že císařský řez není jen nějakou banální operací a že má i svá rizika. Je třeba připomínat, že normální porod je pro ženu i dítě podstatně méně zatěžující a z psychologického hlediska nesmírně důležitý. Naštěstí u nás není možný císařský řez na přání ženy. K rozhodnutí o operačním vedení porodu musí být vždy lékařská diagnóza, což je dle mého názoru zcela oprávněné. Riziko stonání, komplikací, ba dokonce i úmrtí maminek je po sekci až 6x vyšší než po normálním porodu. Nové výzkumy také ukazují na riziko pro děti - např. při poporodní adaptaci na samostatný život nebo pozdější riziko cukrovky. To je jen pár příkladů. Pokud možno je žádoucí držet se zásady: Když porod běží normálně, nezasahujeme do něj, a pomůžeme jen tehdy, když si příroda neví rady. Též považuji za důležité s budoucími maminkami hovořit i o psychologickém významu vaginálního porodu, a to jak pro maminku, tak pro dítě. Císařský řez by měl zůstat v záloze jako vynikající, ale pořád jen nouzové řešení.
Proč se babyblues a poporodní deprese po CŘ vyskytují častěji než po spontánních porodech?
Je dokázáno, že časná separace matek a dětí, prožité operační trauma a celý nesnadný porodní zážitek může negativně ovlivnit vztah ženy k dítěti nebo k partnerovi. Ženy po sekcích také mívají sníženou důvěru ve své rodičovské schopnosti - bezpochyby s tím souvisí, že po operaci nejsou schopné se samostatně o dítě postarat, takže děti jsou standardně umísťovány na novorozenecká oddělení. Často je zpožděn nástup laktace, nebo je problematický. To všechno může vést ke vzniku poporodní deprese. Ženám po císařském řezu by proto měla být věnována zvýšená pozornost a podpora. Bonding by měl být umožněn od prvního okamžiku, kdy to žena fyzicky zvládne. To bohužel v ČR není standardní a zajisté to souvisí s tím, že profese porodních asistentek dosud nebyla plně rehabilitována, takže podpora směrem od ženy k ženě prostě často chybí. Ze zkušenosti ze zahraničí vím, že míra separace dětí a matek je jedním z důležitých faktorů v hodnocení kvality péče o ženu v porodnici, na který tamní porodní asistentky velmi dbají a dělají vše proto, aby pooperační separace byla snížena opravdu na minimum.
pátek 1. října 2010
Nová vyhláška č. 221 ze dne 30. června 2010 o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení počítá s existencí porodního domu!:)
2.10.2. Pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny fyziologické porody
Pracoviště musí být situováno tak, aby bylo možno zahájit
a) provedení porodu císařským řezem nebo operaci směřující k ukončení porodu nejdéle do 15 minut od zjištění komplikace porodu a
b) péči o patologického novorozence bezprostředně po porodu, a to ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, které splňuje požadavky na vybavení uvedené v části I. a v části II. bodech 1.8 a 1.18 přílohy č. 4 k této vyhlášce.
Zřizuje se místnost pro vedení porodu, místnost pro péči o ženu a novorozence po porodu a sprcha. Mástnost pro vedení porodu musí mít minimální plochu 15 m2, podlahy, stropy i stěny musí být odolné proti poškození při pravidelném čištění, mytí a dezinfekci. Místnost pro péči o ženu a novorozence po porodu musí mít minimální plochu na 1 lůžko 5 m2, minimální plocha místnosti činí 8 m2.
Vybavení místnosti pro vedení porodu:
a) porodní lůžko pro porodní místo nebo jiné vhodné zařízení pro vedení fyziologického porodu,
b) operační svítidlo u porodního místa,
c)sterilní svorka nebo gumička na pupečník,
d) sterilní nůžky,
e) kardiotokograf,
f) pulzní oxymetr,
g) odsávačka,
h) laryngoskop a pomůcky k zajištění dýchacích cest,
i) lůžko pro ženu po porodu,
j) prostor a plocha pro ošetřování novorozenců,
k) váha pro novorozence,
l) páskový metr,
m) zdroj medicinálního kyslíku.
Celá ke ztažení: ZDE.
Pracoviště musí být situováno tak, aby bylo možno zahájit
a) provedení porodu císařským řezem nebo operaci směřující k ukončení porodu nejdéle do 15 minut od zjištění komplikace porodu a
b) péči o patologického novorozence bezprostředně po porodu, a to ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, které splňuje požadavky na vybavení uvedené v části I. a v části II. bodech 1.8 a 1.18 přílohy č. 4 k této vyhlášce.
Zřizuje se místnost pro vedení porodu, místnost pro péči o ženu a novorozence po porodu a sprcha. Mástnost pro vedení porodu musí mít minimální plochu 15 m2, podlahy, stropy i stěny musí být odolné proti poškození při pravidelném čištění, mytí a dezinfekci. Místnost pro péči o ženu a novorozence po porodu musí mít minimální plochu na 1 lůžko 5 m2, minimální plocha místnosti činí 8 m2.
Vybavení místnosti pro vedení porodu:
a) porodní lůžko pro porodní místo nebo jiné vhodné zařízení pro vedení fyziologického porodu,
b) operační svítidlo u porodního místa,
c)sterilní svorka nebo gumička na pupečník,
d) sterilní nůžky,
e) kardiotokograf,
f) pulzní oxymetr,
g) odsávačka,
h) laryngoskop a pomůcky k zajištění dýchacích cest,
i) lůžko pro ženu po porodu,
j) prostor a plocha pro ošetřování novorozenců,
k) váha pro novorozence,
l) páskový metr,
m) zdroj medicinálního kyslíku.
Celá ke ztažení: ZDE.
pondělí 20. září 2010
Konference aktivní rodičovství
Těhotenství, porod a péče o rodinu citlivé k matce, otci a dětem a šetrné k přírodě. Alternativní přístupy, různé pohledy. Přednášky, workshopy, informace, praktické ukázky, promítání filmů, setkání. Otevřeno široké veřejnosti.
Konference Aktivní rodičovství
vědomé • kontaktní • ekologické • přirozené
Pořádá Nesehnutí, Brána k dětem a katedra Environmentálních studií FSS MU.
23.10.2010 | 9.30 – 19.00
FSS MU, Joštova 10, Brno
Cena:
Pátek: jednotná cena 80,-
Sobota: celodenní 180,- při platbě předem na účet/ na místě: 200,-
Sborník z konference 2009 ke stažení: ZDE.
Konference Aktivní rodičovství
vědomé • kontaktní • ekologické • přirozené
Pořádá Nesehnutí, Brána k dětem a katedra Environmentálních studií FSS MU.
23.10.2010 | 9.30 – 19.00
FSS MU, Joštova 10, Brno
Cena:
Pátek: jednotná cena 80,-
Sobota: celodenní 180,- při platbě předem na účet/ na místě: 200,-
Sborník z konference 2009 ke stažení: ZDE.
pátek 6. srpna 2010
Duchovní porodní asistentka - Ina May Gaskin
Těhotné a rodící matky představují elementární síly, ve stejném smyslu jako zemská přitažlivost, bouřka, zemětřesení nebo hurikán. Abyste byli schopni porozumět toku jejich energie, musíte je na jedné straně milovat pro jejich velkolepost, na druhé straně je musíte studovat s přesností skutečného vědce.
Každý porod je svátost. Domnívám se, ž porodní asistentka musí být věřící, protože energie s níž pracuje, je posvátná. Musí ctít energii druhých lidí jako svátost.
Duchovní pojetí porodní asistence považuje každý porod za zrození Krista. Porodní asistentka má za úkol provést matku a dítě cestou zrození tak, aby byli živí a zdraví, a dbát na to, aby posvátnost porodu byla zachována. Porodní asistentka by měla slíbit, že věnuje veškerou svou energii matce a dítěti, které se rodí, a to až do chvíle, než si bude jista, že oba cestu bezpečně zvládli. To znamená, že pro ni musí být prospěch matky a dítěte na prvním místě.
Povinností duchovní porodní asistentky je milovat všechny děti, o které pečuje, stejnou měrou, bez ohledu na to, jak jsou velké, jaké mají tělo, barvu kůže nebo původ.
Všichni jsme jedno Tělo.
Dítě před vámi je úplně stejné jako vaše vlastní dítě. Všichni jsme jedno Tělo.
Říkám-li, že je porodní asistentka věřící, mám na mysli, že hlavní náplní jejího života je soucit. Víra je v její praxi na prvním místě. Ř9dí její každodenní rozhodnutí, prováděná z minuty na minutu. Nemůže to být pouhá teorie. Péče o druhé nemůže být prací na půl úvazku.
Během procesu zrození může dojít k úžasným fyzickým změnám, které nelze označit jinak, než jako zázračné. Tohle každodenní setkávání se se zázraky - a nikoli ve smyslu, který by je znehodnocoval, ale ve smyslu, který vyznává posvátnost události - by mělo být nástrojem, které porodní asistentka ve své profesi používá. Aby došlo k velkým změnám, stačí pár slov mezi účastníky porodu nebo způsob, jakým se porodní asistentka dotýká ženy či dítěte.
Aby v sobě dotek porodní asistentky nesl sílu, kterou by měl nést, je třeba, aby se ona sama udržovala ve stavu milosti. Stejně jako každý jogín, mnich nebo mniška by měla složit vnitřní duchovní slib, týkající se přístupu ke všem aspektům života. Jedině s takovým slibem bude její dotek účinný. Člověk, který žije podle kodexu odpovídajícího životu v pravdě a soucitu, úspěšně rozluštil a přijímá tajemství miliony let starého biologického procesu zrození nové lidské bytosti.
Jestliže porodní asistentka zjistí, že se sama nechová tak, jako bychom byli všichni jedno Tělo, měla by změnit své návyky a postoje a nahradit je lepšími. Porodní asistentka musí být neustále soucitná, mít otevřenou mysl a jasnou vizi, protože láska a duchovní vize jsou v jejích poslání hlavními nástroji. Musí si být vědoma toho, že má svobodnou vůli a že se může změnit, kdykoli bude potřeba. To je spirituální dovednost, kterou by měla stále ovládat, aby mohla úspěšně vykonávat své poslání, stejně jako atlet, který se chystá na olympijské hry, si musí udržovat dobrou fyzickou kondici, che-li se udržet na špici.
Tomu, kdo dobře rozumí principu Shakti /vtělení ženské tvořivé síly), je jasné, že porodní asistentce je schopnost vést sebe samu dána od Boha. Jsme dokonalým výkvětem nesčetných pokusů - každý živý člověk má zaručeně dlouhou a nepřerušenou linii předků, kteří byli schopni po několik milionů let rodit děti přirozeným způsobem. A my jsme byly vybrány jako nejlepší. Duchovně založená porodní asistentka tedy nikdy nezůstává bezradná a bezmocná. Používá Bohem danou a miliony let prověřenou intuici a porozumění. Těmito nástroji doplňuje a někdy nahrazuje nemocniční technologii, léky a vybavená.
Stanete-li se porodní asistentkou, vystavujete se nebezpečí, že budete mít často zraněné srdce, ale to je v pořádku, protože když k tomu dojde, vytryskne na povrch spousta lásky. Udělá to z vás ještě lepší porodní asistentku.
-Stephen-
Jedním z nejcennějších nástrojů porodní asistentky je dokonalá znalost těch nejjemnějších aspektů fyziologie lidského těla, což je doména jógy. Porodní asistentka musí u ženy navodit takový stav vědomí, který umožní neskutečně silné, krásné a účinné přeměny fyzické energie.
Při porodu musí být schopna pár vést. Podporuje všechny myšlenky a záměry, které by mohly mýt prospěšné, a všímá si, jestli partneři potřebují určité věci prohovořit. Učí je, jak mohou jeden druhému předat energii, potřebuje-li jeden nebo druhý pomoc. Aby mohla být takovou úspěšnou průvodkyní, musí skutečně znát a milovat svého manžela, být mu nejlepším přítelem a vědět, jak mu udělat radost. Jestliže žije v pevném, upřímném a milujícím vztahu, ví z vlastní zkušenosti, co dělá manželství šťastným, a její slova budou znít opravdově a důvěryhodně.
Porodní asistentka musí být horlivou studentkou fyziologie a medicíny. Bez ustání musí číst a hledat nové informace. Nikdy nesmí a nemůže dojít k závěru, že už ví vše, co by vědět měla. Nová informace, kterou se dozvěděla teprve včera, může už zítra někomu zachránit život.
Porodní asistentka musí hluboce milovat ostatní ženy. Musí vědět, že všechny ženy, včetně ní samotné, jsou občas stejně živelné jako počasí, jako příliv a odliv, a že potřebují vzájemnou pomoc a porozumění. Pro porodní asistentku není pojem "sesterská láska" prázdným výrazem.
V zenovém budhismu se hovoří o naší "původní tváři". Mistr zenu může studenta požádat: "Ukaž mi svou původní tvář." Porodní asistentka užívá v tomto směru absolutního privilegia, protože vidí původní tvář každého dítěte, kterému pomáhá na svět. Krása a čistota energetického pole vyzařující z každého dítěte, s nímž se zachází s úctou, je nezapomenutelný a podivuhodný zážitek.
"There has never been a valid scientific study which shows that the hospital is safer than the home for low risk women. Anything in print to the contrary is simply not true."
Marsden Wagner, M.D.
World Famous M.D. and WHO - World Health Organization - representative.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)