"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)

středa 11. dubna 2018

Odpověď Krajského úřadu Jihomoravského kraje na mou žádost o rozšíření registrace i na vedení porodu


KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Odbor zdravotnictví
Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno

1

Č. j.: JMK 50001/2018 Sp. zn.: S-JMK 44145/2018/OZ/Hol Brno 04.04. 2018

USNESENÍ

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví, jako orgán věcně a místně příslušný podle
ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ustanovení § 10 a § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) rozhodl podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, ve znění pozdějších předpisů

takto:
správní řízení ve věci žádosti Bc. Jany Riedlové, nar. 24.11.1981, trvale bytem ..., IČO 883 74 505, zastoupené advokátem Mgr. Markem Šimkou, ČAK pod ev.č. 14811 na základě plné moci ze dne 19.03.2018, o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zahájené dne 19.03.2018

se zastavuje.

Odůvodnění
Dne 19.03.2018 obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví podání poskytovatele zdravotních služeb Bc. Jany Riedlové zastoupené advokátem Mgr. Markem Šimkou na základě plné moci ze dne 19.03.2018, o změnu stávajícího znění oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Žadatel poskytuje zdravotní služby v oboru porodní asistentka, forma zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta – domácí péče, vyjma činností uvedených pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

Poskytovatel zdravotních služeb žádá a poskytování zdravotních služeb ve formě zdravotní péče, jejíž rozsah nebude nadále omezen o činnosti uvedené pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Ve smyslu vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických
zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, není možné vést fyziologické porody v rámci formy zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta – domácí péče. Správní orgán tuto formu specifikuje upřesněním - vyjma činností uvedených pod písm. f), odst. 1, ust. § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, potažmo - vyjma vedení fyziologického porodu. Tímto upřesněním správní orgán pouze upozorňuje poskytovatele, že vedením domácího porodu by se dopustil nezákonné činnosti.

Zákonná a podzákonná právní úprava přístupně a předvídatelně stanoví podmínky, za kterých mohou
porodní asistentky vést porod. Ze stanovených podmínek jednoznačně vyplývá, že tak nelze činit v domácím prostředí matky. Jak již například judikoval Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 02.05.2012, č.j. 35 Nc 53/2012: „asistence u domácího porodu není případem zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta ve smyslu zákona o zdravotních službách“. Veškeré legislativní kroky v oblasti porodnické péče a poskytovaných zdravotních služeb jsou činěny s ohledem na zajištění bezpečí novorozenců a rodiček ve specifických podmínkách vysoké úrovně této péče v České republice. Z ustanovení § 2, § 10 a § 11 zákona o zdravotních službách ve spojení s bodem 2.11.2 přílohy č. 2 vyhlášky č. 92/2012 Sb. je bezesporu patrné, že vedení porodu lékařem či porodní asistentkou je zdravotní péčí, kterou lze poskytovat pouze ve zdravotnickém zařízení, které musí splňovat jasně stanovené požadavky na minimální technické a věcné vybavení a které neumožňují, aby byly fyziologické porody vedeny porodními asistentkami v domácnosti rodiček.

Ministerstvo zdravotnictví ve svém vyjádření k této problematice uvádí, že podstatou již řadu let trvajících diskuzí či sporů s částí porodních asistentek je právo žen na volbu místa porodu (přičemž volbu zdravotnického zařízení - porodnice považují za nedostatečnou), proti právu nascitura nebo dítěte na ochranu jeho života a zdraví, které se důsledně snaží chránit ministerstvo a na úrovni regionů krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. Ženy, které chtějí rodit v domácnostech, preferují své právo svobodné volby místa porodu a prakticky se nevyjadřují k právu svého potomka na dostupnou kvalitní zdravotní péči, jakou mu může poskytnout jen adekvátně vybavené zdravotnické zařízení. Odborníci v oboru porodnictví upozorňují, že v případě komplikovaného porodu, který nelze se stoprocentní jistotou dopředu vyloučit, hrají roli pro prevenci závažných škod na zdraví novorozence a v krajním případě jeho smrti pouhé minuty.
Porodní asistentky, které usilují o možnost vést porody pouze v domácnostech rodiček, se často hájí
přenášením své právní odpovědnosti na zdravotnickou záchrannou službu. Avšak i dodržení dojezdového času vozidla zdravotnické záchranné služby je podle odborníků nedostatečné. Stát svými právními předpisy v zásadě garantuje svým občanům dostupnou a kvalitní zdravotní péči, což činí i případně předporodní, porodní a poporodní péče, ale jen obtížně, právně i ekonomicky, může garantovat další podmínky výkonu zdravotní péče, které jsou dány měřítky zcela subjektivního charakteru - kde se to rodičce líbí nejvíc, jakým způsobem, a v neposlední řadě, v domácím prostředí, aniž by tím došlo ke snížení bezpečnosti a kvality zdravotní péče.
Žádost o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb je zjevně právně nepřípustná. Z tohoto důvodu Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor zdravotnictví, řízení zahájené na základě uvedené žádosti zastavil.


Poučení


Proti tomuto usnesení je přípustné odvolání dle ustanovení § 81 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a to do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Lhůta k podání odvolání počíná běžet prvním dnem následujícím po dni doručení. Odvolání se podává u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru zdravotnictví, a bude o něm rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Otisk úředního razítka

Za správnost vyhotovení: Petr Holas, DiS.

Počet listů usnesení: 2
Počet příloh/listů příloh: 0

Rozdělovník:
Bc. Jana Riedlová

V zastoupení na základě plné moci ze dne 19.03.2018
Mgr. Marek Šimka, advokát

Otevřený dopis Ministerstvu zdravotnictví České Republiky, ministru zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamu Vojtěchovi, a čelním představitelům Gynekologické a porodnické společnosti

Vážený pane Ministře a další zástupci Ministerstva zdravotnictví České Republiky a zástupci České gynekologické a porodnické společnosti.

Jako komunitní porodní asistentka pracuji 7 let. S represí státu vůči svobodnému výkonu mé profese se setkávám již od počátku. To, co se však děje v posledních letech, považuji již déle za neudržitelné a ve svobodné a demokratické společnosti nepřijatelné.

Ráda bych informovala Ministerstvo zdravotnictví a zároveň také širokou veřejnost o skutečném stavu věcí, týkajících se doprovodů porodních asistentek k domácím porodům.

Skutečný stav je totiž takový, že Ministerstvo zdravotnictví odmítá poskytovat odbornou zdravotnickou péči ženám, které si svobodně a informovaně zvolí jako místo k porodu domácí prostředí. Žena má na svobodnou volbu místa porodu nezpochybnitelné právo dle listiny základních práv a svobod. Těmto ženám však stát odmítá poskytovat jakoukoli zdravotní péči.

Jak? Porodním asistentkám krajské úřady neudělují plnou registraci pro nestátní zdravotnické zařízení, omezují ji, takže porodní asistentky nemohou k porodům doma bez hrozící milionové pokuty jít a rodící ženě asistovat. Porodní asistentky nemohou ani přijet za ženou, která chce rodit v porodnici, ale začátek porodu si přeje strávit v domácím prostředí s porodní asistentkou. I za toto hrozí porodním asistentkám milionová pokuta.

Ženy, které se tedy rozhodnou pro domácí porod, volí často porod neasistovaný, nebo jen za přítomnosti duly, která nemá zdravotnické vzdělání. Není tedy schopna zhodnotit případnou krevní ztrátu, poskytnout novorozenci a matce první pomoc, neodkladnou resuscitaci, není schopna ošetřit a zašít porodní poranění, není schopna vyhodnotit rizika pro domácí porod.

Ženy, které si přejí porodit své dítě v domácím prostředí, nevymizí tím, že stát bude asistenci u domácích porodů potlačovat. Jejich počet zůstane více méně stejný i po legalizaci přítomnosti porodních asistentek u domácích porodů. To můžeme vidět na číslech z většiny zemí, kde domácí porody jsou součástí péče o těhotnou ženu. Jejich počet se pohybuje mezi 2-4% ze všech porodů. Legalizací asistence porodních asistentek u domácích porodů, nastavením jasných kritérií, vzděláváním komunitních porodních asistentek, se porody doma stanou bezpečnějšími, než za stávající situace.

Ptám se Vás, pane Ministře, a další odpovědní pracovníci Ministerstva zdravotnictví a představitelé Gynekologicko-porodnické obce, zda je to pro Vás přijatelný stav. Že poprvé v historii tady jsou rodící ženy ponechány zcela bez péče. Že ponecháváte toto 1-2 procenta žen bez jakékoli podpory vzdělaného zdravotnického pracovníka.

Žádám Ministerstvo zdravotnictví o vysvětlení, proč jsou porodním asistentkám v České Republice udělovány omezené registrace. Proč v Jihomoravském kraji není jediná porodní asistentka, která by mohla bez hrozící pokuty k porodům doma jít. Kdo tedy bude o tyto ženy pečovat?

Žádám představitele Gynekologické a porodnické společnosti o spolupráci s profesními organizacemi porodních asistentek při vytvoření bezpečného a fungujícího systému, kde si ženy mohou svobodně a informovaně zvolit místo k porodu. Pojďme společně pracovat na systému péče o rodící ženu v domácím prostředí, který bude bezpečný.

Níže přikládám vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje k mé žádosti o rozšíření omezené registrace porodní asistentky.



S pozdravem

Bc. Jana Riedlová

komunitní porodní asistentka

Brno, 5. 4. 2018


sobota 27. února 2016

Co chtějí OPRAVDU naši porodníci a gynekologové?

Kopíruji od Zuzany Candiglioty z Ligylidských práv:


"Výbor pověřuje Dvořáka a Feyereisla, aby na nejbližším jednání pracovní skupiny předložili toto stanovisko: současný stav nás zařadil na přední místa na světě, není možné vyhovět marginální části populace za cenu ohrožení kvality péče a rozvrácení primární péče v ČR, porodní asistenky jsou nejbližšími spolupracovníky porodníků a nevidíme žádný důvod pro rozdělení lékařů, porodních asistentek, neonatologů a dalších zdravotníků. Nevidíme žádný důvod pro vznik nových jednoúčelových zařízení typu porodních domů, nevidíme žádný důvod, aby péče v takto nově vzniklých zařízení byla hrazena ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, jde o paradoxní trend při srovnání s tendencí k rušení porodnic pod 500 či více porodů. Jsme zásadně proti vzniku sítě ambulantních zařízení, kde by pracovala porodní asistentka bez lékaře a nebyla poskytována komplexní péče."

pondělí 25. ledna 2016

Poslední porod u kterého jsem měla tu čest být - Martinka 6. 1. 2015

Porodní příběh - Martinka

Nejsem žádná alternativní ani přírodní ani příliš průbojná žena. Jen se moc dobře necítím v nemocnicích a u doktorů, a proto mi dávalo smysl, že doktoři a nemocniční prostředí vlastně mohou (možná nechtěně) porod prodlužovat, komplikovat atd. Jako prvorodička jsem si porod neuměla představit, o to míň s cizími lidmi v cizí nemocnici. Proto jsem byla moc ráda, že znám porodní asistentku a že si nás vezme do péče, byť je ještě sama na mateřské. Od té doby jsem vše nechávala plynout. Ne, že by mi bylo jedno, jak těhotenství probíhá a jak budu rodit, ale díky Janě jsem cítila klid, že všechno je v pořádku. Kdykoli jsem se jí mohla na cokoli zeptat, což bylo skvělé, byli jsme se podívat do vyškovské porodnice, abychom nejeli do “neznáma”.
Termín porodu byl stanoven na 10. nebo 11. ledna, všechno bylo v pořádku a nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco už mělo dít. 5. ledna večer jsme si s manželem nachystali do postele notebook, že se budeme dívat na film. Vstala jsem na záchod a odteklo mi trochu vody. Opravdu ale jen trochu, tak jsem si nebyla jistá, jestli je to ono a radši jsem hned volala Janě. Navíc mě to samozřejmě dostalo do patřičného transu - já snad fakt už rodím! (Nějak jsem se totiž s tím břichem sžila a neměla jsem ani pocit, že by to snad někdy mělo být jinak.)
To bylo ve 22.57. Jana mi řekla, že to určitě bude plodová voda a že jestli je čirá, tak je to v pořádku a uvidíme, jestli se něco začne dít nebo ne. A že kdyby jo, mám se ozvat, jinak se mám ještě vyspat a ráno bychom jeli do porodnice. Byla jsem jako omráčená a trochu nervózní, a tak jsem jen ležela v posteli a bála se pohnout a čekala, jestli něco bude. A za pár minut taková jakoby menstruační bolest. No, tak uvidíme. Šla jsem na záchod, kde jsem se patřičně pročistila a taky přišly další kontrakce. Vnímala jsem je už jako docela náročné, a tak jsem napsala Janě SMSku, že mi to přijde docela drsný a že budu radši, když tu bude. Klidně že tu může spát. To bylo 23.35. Dobalili jsme věci do porodnice, pak jsem vlezla do vany a doufala, že mi to trochu pomůže. Ale nepomohlo už nic. Jen si pamatuju, že jsem pořád říkala, že už to nevydržím a že to nezvládnu a že už nechci ;-). Kontrakce byly už po 2,5 minutách v podstatě od té doby, co jsem byla na záchodě. Jana mě naštěstí poslechla a navzdory tomu, že jsem byla hysterická prvorodička, tak přijela hned. Tak nějak po půlnoci. Vyšetřila mě a řekla, že jsem šťastná žena, protože je všechno v pořádku a je to už tak 7 cm. Bylo na ní vidět, že by už do porodnice radši nejela, mluvili o tom i s manželem, ale že prý záleží na nás. No, my jsme byli vyplašení a do porodnice jsme samozřejmě chtěli, i když už bylo jasné, že do Vyškova to určitě nebude. Tak jsem musela vylézt z vany a jít se oblíkat. Říkala jsem, že už to hrozně tlačí a Jana jen povídá, jestli máš pocit, že to tlačí, tak klidně zatlač. Ptala jsem se, jestli fakt můžu a prý jo, jestli to tak cítím. Nepamatuju si, jestli mě v tu dobu ještě nějak vyšetřovala, aby to “ověřila”, že už můžu tlačit. Myslím si, že ne. Tak jsem v ložnici zaklekla u postele, zarazila hlavu do matrace a tlačila. Teda spíš to nějak začlo drsně tlačit samo a vždycky když to přišlo, tak jsem zatlačila taky. Ale mám pocit, že kdybych netlačila, tak se to zvládne “samo”, jen by to trvalo asi dýl. Absolutně netuším, jak dlouho to trvalo a na kolik kontrakcí to bylo. Ani co dělala Jana a manžel. Jen vím, jak mě hrozně zaskočilo, že to trvalo dýl, než jsem čekala (když už jsem měla nějakou dobu pocit, že příště už se hlavička určitě narodí, řekla Jana něco ve stylu, že to jde dobře a že s takovou to brzo bude. No já jsem myslela, že už to musí být hned). Každopádně za chvíli se opravdu Martinka narodila. Doma v naší ložnici u postele. Bylo 0.55. Jana mi ji podala a pomohla nám vlézt do postele. Ležela jsem s novopečeným drobečkem v posteli a tak nějak nechápala, co se vlastně stalo. Manžel s Janou zatím řešili praktické problémy - hledali podložky, ručníky, volali do porodnice, hledali oblečení pro mě i pro Martinku. Manžel přestřihl pupeční šňůru, porodila jsem placentu a oni si ji s Janou v chodbě nějak prohlíželi a kontrolovali. Byl to trochu chaos a zmatek, ale všechno naštěstí bylo v pořádku a zvládlo se to. Po nějaké době jsme se oblíkli a jeli do porodnice, ale to už je zase jiný příběh.
Zpětně nad tím hodně přemýšlím, protože to všechno bylo strašně nečekané a rychlé. Úplně jiné, než jsem si představovala. I Jana byla “jiná” než jsem čekala - znám ji jako energickou, veselou, upovídanou ženu, které je všude plno. U nás ale byla úplně v pozadí, jen mě ujistila, že je všechno v pořádku. Aspoň já jsem její přítomnost takhle vnímala. Možná jsem čekala, že mě zachrání, že mi pomůže, uleví,... a vlastně ano. Když přijela, byla jsem už klidná a nic jsem neřešila, jen jsem prostě sama porodila. Zároveň jsem si sama na sobě ověřila, jak moc jsme dnes “závislí” na cizí pomoci a informacích - nejsem si zcela jistá, jestli bych si vůbec připustila, že už opravdu porodím, kdyby Jana nepřijela. V hlavě jsem měla jen ty několikahodinové porody prvorodiček a vlastně mě to vůbec nenapadlo. Jsem proto ráda, že stihla přijet a že jsme to všechno tak zvládli, bylo to krásné a nezapomenutelné, i když si z toho moc nepamatuju. Nechtěla jsem rodit doma, ale někdy si člověk prostě nevybere.
Moc bych jen přála všem, kteří chtějí mít možnost si porod doma vybrat, aby ji měli. Souvislá péče jedné porodní asistentky v těhotenství, u porodu a v šestinedělí mně osobně moc pomohla a byla hrozně příjemná, určitě ji příště využiju znova.
Velké díky naší porodní asistentce! …a vyškovské porodnici jsme alespoň udělali reklamu, když už jsme tam nestihli přijet - všichni, co věděli, že se tam chystáme, a viděli fotky, si teď myslí, že tam mají hrozně “domácí” prostředí ;-).