Jaké to je být porodní asistentkou v ČR?

Jaké to je být porodní asistentkou v ČR

Vzhledem k probíhajícím mediálním kauzám týkajících se domácích porodů a k mým osobním zkušenostem při pokusech o zřizování soukromé praxi porodní asistentky, bych se ráda vyjádřila k problematice nejen domácích porodů, ale celkově k postavení profese porodní asistentky v ČR.
Jako porodní asistentka pracuji 2,5 roku. Během této praxe jsem měla možnost se seznámit s různými poskytovateli gynekologicko-porodnické péče. Přibližně rok jsem pracovala v menší okresní porodnici v Boskovicích a rok na velkém perinatologickém pracovišti Fakultní nemocnice Brno, kde se soustředí všechny rizikové porody a také porody předčasné. Během studia porodní asistence na Masarykově Univerzitě v Brně jsem měla možnost odjet na semestrovou stáž do německého Göttingenu. V současné době pracuji v menší okresní porodnici ve Vyškově, jako zřejmě jediná externí porodní asistentka v ČR. Mohu tedy pečovat o své klientky během porodu ve zdravotnickém zařízení. Tato porodnice je velmi nakloněna přirozenému vedení porodu a má nejnižší procento císařských řezů v kraji.
Systém péče o těhotnou ženu je v ČR nastaven tak, že těhotná žena navštěvuje celé těhotenství svého lékaře a ke konci těhotenství je předána do péče zdravotnického zařízení, ve kterém chce porodit. Po porodu se péče tříští mezi pediatra, dětskou sestru, gynekologa, laktační poradkyni atd. Pro mnoho žen je tato zažitá praxe výměny ošetřujícího a lékařského personálu v průběhu těhotenství stresujícím faktorem. Přitom i česká legislativa pamatuje na možnost komplexní péče o ženu v těhotenství, při a po porodu porodní asistentkou (viz Zákon č. 424/2004 Sb. vymezující činnosti porodní asistentky). Bohužel tento zákon je prakticky ignorován všemi dotčenými státními úřady i lékařskou veřejností. Proto nezaškodí si část jeho znění připomenout:


Zákon č. 424/2004 Sb.
§ 5
Porodní asistentka
(1) Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména
a) poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje,
b) provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, sleduje jejich zdravotní stav,
c) podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím,
d) diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje jim informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví,
e) sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření,
f) připravuje rodičky k porodu, pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vede i porody v poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví,
g) ošetřuje porodní a poporodní poranění a pečuje o šestinedělky,
h) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu,
i) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2) Porodní asistentka poskytuje bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickým novorozencům prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádí jejich první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace.
(3) Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví
a) asistuje při komplikovaném porodu,
b) asistuje při gynekologických výkonech,
c) instrumentuje na operačním sále při porodu císařským řezem.
(4) Porodní asistentka se podílí pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) až i).
(5) Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4 u těhotných a rodících žen, šestinedělek a pacientek s gynekologickým onemocněním.


1. Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství

Dle kompetencí porodní asistentky daných v ČR zákonem č. 96/2004 Sb. mohou poradnu v těhotenství vést i porodní asistentky v ČR, o čemž většina lékařů - gynekologů a porodníků nemá ani tušení. Školy pro porodní asistentky o této skutečnosti povětšinou mlčí a studentky se o tomto tématu dozvědí jen velmi okrajově. Přitom péče o těhotnou ženu by měla být jedním z pilířů práce porodní asistentky. Bez pravidelného sledování ženy v těhotenství nemůžeme být kvalitními poskytovateli péče při porodu. Když u nás vyjdou studentky porodní asistence ze školy, většina z nich není schopná ani pohmatem přes břicho určit přesnou polohu děťátka v děloze, což je jedna z nejdůležitějších informací, kterou porodní asistentka musí vědět. Mě to naučily až porodní asistentky v Německu.

Péče porodní asistentky v ČR v těhotenství nemá žádné mantinely, žádná doporučené postupy ani standardy. Profesní organizace UNIPA doporučuje řídit se doporučeními WHO (Světové zdravotnické organizace). Dále se soukromé porodní asistentky řídí doporučenými postupy České gynekologicko-porodnické společnosti pro lékaře a především standardy péče porodních asistentek zemí, které je mají dávno vypracované – Anglie, Německo, Rakousko, Nizozemí, Švýcarsko… Porodní asistentky v ČR, které pečují o ženu v těhotenství, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Většinou úzce spolupracují s přátelsky nakloněným lékařem – gynekologem. Péči porodní asistentky v těhotenství si žena musí hradit sama. Nevztahuje se na ni zdravotní pojištění, což považuji za diskriminaci porodních asistentek v ČR. Při tom zájem žen o těhotenskou poradnu vedenou porodní asistentkou ženy mají - viz průzkum Porodního domu U čápa:

http://www.pdcap.cz/Texty/Vyzkum/Pruzkum.html.


Navrhuji proto:
- rozšířit učební osnovy pro studentky porodní asistence o téma – vedení poradny v těhotenství porodní asistentkou,
- vypracovat standardy této péče – ve spolupráci s lékaři vypracovat standardy pro porodní asistentky, (spolupráce profesních organizací UNIPA, ČKPA a ČGPS), inspirovat se v zemích, kde tato péče běžně funguje (Německo, Anglie, Švýcarsko, Rakousko, severské státy…),
- zařadit tuto péči do sazebníku výkonů porodní asistentky, hrazených ze zdravotního pojištění.

2. Péče o ženu při porodu

Kompetence porodních asistentek v ČR jsou omezené i ve většině porodnic. Porodní asistentka je odborník na fyziologicky probíhající porod. Přesto i když porod probíhá normálně a porodní asistentka reálně porod v porodnici vedla, je za něj zodpovědný lékař. Pokud tedy lékař navrhuje nějaký zásah do přirozeného běhu porodu a porodní asistentka s ním nesouhlasí, v podstatě nemá jinou možnost než lékaře poslechnout. Jen malé porodnice fungují ještě tak, že porodní asistentka volá lékaře jen v případě komplikací. Ve velkých zařízeních je tendence zásahů do porodu daleko větší – což s sebou nese vyšší medikaci porodu, více indukovaných porodů, tedy i větší procento císařských řezů.

Považuji za základní právo ženy ve fungující demokratické společnosti, svobodně si zvolit místo k porodu. Stejného názoru je i Světová zdravotnická organizace. Z výzkumů:
http://www.cmaj.ca/content/early/2009/08/31/cmaj.081869.full.pdf+html,
http://guidance.nice.org.uk/CG55)
http://de.wikipedia.org/wiki/Hausgeburt#Studien_und_Fakten_zur_Sicherheit_der_Hausgeburt

jednoznačně vyplývá, že péče porodní asistentky mimo zdravotnické zařízení (doma či v porodním domě) je stejně bezpečná, jako porod ve zdravotnickém zařízení. Světová zdravotnická organizace doporučuje péči porodní asistentky:

http://www.who.int/making_pregnancy_safer/documents/strenthening_midwifery_toolkit/en/index.html.

Čili debata o tom, zda porody doma ano nebo ne, je ve světě již dávno překonaná, což mnozí lékaři i laici odmítají připustit. Možná by stačilo, kdyby zajeli do zahraničí na krátkou stáž, přečetli si doporučení Světové zdravotnické organizace nebo vyhledali pár studií… A jezdit nemusí vůbec nikam daleko – stačí do Rakouska či Německa. Ženy si zde mohou vybrat péči porodní asistentky v porodních domech (v Německu je jich cca 150, viz http://www.geburtshaus.de/geburtshaussuche.html) nebo doma. Německo si také striktně hlídá průběžné hodnocení péče, kterou porodní asistentky poskytují mimo zdravotnická zařízení:

http://www.quag.de/content/publikationen.htm "Außerklinische Geburtshilfe in Deutschland Qualitätsbericht 2009" Im Auftrag der „Gesellschaft für Qualität in der außerklinischen Geburtshilfe e.V.“).
Během 10 let se v Německu ukázala péče porodní asistentky mimo porodnici stejně bezpečná, jako porod v porodnici!: http://de.wikipedia.org/wiki/Hausgeburt#Studien_und_Fakten_zur_Sicherheit_der_Hausgeburt).

Další informace o porodech vedených porodní asistentkou mimo zdravotnické zařízení zde: Gesellschaft für Qualität in der außerklinischen Geburtshilfe e.V. (http://www.quag.de/).
Myslím, že v tomto ohledu je třeba, aby se česká společnost učila především toleranci – toleranci k menšinám – k lidem, kteří se rozhodnou přivést své dítě na svět doma, k lidem, kteří odmítají očkování svých dětí, ale i toleranci k menšinám etnickým či náboženským. Nutno dodat, že i taková péče musí mít svá pravidla. V ČR dosud žádný zákon ani vyhláška s péčí porodní asistentky u domácího porodu nepočítá! Možná, kdyby laici věděli, za jakých podmínek tuto péči soukromé porodní asistentky jsou nuceny vykonávat, vznikl by tlak na politiky, aby s tímto stavem začalo Ministerstvo zdravotnictví opravdu něco dělat.

a) Porodní asistentky v ČR nemají zákonem či vyhláškou dané vybavení nutné k vedení porodu doma a k případné resuscitaci dítěte. V praxi to vypadá tak, že si každá porodní asistentka bere vybavení dle svého vlastního uvážení – většinou dle zahraničních doporučení, či doporučení profesní organizace UNIPA. Řada rodičů o této skutečnosti není vůbec informována. Stát tak naprosto nechrání ženy a jejich děti při porodu v domácím prostředí! Jsou i ženy, které nenašly porodní asistentku, která by je při porodu doma mohla doprovázet, a rodily jen s dulou, která není zdravotník, a měla by u porodu poskytovat pouze emocionální či fyzickou podporu.

b) Porodní asistentky v ČR nemohou podávat žádné léky, tzn. ani lokální anestetika, pro případné umrtvení tkáně při ošetřování porodního poranění. Lokální anestetika jsou totiž jen na předpis lékaře, tudíž si je soukromé porodní asistentky zajišťují na černo. V zemích, kde je porod doma běžnou nabídkou péče, mohou porodní asistentky podávat samostatně určitou skupinu léků a také si je samostatně na recept objednat.

c) Porodní asistentky v ČR nemohou podávat uterotonika (léky na stažení dělohy) a infuze v případě poporodního krvácení, jelikož jsou opět na předpis lékaře. V případě náhlého poporodního krvácení jsou to léky první pomoci. Bez těchto léků by opravdu neměla soukromá porodní asistentka k porodu doma vůbec jít.

d) V ČR neexistuje přehled diagnóz, které určují, zda těhotná je tzv. nízkoriziková – může tedy rodit doma či v porodním domě, anebo vysokoriziková – měla by rodit již primárně ve zdravotnickém zařízení. Soukromé porodní asistentky v ČR se tedy řídí zahraničními doporučeními – např. seznam diagnóz Nizozemských porodních asistentek.

e) Reálně žádná porodní asistentka v ČR k porodům doma chodit nemůže. I když má porodní asistentka ve svých kompetencích vedení fyziologického porodu (bez specifikace prostředí), příslušné úřady a po odvolání Ministerstvo zdravotnictví opakovaně porodním asistentkám odmítají vydat tzv. plnou registraci - vztahující se právě na vedení fyziologického porodu. Pokud chce porodní asistentka v ČR pracovat soukromě, musí se registrovat jako nestátní zdravotnické zařízení. Splnit podmínky zákona a vyhlášky není až tak obtížné, ale jelikož zákon vůbec nepočítá s tím, že porodní asistentka může vykonávat svou profesi v domácím prostředí – tedy vést porody doma, Ministerstvo zdravotnictví souhlas k plné registraci – k vedení fyziologického porodu, prostě nevydává.

V ČR se několik porodních asistentek soudí s Ministerstvem zdravotnictví, právě kvůli tomu, že jim nebyla vydána plná registrace k výkonu povolání.

V září roku 2010 vyšla vyhláška, která počítá se zdravotnickým zařízením vedeným porodní asistentkou (= porodní dům). Podmínky, které vyhláška stanoví, jsou natolik vágní a nesplnitelné, že zatím žádný porodní dům v ČR nevznikl, i když by si to mnoho žen i porodních asistentek přálo. Když jsem sama volala na Krajský úřad jihomoravského kraje – odbor zdravotnictví – sdělila mi paní úřednice tuto větu: „Ale my vám porodní dům povolíme jenom v porodnici!“ I úředníci nemají jasno v tom, za jakých podmínek tedy může toto zdravotnické zařízení fungovat.
V Německu funguje přibližně 150 porodních domů, vedou se přesné statistiky úrovně této poskytované péče a stále vychází tato péče jako bezpečná alternativa k porodu v porodnici. Péči zde poskytují porodní asistentky individuálně, porody zde probíhají v klidném až domácím prostředí a ženy mají zaručen klidný a nikým a ničím nerušený průběh porodu. Několik hodin po porodu žena odchází domů, kde ji i novorozence pravidelně kontroluje její soukromá porodní asistentka.
Předesílám, že péče porodní asistentky po celé šestinedělí a při kojení je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V ČR mají ženy hrazeny 3 návštěvy porodní asistentky po porodu, a to pouze na doporučení lékaře.

V ČR neexistuje spolupráce mezi lékaři ve zdravotnickém zařízení a soukromou porodní asistentkou. V ostatních zemích vše funguje na bázi spolupráce. Např. v Anglii dává soukromá porodní asistentka vědět do nejbližší porodnice, že jede k porodu doma a kam. Lékař je chápán jako partner, se kterým porodní asistentka konzultuje případný přesun do porodnice. V ČR se případný přesun do porodnice považuje za exemplární případ selhání porodní asistentky. Často si soukromé porodní asistentky vyslechnou přednášku lékaře, jak jsou nezodpovědné a hazardují se životy ženy i dítěte, případně tuto asistentku ani nevpustí dovnitř a už vůbec je nezajímá průběh porodu před příjezdem do zdravotnického zařízení, tedy dokumentace soukromé porodní asistentky.
Takto by ale tato péče neměla být chápána! Porodní asistentka pečuje o ženu do té doby, dokud vše probíhá fyziologicky – normálně. Při zjištění jakéhokoli problému či patologie, by měla být stoprocentně schopna poskytnout ženě či novorozenci profesionální první pomoc a dále předat ženu co nejrychleji do péče lékaře. V zahraničí jezdí často k porodům doma 2 porodní asistentky nebo porodní asistentka a dula, aby byla zajištěna co nejrychlejší a nejkvalitnější první pomoc.
V zahraničí se také přísně sleduje další vzdělávání soukromých porodních asistentek. Každý rok absolvují několik přezkoušení z nácviku resuscitace novorozence a život ohrožujících stavů při porodu (Anglie, Německo, Austrálie, Nový Zéland, Rakousko a další). Na Novém Zélandě jsou PA schopné novorozence dokonce i zaintubovat a poskytnout první pomoc na lékařské úrovni.

Navrhuji proto:

• vypracovat zákony a vyhlášky tak, mohly porodní asistentky poskytovat bezpečnou péči ženám a novorozencům v jakémkoli prostředí – tzn. i u porodu doma či v porodním domě,
• vytvořit expertní skupinu porodních asistentek, které by se podílely na vzniku nových vyhlášek, zákonů a standardů péče,
• určit skupinu léků, které mohou porodní asistentky objednávat bez lékařského předpisu a podávat při stavech ohrožujících život rodičky či dítěte,
• vypracovat přesný seznam diagnóz, k určení, které ženy mohou rodit jen s porodní asistentkou doma či v porodním domě, rozdělit těhotné na nízkorizikové – které by spadaly do péče porodní asistentky a vysokorizikové – do péče lékaře,
• přizpůsobit další vzdělávání porodních asistentek jejich konkrétní práci v terénu – pravidelné semináře a školení pro porodní asistentky, které pečují o ženu při porodu doma, pravidelné přezkoušení,
• zařadit vedení porodu doma či porodu v porodním domě se soukromou porodní asistentkou do základního studia porodních asistentek,
• vždy používat „evidence based medicine“ – tzn. pracovat na základě posledních a nejnovějších výzkumů v porodní asistenci,
• vzdělávat se v zahraničí, tam kde tato péče již léta funguje.

3. Péče o ženu a novorozence po porodu

Péče o ženu a novorozence po porodu je v Německu plně v rukou porodní asistentky. Na oddělení šestinedělí se péče netříští mezi novorozenecké sestry a porodní asistentky. Matka a dítě je chápana jako jedna neoddělitelná jednotka, a tak se o každou ženu a dítě stará jedna porodní asistentka.
Oddělní fyziologických novorozenců zde prostě nejsou. Každá matka má dítě u sebe, není jí nikam odnášeno a přísně se sleduje separace matek a jejich dětí. Plně v zahraničí podporují tzv. bonding po porodu (kontakt kůže na kůži) několik hodin po porodu a to i po porodech císařským řezem. Často může první dny po porodu s ženou a dítětem trávit v porodnici i otec a celkově jsou tomu zdravotnická zařízení přizpůsobena.
Ženy v ČR volí často porod doma z toho důvodu, že zažily porod v porodnici a z nějakého důvodu /z provozních – „musíme dítě zvážit a změřit, jinak ho nemůžeme zanést do počítače“, absurdních „musíme dítě zahřát v inkubátoru“ a jiných „musíte si odpočinout“/ jim bylo dítě po porodu odnášeno a byl narušován první kontakt po porodu. Pravděpodobnost separace – oddělování matek od dětí je v domácím prostředí snížena na nulu. V ČR někteří zdravotníci stále nepochopili, že jediný, kdo má za dítě právní zodpovědnost je jeho rodič. Dítě patří matce a otci. Nikomu jinému. Jako zdravotníci bychom měli tuto vazbu podporovat a ne ji nějakým způsobem narušovat.

Zdravotnická zařízení v ČR zkrátka musí upravit podmínky svého fungování pro to, aby:
• byl plně podporován bonding po porodu a to ne jen u porodů, kdy si to žena přeje, ale u VŠECH porodů, i císařským řezem! Jelikož ze všech studií jasně vychází celková prospěšnost pro matku i dítě,
• byla snížena separace matek od novorozených dětí na minimum, a to i v případě, kdy musí být dítě např. ozařováno z důvodu novorozenecké žloutenky. Dávno již existují zářiče, které mohou být převezeny přímo na pokoj matky, nebo mohou být umístěny do postýlky pod dítě.
• byl rodičům umožněn co největší a neomezený přístup k dítěti v případě hospitalizace a při jakémkoli lékařském či sesterském ošetření či vyšetření dítěte
• byla plně respektována a tolerována rozhodnutí rodičů ohledně péče o dítě – nekoupání, nestříhání pupečníku, použití vlastní kosmetiky, kojení dle individuálních potřeb dítěte, neočkování apod. (právo na informovaný souhlas se vztahuje na všechny úkony, které personál s dítětem provádí!)
• Pokud si rodiče přejí opustit zdravotnické zařízení dříve po porodu, než je běžné (tzv. ambulantní porody), mělo by zdravotnické zařízení trvat na kontrole ženy i dítěte soukromou porodní asistentkou.

4. Vstupem do Evropské Unie se ČR zavázala plnit podmínky Směrnice Rady č. 80/155/EHS, která ve svém čl. 4 stanoví:

Členské státy musí zajistit, aby porodní asistentky byly přinejmenším oprávněny zahájit a provozovat následující činnost:
• poskytovat správné informace a rady k plánovanému rodičovství;
• diagnostikovat těhotenství a monitorovat normální těhotenství; provádět vyšetření nezbytná ke sledování průběhu normálního těhotenství;
• předepisovat nebo doporučovat vyšetření, potřebná pro co nejrychleji možnou diagnózu rizikového těhotenství;
• vypracovat program přípravy na rodičovství a dokončit přípravu a narození dítěte, včetně porad k hygieně a výživě;
• provádět spontánní porody včetně eventuálně potřebné epiziotomie a v naléhavých případech i porod v poloze pánevní;
• rozpoznávat varovné příznaky abnormality u matky a kojence, které si budou vyžadovat odeslání k lékaři a asistovat přitom podle potřeby lékaři;
• vyšetřit a pečovat o novorozence;
• pečovat o matku v poporodním období a sledovat její vývoj, poskytovat jí potřebné rady k péči o kojence, aby tak matce umožnila zajistit optimální vývoj;
• uplatňovat léčbu, předepsanou lékařem;
• vést všechny potřebné evidence.

Jaká je realita v ČR?

Samostatná činnost porodních asistentek byla sice zákonem č. 96/2004 Sb. uznána, ale existence této nové samostatné zdravotnické profese se již nepromítla do souvisejících zákonů.

I přes doporučení evropských expertních misí:
• Nedošlo k vytvoření profesní samosprávy porodních asistentek, komory porodních asistentek apod. Vliv na přijímání a schvalování nových zákonů týkajících se vlastní profese, mají porodní asistentky jen velmi malý.
• Ministerstvo zdravotnictví brání vykonávání komplexní činnosti samostaným porodním asistentkám, omezuje jejich registraci pouze na některé činnosti, apod.
• Dosud nedošlo k vytvoření standardů péče v porodní asistenci!
• Nedostatečná veřejná diskuse při schvalování nových předpisů o porodní asistenci má za následek mylnou představu na straně mnoha odborníků z řad lékařské veřejnosti o nepřípustnosti samostatného vedení porodu porodní asistentkou, bez přítomnosti lékaře, případně mimo zdravotnické zařízení ústavní péče.
• Orgány příslušné k registraci zdrav. zařízení odmítají udělit registraci alternativním zařízením porodních asistentek tzv. porodním domům. Podmínky Vyhlášky č. 221/2010 Sb. (o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení) jsou natolik přísné a také vágní, že by takové zařízení úřady schválily jen v areálu nemocnice. Dosud se v ČR nenašla žádná nemocnice, která by existenci porodního domu ve svém objektu schválila.
• Okruh činností, které mohou být hrazeny porodním asistentkám z veřejného zdravotního pojištění, je uveden ve vyhlášce č. 493/2005 Sb. Jediným výkonem (v kapitole 921), který může být samostatně působící porodní asistentce vykázán na účet veřejného zdravotního pojištění, je úkon č. 06211, „Návštěva těhotné nebo matky v šestinedělí ženskou sestrou. Obvykle 1krát v těhotenství, 3krát v šestinedělí.“ Kromě této návštěvní služby žádné další výkony popsány ve vyhlášce nejsou. Výkony odpovídající dalším kompetencím podle Směrnice č. 80/155/EHS, jako například vedení poradny v těhotenství, vedení spontánního porodu, poradnu při kojení a v šestinedělí je možno nalézt pouze v kapitole popisující výkony lékaře. Tyto výkony nemohou porodní asistentky pojišťovně účtovat, jejich pacientky si je proto musí hradit samy. Toto řešení brání autonomní volbě rodiček, zvyšuje náklady zdravotnického systému, a celkově diskriminuje porodní asistentky v komunitní péči.

5. Závěr:

Pokusila jsem se lehce nastínit problematiku profese porodní asistentky v ČR tak, jak ji vidím já. Tuto situaci považuji dále za neudržitelnou. Ministerstvo, lékaři i celá veřejnost by měli pochopit, že celá problematika se netýká otázky: „POROD DOMA: ano – ne“. Jde spíše o to, zda mají lékaři, veřejnost a Ministerstvo zdravotnictví zájem, začlenit profesi Porodní asistence mezi profesionální poskytovatele péče o ženu v těhotenství, při porodu a v šestinedělí.

„Umožníme v naší demokratické republice existenci soukromým porodním asistentkám tak, aby mohly poskytovat ženám a jejich dětem bezpečnou péči v těhotenství, při a po porodu a to v jakémkoli prostředí?“

Bc. Jana Růžičková, porodní asistentka

28. prosince, 2011

Podpora umělé výživy novorozenců v Bohunicích

Vážený pane profesore Ventrubo,

jsem 10 dní čerstvým otcem u Vás v Bohunicích porozené dcery. Porod proběhl z mého pohledu i z pohledu maminky velmi kvalifikovaně a citlivě bez zbytečných zásahů pod vedením asistenta Hrubana. Trochu byl problém s čekáním v neútulné čekárně cca (4,5 hodiny) až se uvolní rodící kóje, protože bylo plno. S tím se asi při omezené kapacitě nedá nic dělat. Plni dojmů z dobře odvedené práce porodního týmu jsme se přestěhovali na nadstandardní pokoj na oddělení šestinedělí. Zde bych řekl se situace zásadně změnila a to v naprosto zásadní věci čímž je přístup ke kojení. Na tomto oddělení po naší zkušenosti bohužel jednoznačně převažuje snaha personálu o zjednodušení si práce. Dítěti je v podstatě ihned aplikována umělá výživa naprosto bez důrazu na přirozenou snahu čerstvou maminku rozkojit. Dostali jsme instrukci že kojit se má max. 10 minut každé tři hodiny a ihned začít dávat příkrm z umělého mléka, který se pak má postupně zvyšovat. Prošel jsem si informace o kojení na smysluplných serverech typu ww.kojení.cz nebo Laktační liga plus jsem konzultoval bohužel až sedmý den celou situaci s několika laktačními poradkyněmi. Bohužel k Vaší tíži všechny oslovené laktační poradkyně se shodly na tom, že Bohunice jsou tímto špatným postupem vyhlášené. My jsme toto bohužel nevěděli a věřili jsme personálu, že je vše v pořádku. Veškeré informace ať již na serverech anebo od poradkyň se jednoznačně shodují, že pro nastartování kojení je nutno dítě přikládat 12 - 16x denně!!! a ne jednou za tři hodiny na deset minut. Okamžitě jsme tedy sedmý den dítěti přestali dávat nutrilon a začali rozkojovací proces, který jak zde uvádím měl být započat právě v nemocnici!!! Opravdu vůbec nerozumím tomu, proč Vaše oddělení tenhle přirozený způsob rozkojení naprosto ignoruje a doporučuje maminkám vše proto, aby se tento proces pro další dny silně zkomplikoval. Jediné vysvětlení je pro mne snad to, že s umělou vyživou je méně starostí , děti po ní hezky spí, maminky nemají bolavé bradavky a děti hned přibírají na váze, takže celkové výstupní výsledky vypadají dobře a hlavně personál má všechno podstatně jednodušší!!!! Nicméně Vaše nemocnice tímto expeduje nerozkojené maminky a děti, které si od mala navyknou na lahvičky s umělým mlékem, takže rozkojení je potom velmi komplikované, protože děti nechtějí sát z prsu ale jednoduše z lahvičky. Lahvičku nám při odchodu doporučil personál. Považuji výše uvedené praktiky za naprosto nepřípustné a úplně v rozporu s přírodou, kdy každý ví, že dítě potřebuje mateřké mléko a ne náhražku jen kvůli dobrým výsledkům s váhou. Přikládám 10rad jak začít kojit pro vyškolení Vašeho personálu a tuto ztížnost rozesílám v kopiích všem známým, aby věděli, jak nesporně nevhodně a naprosto zbytečně Vaše oddělení šestinedělí vyrábí nerozkojené maminky s dětmi, co si navykají na umělou stravu a odnaučují se sát. Když si nyní zpětně vybavím, jak u výdejního okénka stála řada maminek pro umělou výživu, napadá mně jak neuvěřitelně nezodpovědně zacházíte s důvěrou lidí. Zde ještě přikládám některé dosti podobné příběhy silně nespokojených rodiček s Vaším oddělením, budu jen věřit, že prozřete a sjednáte okamžitou nápravu ve prospěch novorozenců.

Pavel Koudelka

Proč v ČR nemůžeme otevřít porodní dům?

mail adresovaný Krajskému úřadu - vedoucí odboru zdravotnictví JUDr. Haně Perutkové:

Dobrý den,
výhledově bychom s kolegyněmi rády otevřely v Brně Nestátní
zdravotnické zařízení porodní asistentky - s možností vedení porodu,
samzřejmě dle zákona s dodržením všech vyhlášek.
Můžete nám prosím poslat - jelikož Vyhláška zní velmi vágně, jak
daleko tedy toto zdrav. zařízení od porodnice musí být vzdálené?
Vyhláška hovoří jen o 15 minutách do kterých je třeba zahájit operační
řešení porodu - ale je jasné, že pokud se pustíme do tohoto také
finančně náročného projektu, rády bychom tedy věděly, přesnější
informaci. Máme v možnosti prostory na Slovákové - ulice, které jsou
přesně 450 m od perinatologického centra - porodnice na Obilním trhu.
Můžete nám poslat přesnější požadavky, které na toto zařízení budete klást?
Za odpovědi děkuje zdraví porodní asistentka Bc. Jana Růžičková

Vážená paní bakalářko,
bez uvedení konkrétních podmínek fungování Vašeho zdravotnického zařízení se nemohu závazně vyjádřit, nicméně jsem vzdálenost od porodnice konzultovala telefonicky s jejím zástupcem, který se vyjádřil, že vyhláškou stanovenou lhůtu prakticky celou spotřebuje porodnice na přípravu rodičky k operaci. Pokud bychom tedy vycházeli z tohoto stanoviska, nebylo by možné podmínky vyhlášky splnit jinak, než umístěním Vašeho zařízení přímo v areálu porodnice. Pokud byste měla zájem podmínky pro případné porodní centrum blíže konzultovat, kontaktujte mě, prosím, na tel.č. 54165 2175.
S pozdravem
Perutková

Zachraňme porodnice: názory primářů - www.babyweb.cz

Co odpověděl MUDr. Josef Eim, primář Vyškovské porodnice - www.babyweb.cz:

1.) Jaký je Váš názor názor na návrh zrušit tzv. nízkokapacitní porodnice pouze dle jediného kritéria, tj. uskutečněných porodů za rok?

2.) Co by podle Vás zrušení malých porodnic způsobilo v českém porodnictví z hlediska péče o těhotné a rodící ženy? ...

1.) Kvalita porodní péče je po desetiletí jeden z nejlépe vedených a dokumentovaných ukazatelů lékařské péče v naší zemi a je každoročně centralizována, rozborována a vyhodnocována na perinatologických kongresech následující rok. Pokud hlavní argument pro rušení porodnice je údajné bezpečí rodiček a novorozenců a malé porodnice jsou považovány za nebezpečné, prosím sečtěte sledované parametry za 2, 3 nebo 5 let a můžete sestavit žebříčky porodnic podle perinatální úmrtnosti a dalších parametrů na validních tisícihlavých souborech. Malé porodnice poskytují vysoce bezpečnou péči, a které z nich ne – tyto řešme!

Jako primář malé porodnice charakterizované jedněmi z nejlepších výsledků péče (viz dostupné statistiky) jsem zásadně proti tomuto schematickému řešení. Rakousko mělo před 10 lety podobný trend a nyní s velkými obtížemi otevírají nové malé porodnice s rodinným přístupem, pochopitelně pro fyziologická těhotenství.

Jedním ze zásadních argumentů, který naopak prokazuje nebezpečnost velkých klinických porodnic, je výskyt HIE, tedy hypoxicko-ischemické encefalopathie novorozenců, jejichž nárůst je na klinických pracovištích fakticky o 100 % vyšší než v malých porodnicích – pokud budete porovnávat porody dětí vážících více než 2 000 gramů, u nichž jsou stejné možnosti porodu ve velkých a malých porodnicích. Výskyt HIE roste a na růstu se podílejí perinatální centra oproti malým porodnicím v poměru 0,91 promile v perinatologických centrech vůči 0,40 promile v malých porodnicích. To je více než jedenkráte tolik. Velmi pravděpodobně to může souviset s přetížeností perinatálních center, jíž jsme svědky po léta – viz problematika registrací v pražských porodnicích atd.

Argumentů je mnoho, jako člen akreditační komise Ministerstva zdravotnictví dva roky aktivně vysvětluji, že to není dobře, a nikdo nechce slyšet, viz zápisy ze zasedání Akreditační komise gynekologicko-porodnické za poslední dva roky.

2.) Porovnejte finanční náklady na jeden fyziologický porod v klinických pracovištích a v malých nemocnicích a zjistíte prodražení péče, porovnejte počty císařských řezů a zjistíte, že další zvýšení % SC v CR bez jakéhokoli efektu na výsledky perinatální péče a řadu dalších fakt, jako zhoršení dostupnosti porodního místa, zvýšení počtu domácích porodů, horší dostupnost rodinných porodů atd.

Porod slona - Bali, 9. 9. 2009 - Sloni ví!:)