Africká

Je to změna, když vedle tebe leží nějakej... hroch!
Terezka

Pár nových poznatků:

- Něco je špatně. Vdávají se mi kamarádky a nedávají mi o tom vědět.
- Maminkám je naštěstí úplně jedno, jestli si na službě připadám odporně nevyspalá a stejně tak i vypadám. Je jim v podstatě úplně jedno jak vypadám. Za to je miluju.
- K lití vody do odstřikovačů potřebuji trychtýř.
- Řidič sanitky má o 3 tisíce vyšší nástupní plat než já.
- Krém na dětskou prdýlku mi zabírá na akné.
- Vtípky ozývající se na srazu porodních asistentek jsou tak sprostý, že by se i banda nadržených vojínů červenala.
- Nevěřím, že budou za 18 dní Vánoce. Pro jistotu jsem si dneska koupila pár knih pod stromeček, abych tam našla to, co tam najít chci.
- Nesnáším, když se v druhé době porodní na porody spěchá.
- Jíst pravidelně při nepravidelném střídání nočních a denních služeb je pěkná volovina a vůbec to nejde. Tak jím furt.
- Internetová kamarádství jsou super:)
- Všechny porodní asistentky u nás odmítly očkování proti "té" chřipce. Jestli to sem přijde, budem všecky na hromadě a můžem zavřít porodní sál...
- Dovolená na konci listopadu má tu výhodu, že se ocitnete ubytovaní v horské chatě pro 60 lidí sami, dostanete místo standartního pokoje mezonetový apartmán a ráno se vás zeptají, co byste si tak nejraději dali k snídani:)
- Rodící ženy prožívají svůj porod dramatičtěji, mají-li s sebou svou matku.
- Jela bych k moři.
- Za dva roky mi bude třicet. Poslednich 8 let jsem se někde zadrhla. Mám pocit, že je mi pořád tak lehce přes dvacet.
- 90% mých spolužaček porodních asistentek nebere hormonální antikoncepci.

Přeju hezké sny z jedné - zatím poklidné noční. J.

Blízké setkání třetího druhu - již schváleno Petruškou ke zveřejnění:)

Dnes odpoledne /1. 10. 09/ jsem šla po České, podvečerní sluníčko hezky svítilo, Brno plné mládeže, barev a podzimního burčákového rozjaření. Z dálky vidím, že se ke mně blíží kamarádka Čumi. Jásám, mávám, bouřlivě ji zdravím:

"Ahoj Čumíííí, jak se máááš?:)"
Při její druhé, také nápadně rozjařené odpovědi "Dobře", zjišťuji:
1. Tohle není Čumi!!!
2. Nevím, kdo to je.
3. Ale vodpovídá statečně...

A hraje se dál:
"A jak se máš ty?" Směje se na mě tahle neznámá dívka a já s poněkud ztuhlým úsměvem na rtech odpovídám, že dobře a nevím, jestli mám svou odpověď dál rozvádět.

Dotyčná je vytrvalá, kouká mi zpříma z očí do očí a já jen marně doufám, že mi pomůže tento bláznivý rozhovor co nejdříve ukončit. Vyditelně čeká, co ze mě ještě vypadne. Její přítel tohle celé divadlo sleduje s naprosto nechápajícím výrazem ve tváři.

Je dobrá, nehodlá to jen tak vzdát. Nechá mě v tom a ptá se:

"Co novýho?" Můj mozek pracuje na plný obrátky, co jí tak ze svýho života mám sdělit a vzpomenu si na jednu tajnou informaci, kterou zaručeně můžu sdělit komukoli cizímu...
"Víš, že Petruška je těhotná??? Ale je to tajný!"
"Tý jo, no to nevím!" Valí na mě očiska tahle holka a já si tak v duchu říkám, že kdyby to věděla, to by mě vážně hodně překvapilo...
Údiv hraje teda bezvadně, já začínám vypadávat z role, cítím, že rudnu a že tenhle rozhovor budu muset zatraceně rychle ukončit, jinak to skončí fakt ale fakt blbě...
"A kam valíte?" Měním téma...
"Jdeme někam na jídlo. Liv zítra odjíždí do Berlína, tak se jdeme rozloučit..." Hm, ty jo nečekala jsem, že mě sejme taky takovou podpásovkou... Vycítím, že přichází chvíle, kdy bych tenhle parádní rozhovor mohla dovézt do jakž takž ucházejícího konce.
"Tak to přeju dobrou chuť! Mějte se!"

Otáčím se, prchám, ona mi věnuje ještě jeden nádherný vševědoucí úsměv, on vypadá, že prožil blízké setkání třetího druhu...

Já asi taky!

J.

Ze života vyvolených

Poselství šamanů - Rozhovory s léčiteli a medicinmany 21. století, Gaseko von Lüpke

"Bolest probouzí ducha a volá po změně."

"Příroda a její zdraví vždy těsně souvisí se zdravím lidským, je jeho integrální součástí. Vnější krajiny přírody se vždy odrážejí ve vnitřních krajinách duše. Sever může zastupovat vnitřní chlad, strnulost, ústup nebo smrt. Hory, řeky či duchové zvířat se mohou proměnit v lék."

"Moderní společnost se nechala polapit určitým věroučným systémem. Vypadá to, jako by všichni upřeně hleděli na jedinou větev stromu poznání a neuvědomovali si, že na kmeni toho stromu se nachází bezpočet dalších větví s nekonečným množstvím listů. Upne-li se však člověk na jedinou větev, začne-li ji považovat za nejdůležitější a poměřuje-li všechno jen podle ní, pak celý zbytek stromu odumře. Výsledkem je, že všichni na světě stejně myslí, stejně se oblékají, modlí se ke stejnému bohu a zpívají stejné písně. Už brzy se však stane, že na mrtvém stromě bude viset jediná větev a i ta bude zvolna usychat. To je plánovaná sebevražda!"


"Teprve v okamžiku, kdy člověk zná své stíny, může beze strachu vykročit kupředu a vést skutečně pravdivý život. Předtím však musí tak dlouho rozbíjet své staré masky, až se z hlubin ozve lidský hlas a řekne: "Vezmi mě takového, jaký jsem."

"Hovořit s kameny nebo je přimět k řeči dokáže vlastně každý člověk. Ne každý však má životní filozofii, která to umožňuje. Životní filozofie, jíž se necháváme vést, je totiž alfou a omegou všech způsobů života."

"Každý člověk, který chápe podstatu života, plyne. Podle chuti může šustit jako listí, nechat se unášet jako moréna, ale může také chvíli zůstat ležet bez hnutí. Nic mu přece neuteče, kam spěchat? My nomádi máme skvělé pojetí času. Život nám připadá krásný a nekonečně dlouhý."

"My Tuvinci smýšlíme o životě jinak: život je všechno, co prožíváme. Patří k němu i bolest, hlad, mráz, žízeň. Tak to zkrátka je. Když zplodím dítě, nechci mu upírat právo na hlad, žízeň, bolest a slzy. Chci, aby zažilo všechno, co je člověku dáno."

"To nejdůležitější, co můžeme pro druhého člověka udělat, je naslouchat mu. Dobrých, pozorných a nápomocných posluchačů je však dnes poskrovnu, takže se tomuto umění musíme znovu učit."

"...všechno na světě má nějaký smysl, všechno je od původu dobré, i lidé jsou od původu dobří a ze správné cesty je může svést pouze psychická újma."

"Svět není někde venku mimo nás, my jej neseme v sobě."

PS: Tak já jdu plynout jako voda.

J.