Aní oheved odcha!

Tak jsem si udělala tour kolem centra. Je tu totiž kolem města takový val, po kterém jezdí jezdci na kolách a běžci běhají ranní a večerní běhy. A z toho valu jsem vyfotila tu první fotku. Lehce poprchalo.



Mám kamarádku Izraelku Elinor. Bydlí na stejným patře jako já, mluvíme spolu anglicky, studuje bioengineering (nebo jak se to píše)... Vyhrály jsme spolu boj nad zdejší internetovou sítí v knihovně, taky spolu půjdeme v sobotu na Party mediků, obdarovala mě zapečeným toustem a učí mě hebrejsky. Třeba: "Aní oheved odcha!" znamená "Miluji tě! "Šalom!" je "Ahoj!" a to je zatím z první lekce všechno. Bojí se jezdit na kole, ale jinak je úplně normální:) Prý jednou spadla... Tak zatím všude chodí pěšky, i když kolo má už před ubytovnou. Hebrejština zní nádherně, trošku jako když krájíte chleba, rožínáte svíčku a sedíte u dřevěnýho stolu a hřeje vás teplo z krbu. Nejlíp všechno zároveň. Tak nějak zní.



Tahle druhá fotka, to je poněkud bizardní univerzitní betonový kampus. Stavba je to podle mě šílená. Ale ta žlutá s růžovou na betoně jsou dobrá kombinace.



A tady, tady já spím, píšu, čtu, piju čaj, jím, voblíkám se vyslíkám se a všechno. A mám dva mobily heč!
A zítra, zítra v 7:30 v nemocnici. Vzhledem k tomu, že už měsíc vstávám v 9, to bude boj...
Dobrou a pá J.

Vse se v lepsi obraci...

• Prvni a nejlepsi zprava je, ze budu mit kolo. Maji ho pro me spoluzacky porodky a dneska me dokonce s nim vezmou na vylet po Gottingenu, na coz se velmi tesim.

• V kuchyni jsem nasla naprosto zapraseny hrnec, takze mam v cem varit. Dneska jsem k nemu nasla jeste uplne zaprasenou lzicku, takze mam i cim jist a michat. Taky jsem nasla konvici na caj, kterou uz hafo dlouho nikdo nepouzil, tak ji pouzivam ja. A varim si Andele straznyho, caj darovany na cestu. U toho vareni jsem se seznamila s Izraelkou, ktera me hnedka pozvala na sledovani Friends - ma prej vsechny dily. Vcera me priserne bolela hlava, tak jsem pozvani odmitla, ale dneska asi neodolam. Izraelka se me ptala, jestli nemam neco cim zamest "dust". Nabidla jsem ji nove koupene hadry a ona se na me nechapave divala, ze to jako ne. Tak ja rikam, jestli jar nebo co teda chce. A ona rika: "no vis co je dust?" a ja rikam: "vim". "No a cim ten "dust" das jako pryc?", rika ona. A ja rikam ze vezmu hadru, namocim ju a je to. A pak me to napadlo, ze vona chce smetacek a lopatku (predvadim ji, jak se zameta)... A ona opravdu chce! "Tak to nemam", rikam ja. To byla zase konverzace...

• Delaji tu vyborna capuccina a taky cokoladove zakusky, vylezla jsem na vez, ktera vypada, ze kazdou chvili spadne, rikala jsem si, ze by to byla hezka smrt, ale prispela jsem jim euro na opravu, uz ctvrty den nemam hrebinek, dneska si ho opravdu hodlam koupit. Ha prave mi tu pujcili delsi usb cabel, budou fotky!

Podzim je nejlepsi! pa J.

Geschichten aus Gottingen

Ahojte moji mili a mile:) Moc vas vsechny zdravim a tedka jak se mam:

• Boli me nozicky a zada, protoze jsem jediny pako, ktery si jeste neporidilo kolo a chodi vsude pesky.

• Uz mam klice od ubytovani, takze nemusim hledat vecer hotel... Po dnesni bojovce hledani studenta Martina, kterej je pro me vyzvedl a potom se s nima schoval, jsem ho uspesne odhalila a dopadla a obrala ho o ne. Byl celkem sympaticky a pozval me na obed do menzy s dalsima studentkama. On je totiz TUTOR a tutori maji na starost nas - cizi vyjukane cizince. Obed byl super, snedla bych ho dvakrat. Konverzaci s dvouma Japonkama a se Spanelkou hodnotim uspesne. Hezky jsem se totiz usmivala.

• Nejlepsi z cesty byla jizda vlakem Intercity z Berlina do Gottingenu. Kurna pise mi to tu naopak z/y a to je na maslu... Zpatky k vlaku... On byl totiz aerodynamicky tvarovany, jakobysme jely na nejakym vyduchovym polstari rychlosti leticiho orla morskeho vrhajiciho se na svou korist. A v tom vam zacalo prset, po oknech stekaly takove proudy vody, ze jsem si pripadala jako v akvariu, protoze nebylo vubec nic videt, jen tu vodu, jak nas splachuje i s vlakem do more. Jak jsme se blizili k memu mestu, vysvitlo vecerni slunko, vystrelilo posledni paprsky na svet a ozarilo louky a stromy podel cest, lesy a veze kostalicka v dalce. Brala jsem to jako znameni vseho dobreho.

• Snazim se mluvit nemecky. Vetsinou spis mluvim nemecky a anglicky dohromady. Dneska jsem chtela promluvit spanelsky s divkou z Valencie, ale tohle prepnuti uz mozek nedal a na dobrych dvacet sekund se zasekl, timhle smerem uz ho radej nebudu pokouset. Taky jsem kupovala v zelenine rajcata a rekla jsem, jestli muzu mluvit anglicky a pak jsem si proste nemohla vzpomenout jak se to rajce anglicky rekne, jeste kdyz mate na cedulce pred s sebou Die Tomaten, je to velkej problem. Kluk vedle me se smal...

• Zitra maji Nemci svatek. Spojili se zapad s vychodem, tak slavi. Tim padem mam do nedele volno a budu prozkoumavat Stadt. Zatim nemuzu odtrhnout oci od starych domu, kterych je v centru pozehnane. Jsou to takove ty, kterym koukaji tramy do ulice, mala okynka, drevo, barvy.

Tak ja jdu. Nocnim Gottingenem pesky, s plnym batuzkem a taskou nakupu do myho dnesniho domu. A vsem okolo budu nechutne zavidet ty kola...

Pusu vsem mym laskam posilam! J.

1. 10. 2008 - Nach Göttingen

Kojote, kojote, řekni mi, prosím tě, co je magické?

Kojote, kojote, řekni mi, prosím tě,
co je magické?

Magické je první ochutnání
dozrálých jahod
a magické je dítě tančící
v letním dešti.

Píseň Bezinkové flétny - Peter Modrý oblak



Letí duch Hromového ptáka
do všech čtyř koutů světa
a vede lidi zpět
k přirozenému životu,
ne cestou náboženství
ani cestou domorodců,
nýbrž "starou cestou",
jež kdysi patřila všem lidem.

WA NA NEE CHE



Na počátku všech věcí
měla zvířata veškerou moudrost a vědění,
neboť Tirawa, Ten nahoře,
nemluvil přímo k člověku.
Posílal zvířata, aby člověku řekla,
že se jim zjevuje skrze zvěř
a že od nich
a také od hvězd, slunce a měsíce
se má člověk učit.
Tirawa promlouval k člověku skrze své dílo.

Náčelník Lesa Poníů LETAKOTYS



A až bude poslední rudý muž mrtev
a paměť mého kmene
se pro bílé muže stane jen mýtem,
tyto břehy budou plné
neviditelných mrtvých mého kmene,
a až si děti vašich dětí
budou připadat samy,
na poli, na trhu, v obchodě, na silnici,
anebo v tichu hlubokého lesa,
nebudou samy.
V noci, když ulice vašich měst
a vesnic ztichnou
a budete myslet, že jsou prázdné,
budou plné vracejících se zástupů těch,
kdo kdysi obývali a dodnes milují tuto krásnou zem.
Bílý muž nebude nikdy sám.
Ať je spravedlivý a zachází s mým lidem mírně,
protože mrtví nejsou bezmocní.
Řekl jsem mrtví?
Není smrt, jen změna světů.

Náčelník Seattle, 1854